Astronautova žena

No tedy... Tak mám za sebou další film se skvostnou Charlize. A říkám rovnou, tohle je zatím nejlepší kandidát v mém osobním hodnocení o film s nejposran--- závěrem v posledních pěti minutách... Ano, je to jak říkám. Hodinu a tři čtvrtě vás film udržuje ve skvělém napětí, přičemž si logicky říkáte, že to vše se děje jen v hlavě Charlize. Podmínky pro jistou labilitu má ideální. Zažitý stres z nehody manžela, dřívější labilita ze smrti rodičů šmrnclá těhotenstvím, což je kapitola sama pro sebe... Sám o tom vím své a ne nadarmo se tomu odborně říká - jiný stav. Spíš mně zajímalo jak to ustojí chudák Johnny a zda se mu podaří naladit se na vlnu své hormony rozbunzírované manželky což je bezpochyby těžší, než utahovat šrouby na satu na orbitu.... Přesto si celou dobu říkáte - co kdyby se tam u satelitu přeci jen něco stalo? Bohužel, na tuto pro mne zcela nereálnouverzi příběhu nakonec dojde. Poté co u Armacostů začnou po bytě jiskřit Chobotničky z druhého patra (tedy já viděl jen Modrého, ale Zelená asi taky někde běhala s žárovkou) jsem dostal tep jako Spencerův co-pilot na oslavě a začal jsem se bát masivní mozkové mrtvice. Jakoby to nestačilo, Charlize se mně s jiskrou v oku ihned poté pokoušela dorazit.... Přežil jsem, ale ještě se klepu. A to vzteky. Takhle posrat konec, pane Rande Ravichi - to se musí asi umět... Bez toho konce by to sahalo vysoko, takhle je to jen za ty dvě minuty odmlky s řídícím centrem. * * (04.05.2014)

"Já jsem pravý americký hrdina. To mi řekl prezident Spojených států." A já jsem poměrně nespokojený divák. Já jsem se totiž nudil, přestože jsem určitě měl toužit po informaci, co se to stalo ve vesmíru, bát se o Jillian a chránit ji před mimozemšťanem. Místo toho jsem zíval, nazýval její sestru jménem samice tura domácího a bylo mi úplně jedno, jestli scénárista nakonec zvolí optimistický nebo pesimistický konec. A to asi není úplně v pořádku, protože já mám život na Zemi bez mimozemských migrantů pořád ještě docela rád. (16.07.2018)

Vcelku se divím zdejšímu nízkému hodnocení. Pro mne byla Astronautova žena velmi zajímavým a chytlavým snímkem od začátku až do konce. Hlavně nebylo slabých míst, snímek je komplexní a velmi se mi líbila třeba i muzika. Herecké výkony netřeba komentovat, ty jsou maximální. Příběh sám o sobě mohou někteří hodnotit jako neoriginální, já mu však tento přívlastek nedávám. Přistoupil jsem k filmu bez předsudků a nechal se jim pohltit a během sledování mne z napínavého prožitku rozhodně nic nevytrhávalo, nic co by bilo do očí. Dle mého názoru čtyři hvězdy zasloužené! (01.02.2011)

Něco tomu chybí. Film si v první polovině buduje slušnou atmosféru, v divákovi vyvolává pocit napětí, člověk čeká na to, co přijde...a ono nepřijde nic. Vůbec nic. Jakoby ani sám scénárista nevěděl co si se slušně rozjetým příběhem počít - a tak jej zabil tím nejklišovitějším možným způsobem. Velká škoda. Kdyby napětí gradovalo a vyústilo v nějaký kulervoucí konec. je to špičkové sci-fi. Takto se budete při závěrečných titulcích cítit jaksi okradení. Naprosto právem. (24.08.2014)

Ač se Johny Depp s Charlize Teron snaží, nebylo v jejich moci tento film utáhnout. Jeho zdlouhavost a s tím i spojená nudnost je nad jejich síly. Scénárista i režisér zde prostě naprosto selhal a výsledek je pro mě táhlý scifi thriller, u kterého dopředu víte, jak skončí. Nic zas až tak originálního a už vůbec ne zajímavého. Námět byl správný. Metoda jeho interpretace naprosto chybná. 45% (13.05.2012)