L'arcano incantatore

Myslím, že označovat tento film (pouze) za horor je docela nepřesné. Nějaký náznak hororové atmosféry jsem zaznamenala zhruba až 20 minut před koncem. Do té doby se objevily ve snímku možná tak tři scény, o nichž se dá říct, že by se daly považovat za strašidelné. Nejděsivější mi přišla scéna, kdy jistá postava v dlouho zamčeném pokoji sedí ve stínech a člověku nahání hrůzu jen ta tvář, která nabývá v potemnělém pokoji nelidských rozměrů. Nebála jsem se, ani na mě L'arcano incantatore nezapůsobilo jako celek. Své diváky si však jistě najde. (23.12.2017)

Neskutočne mrazivá snímka, či hrôzou naháňajúca knižnica, temné priestory alebo vtieravo perfektná hudba.Vynikajúce atmosferické priestory, veľmi znepokojivé, tajomné a neskutočne mrazivé, práve takto na mňa vplýval film. Tu tvorcovia veľmi dobre vedeli ako tvoriť atmosféru. Vadila mi mierna neprehľadnosť v príbehu, ale to je jediné čo môžem vytknúť. Lebo ináč tento film nemal vobec chybu, som spokojný. (05.07.2015)

Snímek hlavně pro kompletáře evropského hororu, ostatní budou nejspíš frfňat nad jeho roztahaností. Avati vám v tomhle případě nedá nic zadarmo. Příběh je sice jednoduchý, ale zahalen v mlze tajemství: vyvolává spoustu otázek, ale dává málo odpovědí. V kombinaci s pomaloučkým tempem tak diváka vyloženě dráždí, navíc v závěru asi i málokoho uspokojí. Avšak...! Umí navodit příjemnou atmosféru uvnitř letitého sídla (tady vyhrává obzvlášť bizarní knihovna) s netrpělivým očekáváním něčeho opravdu zlého. Lekaček minimum, mrtvých stejně tak. V podstatě ale nic takového nepotřebuje, tady jde o něco jiného. (17.02.2014)

Film pôsobí, akoby bol nakrútený o 30 rokov skôr a to je tak klad ako zápor. Minimum ľakačiek, dôraz na tajomno a gotická atmosféra, no zároveň naivné zvraty a efekty, no najmä film pôsobí príliš korektne. Napríklad 20 rokov starý La casa dalle finestre che ridono samotného Avatiho je odvážnejší a strašidelnejší film než Arcano incantatore. (19.09.2016)

"A ďábel se vkrádá, svý tělo neovládáš..."  Jen škoda, že sbírkou zvadlejch růží je i tenhle italský horor, od něhož jsem i díky komentářům svých oblíbenců očekával mnohé, jen ne to, že místo ďábla se mi do těla bude vkrádat zejména nuda. Nutno ale poznamenat, že nikam nespěchala a dala si na čas a místy ji dokázala na chvilku vytěsnit i  ta zde mnohými skloňovaná tísnivá  atmosféra a jednou i skvělá strašidelná scéna.  A to mi na začátku šepotavý svůdný hlas napovídal, že se mi dostane hypnoticky okouzlujícího ponoru do  temnoty skrývající neznámé mystérium či budu podobně konsternován sledovat za svitu svící listování starými knihami plných tajemných textů. A nebo se dočkám koz.  A prd.  De facto part pro dva protagonisty o koketování se silami zla mne za nic nechytnul.  Osud hlavního hrdiny mi byl zcela ukradený, napětí nulové, hrátky s tajemnými silami bez náboje  a jedna jako by z oka vypadla "nejlepším" italským pohádkám ever (Fantaghiro rulez).  Dvakrát nadšený jsem prostě nebyl.. (21.08.2022)