Sedmikrásky

"Tento film je věnován těm, kteří se rozhořčují pouze nad pošlapaným salátem". Tento dovětek na konci filmu je jasnou definicí stylizované tvorby Věry Chytilové, kterou dala ihned soudruhům najevo, že to s ní rozhodně nebudou mít v budoucnosti lehké. Sedmikrásky jsou druhým celovečerákem Chytilové a zároveň její nejvíce experimentální záležitostí. Osobnost Věry Chytilové je originální a další snímky byly jejím naturelem a sžíravou kritikou socialistické společnosti a morálky pochopitelně nasáklé, což soudruhům v době temna dělalo obrovské problémy a její filmy jí zakazovali. To by ale nebyla Chytilka Chytilkou, aby se o svoje výtvory pořádně neporvala. A tak po celou dobu od svých filmových začátků do roku 1989 se se soudruhy hádala, málem kolikrát i rvala a svou výřečností a křikem je kolikrát udolala, že jí radši filmy nakonec do distribuce pustili. Díky Sedmikráskám si tato vyjímečná režisérka získala velký respekt po celém světě a svými filmy nasbírala mnoho fanoušků, mezi něž patřím i já. Nelze ještě nezmínit výtvarnou spolupráci Ester Krumbachové a obrazové barevné kompozice kameramana Jaroslava Kučery, který v té době byl manželem Věry Chytilové. "Všechno je zkažené, tak budeme zkažené i my!" (15.02.2019)

L´art pour l´art, jinak demence. Toto není pro mne. Ale upřímně přeji všem, kterým se to líbí, aby se na to mohli dívat i ve chvílích, kdy něco v životě opravdu těžkého prožívají. Těm, co prohlašují, že je to film, který musíme vidět, než umřeme, nepřeji, aby se na něj museli dívat i na onom světě... (31.01.2009)

Film Sedmikrásky se dostal do 100 nejlepších komedií všech dob podle BBC. Hodnotilo 253 kritiků z 52 zemí. BBC se zeptalo 118 žen a 135 mužů. Jen čtyři ze 100 filmů měly za režiséra ženu. zdroj: https://www.irozhlas.cz/kultura/film/zebricek-100-nejlepsich-komedii-podle-bbc-na-seznamu-je-i-cesky-snimek_1708281257_dp (30.11.2018)

Velmi provokativní mix sovětské montážní školy (inspirace je patrná už v úvodních titulcích, kdy sledujeme chod jistého stroje), komiksově laděného vyprávění a extravagantní estetické vize naší nejoceňovanější režisérky. Chvíli trvá, než si člověk zvykne na nesourodý epizodní děj, narativní experimenty nebo afektované herectví ústřední dvojice, ale chytře satirický "protirežimový" podtón brzy diváka vtáhne a jemu nezbývá než bezbranně zírat, jak mohou být tuny alegorie a nekonvenčnosti ve výsledku zábavné a inspirativní. Na každého samozřejmě taková osobitost zapůsobí jinak, já patřím k těm s větší míry okouzleným... 80% (03.05.2016)

K nové vlně všeobecně nemám kladný vztah, a k tomuto snímku jsem přistupovala s předsudkem, že budu mít možnost vidět, kterak byl položen základní kámen zhovadilostí v českých filmech, kterým se v posledních letech tolik "daří". Ale opak byl pravdou. Nejen, že po vizuální stránce snímek minimálně zaujal, ale absurdní nápady a výroky obou protagonistek byly natolik zábavné, že jsem se neubránila smíchu. Možná i proto, že se mně bezděky vybavila vlastní telecí léta, kdy jsme si nudnou cestu busem ze školy zpestřovali trháním papírků, které jsme následně umísťovali kudrnatým spolucestujícím do vlasů (v rovných kadeřích se papírky neudržely). Bavili jsme se přinejmenším stejně dobře, jako dvě Marie při svých, pravda, hodně drsných žertících. (23.02.2009)