Svět kde se žebrá

Docela povedená komedie z těsně předmnichovského období, která mimo jiné sluje zábavnou scénkou, v níž se dva uliční protivníci vzájemně častují nadávkami "bolšáne" a "fašoune". Ne zas tak úplně typický Haas, který zde není v roli obvyklého roztržitého muže, který si neví rady se ženami, naopak jeho postava je protřelý zbohatlík vydávající se za žebráka. Mimochodem v poměru k lehkému žánru je zajímavé, že zde dojde i k naznačení toho, že existuje něco jako předmanželský sex. (06.10.2016)

Hlavní hrdina - Hugo Haas si poctivou žebrotou vydělal tolik, že se mohl stát majitelem činžovního domu. Teď už jen zbývá vyřešit, jak dát dohromady svou schovanku s mladým advokátem. Nakonec se přijde na to, že mladí lidé tuto pomoc ani nepotřebovali. Hugo Haas dal konverzační hře Edmonda Konráda sociálně kritický náboj ve svém ironickém duchu a pozdvihl ji tak o nějaký stupínek výše. Postavy jsou tentokrát výjimečně dobře a přesně obsazeny, pouze by snad neškodilo, kdyby se Haas ujal vedle psaní scénáře i samotné režie. V postavě žebráka-milionáře jsou plně obsaženy všechny složky Haasova herectví - vtip, ironie, sentiment a životní pravda (nebo aspoň to, co si pod ní občas představujeme). (12.01.2004)

„Jak mně můžeš říkat maminko, na mou duši?! Di pryč, tos zbodala, ještě mně zkazíš obchod, di pryč! Bez talentu…žádnej dorost po nás nezůstane.“ Pan Dostál se věnuje žebráctví dlouho. Jenže už to není jako dřív, tedy za Rakouska-Uherska. Lidé už tolik nepřispívají, někteří kolegové jsou vysloveně neschopní a dělají mu akorát tak ostudu, to aby s tím na stará kolena snad raději sekl. Teď jen nějak investovat těžce nažebrané úspory a provdat anektovanou, topinkami provoněnou schovanku…Haas nejenže skoro nejde poznat, ale zároveň je k popukání. Ty jeho drobné, nenápadné komentáře a gesta jsou často ještě zábavnější než plnohodnotné promluvy. Sice je na vše prakticky sám, když má za jediného nahrávače palmy ničícího a peníze žádajícího doktora (toporný Boháč), ale Haas to zvládá a film táhne až k slušným 4* (a to i přes menší natahování v podobě všelijakých nedorozumění a spíš překážející romantiku). „No a nemyslíte, že advokáti jsou právě od toho, aby ten zákon obešli? Tedy, v mezích zákona, myslím.“ (22.09.2019)

Mám pro tyto stařičké filmy slabost. Tenhle byl natočený podle divadelní hry Edmunda Konráda a je to na něm znát. Hugo Haas, který filmu dominuje vede s ironií a vtipem sobě vlastním sáhodlouhé monology a ostatní mu jen přihrávají. Je to film jednoho muže. Možná toho šišlání je tam příliš, ale i tak je docela roztomilé. Doba se mění, současní žebráci by si sotva dokázali vydělat na činžovní dům. (12.01.2013)

Je pravda, že mravní filosofie divadelní hry dr. Edmonda Konráda Kde se žebrá, podle níž byl film natočen, může někomu připadat problematická. Však se proti Hugo Haasovi, který se autorsky podílel na scénáři, postavila všechna fašistická periodika. Jejich kritici Haasovi vyčítali nepochopení světa ubohých a nesmyslnou touhu vstupovat do světa bídy nesprávným způsobem jako do muzea kuriozit. Ve své zaujatosti si neuvědomovali pravé motivy tohoto příběhu, ve kterém hrála hlavní roli láska a obětavá péče o budoucnost svěřeného dítěte. Postava bohatého žebráka Haase přímo fascinovala, až absurdně rozpolcený život podivínského dobrodince nabízel další kreaci komediálních drobnokreseb i závažnějších duševních poloh, v níž měl možnost předvést své mistrovské umění proměn v jediném příběhu. Moment, kdy se z umolousaného škemrala stává pan domácí, co si potrpí na pravidelnou partii kulečníku a svěže vypadající palmu, je v rámci celého filmu jasně nejzdařilejší. Ke škodě diváků patří tento snímek v rámci početné Haasovy filmografie k těm opomíjeným a přehlíženým, ale nemělo by tomu tak být už proto, že v něm přetrvává jakási historická paralela k současnému společenskému propadu, v němž stejně jako ve třicátých letech hrají prim vysoká procenta nezaměstnanosti. (03.08.2009)