Duch jezera

Sára si jako téma své studentské práce vybrala sto let starou historii místní školy, kdy byli tři studenti zavražděni, a vrah se - dle všeobecného mínění - sám utopil v blízkém jezeře. Legenda ale praví, že každý rok se prochází po chodbách místní školy, a hledá nové cíle. Při pátrání Sára ale nalezne nové skutečnosti, které naznačují, že by vše mohlo být jinak... Když nad tím tak teď přemýšlím, tak ani nevím, jestli jsem film dokoukal a nebo usnul, a vzbudil se až při závěrečných titulcích. Ale jak tak čtu komentáře okolo, tak pokud jsem usnul, tak jsem stejně o nic nepřišel - film mne nudil už od prvních minut (no dobře, asi od desáté minuty, první minuty naopak docela lákají), příběh ani herecké obsazení mne nedokázalo vůbec zaujmout. Vlastně mi bylo úplně šumák, jestli vraždící maniak je sto let utopenej sebevrah, a nebo někdo jej napodobující. Je s podivem, jak je tvorba Mikaela Håfströma rozmanitá, co se týče kvality. Sračku střídá s dost kvalitním filmem, pričemž témata jeho filmů jsou vcelku zajímavé všechny (co jsem viděl).. Tento bohužel patří k těm slabším... (03.04.2014)

Ačkoliv se jedná o hodně chudý snímek z hlediska rozpočtu, obsahem i zpracováním si myslím, že nejhorší není. Ba naopak. Herci jsou jiní než v nekonečném množství amerických hororů a neokoukaní. Temná atmosféra severu dodává Duchu jezera tíživou studenou atmosféru. Podle mého názoru nejsou nutné velké finance na počítačová monstra a hektolitry krve. Stačí troška chutě a nápadu. Jsem tu asi sám, ale já byl maximálně spokojený. (06.06.2007)

Keď som si prečítal anotáciu na obale DVD a všimol si "katovské" hodnotenia na tejto stránke, vyhol som sa Duchovi jazera oblúkom. Ale potom som videl dva iné Håfströmove filmy /jednému som udelil 5 a druhému 4 hviezdičky/ a nechcelo sa mi veriť, žeby ten istý režisér - hoci aj na poli iného žánru - dokázal až tak brutálne stúpiť vedľa. A moje pochybnosti boli na mieste. Ducha jazera totiž zráža na kolená iba scenár /overený a prevarený recyklát teenagerských slasherov/, ale režisérsky robí chalan čo môže a zachraňuje čajový príbeh dobrým budovaním atmosféry, nadštandardnou prácou s hercami a niektorými zapamätateľnými obrazmi. Teenagerský slasher nie je ani náhodou moja šálka kávy, ale práve vďaka Håfströmovi som to dopozeral dokonca bez väčšej újmy na zdraví. Viem minimálne o desiatich filmoch tohto subžánru, ktoré by si zaslúžili "čierne políčko" a predsa sa ocitli v modrom. Preto pridávam jednu hviezdičku navyše, hoci mu tým z čiernych bažín aj tak nepomôžem. (07.08.2006)

Už od začátku dělá tvůrce z diváka blbce. Když padá dívka z věže padá hned vedle lavičky a pak už tam lavička není. To je pouze příklad. Velmi špatné dílko. Nepochopil jsem závěr kdy mrtvola zasažena kotvou klesá ke dnu a při vytažení už je to jenom stará kostra. Asi jsou v jezeře piraně. Prostě "úchvatný" film. (16.08.2005)

Normálně jsem k filmu jako fenoménu tolerantní, minimálně toleruji kdejakou zhůvěřilost, ale u DUCHU JEZERA si nemůžu pomoct: toto je imho kravina na n-tou. Scénárista asi zakoupil nějakou šablonu na levném scénáristickém webu, navíc snad nějakou free-verzi. Nemám pro to jiné vysvětlení. ;o] Postavy jsou šablonovité jak z venezuelských telenovel; napínavé sekvence se nanejvýš vyrovnají krevtuhnoucím scénám z Milerových KRTEČKŮ. Jediným pozitivem (omlouvám se za tak silný výraz) je pointa - ta je aspoň překvapivá. Jináč je to chvílemi k smíchu, chvílemi k pláči. Shrnuto a podtrženo: Dnešním večerem jsem radikálně revidoval svůj vztah k hollywoodským teenagerovským vyvražďovačkám. Pokud jsem k nim byl do této chvíle příkrý, tak tímto večerem se vše mění... minimálně si jich začínám více vážit. ;o] (15.12.2005)