Harold a Maude

Příjemný film; někdy trochu absurdní, v každém případě humorný a navíc nepostrádá dobrou hudbu, slušné herecké výkony hlavních 2 představitelů (hlavně mě zaujala paní Gordonová; Cort hrál hlavně obličejem, ale svůj účel to splnilo), zajímavou režii a nápad/hlavní myšlenku/poselství. To, jak vedle sebe Ashby staví vyhaslé mládí a stáří plné života, bylo skutečně originální, burcující, optimismem a chutí žít nakažlivé. Nebudu sice snímek hodnotit plným počtem (nějak mi nesedly ty "sebevraždy", co do efektu jejich provedení), ale každpopádně doporučuju; je to film, který má divákovi co říct. (21.01.2009)

Spouští se titulky, hraje nezapomenutelná hudba a mně se chce žít, chce se mi zpívat a chce se mi dělat všechno, co mě napadne a všechno, co jsem v životě nedělal včetně přesazování stromků nebo hraní na benjo, protože to všechno mi teď přijde neodolatelné, sladké a směrodatné. Ashby navíc geniálně rozděluje emoce do dvou zcela odlišných, ale významově stejně silných linií. V domě, kde se odehrávají neodolatelné sebevražedné pokusy a názorové konflikty s matkou divák neví, kdy se přestat smát, zatímco když je Harold s Maude, dostal jsem kromě smíchu i melancholickou a velmi silnou romantiku, která je ve své věrohodnosti o to naléhavější. A ve chvíli, kdy titulky pokračují a já téměř nevidím skrz slzy, které jsou důsledkem všech možných emocí, přichází na pódium o 35 let starší Harold - Bud Cort - a já vím, že na tuhle chvíli nikdy nezapomenu. (04.07.2007)

„Řekl jsem si, že být mrtvý mě baví.“ – „Chápu. To baví spoustu lidí. Ale nejsou mrtví. Jen si netroufají žít.“____ Je to tak. Na věku fakt nezáleží. Někteří osmdesátiletí mají tolik životního elánu, že strčí do kapsy i mnohé dvacetileté. Harold byl sympaťák každým coulem, Maude mě svým životním optimismem převálcovala, když stárnout a umírat, tak aspoň s grácií. Příjemný, vtipný a dojemný zážitek. (03.07.2008)

Harold a Maude. On je puberťák libující si v absurdních sebevraždách a chozeních po pohřbech, ona má osm křížků na krku a takovou vitalitu, kterou jí všichni můžou jen a jen závidět. A právě tito dva "podivíni" se dají dohromady. Celé je to lehounce bizarní (v dobrém slova smyslu) s výborným soundtrackem a hlavně s nezapomenutelnou atmosférou, kterou dnes těžko natočíte. Lék na špatnou náladu. (18.07.2009)

Tento film patří k těm, které ve své době narušily jedno z mnoha společenských tabu ve víru partnerských vztahů, což bude zřejmě tím hlavním důvodem, proč je zpětně tolik oslavován. Nenudil jsem se, čas mi u Harolda a Maude celkem slušně utekl, ale o nadšení zdaleka taky mluvit nemohu. Líbí se mi ústřední myšlenka smyslu života i oslavy jakéhosi štěstí a lásky bez bariér, ale ze samotného provedení jsem zůstal poněkud rozpačitý. Chvílemi se film díky kameře tváří jako realismus, snaží se hrát na tematicky důležité drama a daří se mu vytvářet pěkná atmosféra i díky hudbě. Vedle toho sklouzává nejednou do absurdní černohumorné stylizace (což by mi nevadilo, spočátku mě Haroldovy experimenty s inscenovanými sebevraždami bavily), občas mu nejsou cizí ani různé úchylné momenty (což mi nesedlo, viz. třeba milostnou scénu s probodáváním se nožem, ač dokážu se částečně přes to přenést). Zároveň však tvůrci dokážou mezi tím vygradovat vztah mezi čerstvě dospělým klukem a vitální babičkou do fraškovitých situací, které jakoby vypadly spíše z nějaké Troškovy crazy komedie. Sorry, ale scéna s 80-tiletou bábou v akci na ukradené policejní motorce už byl i pro mě děsný bizár... Velké splynutí dvou vzájemně zcela odlišných duší má tady leccos do sebe, byť na můj vkus jde o až příliš extrémní a těžce uvěřitelný vztah, ale humor kolem něj mi tady ne vždy zcela seděl a výsledek mi připadá mimo herecké výkony trochu průměrný a nevyrovnaný. [60%] (01.07.2021)