Harold a Maude

Rozkošně absurdní film s vynikajícím soundtrackem a hlavními hrdiny, které nelze nemilovat. Málokdy se mi stane, aby mě film uchvátil už během úvodní scény, ale Harold je z těch postav, které umí zažehnout jiskru jediným pohledem. Jeho slabost pro sebevraždy, demolice a pohřebáky je odzbrojující, stejně jako koníčky jeho nové kamarádky Maude. Energická stařenka ráda zkoumá jízdní vlastnosti cizích aut, zkouší nové věci a umí se vymluvit z jakéhokoliv průšvihu. Když se ti dva setkají, svět přestane být šedivý, na obzoru se objeví duha a půl druhé hodinky uteče tak rychle, že ani nestihnete mrknout. "Stojím nohama na zemi, ale má hlava se dotýká hvězd". Takhle příjemné filmy by měly být k dostání na předpis. Aby je člověk příliš rychle nevykoukal. :) (03.07.2007)

Nádherně bláznivý příběh o klukovi, který si přál zůstat věčným zasmušilým outsiderem, a jehož z dobrovolného prokletí zachránila ta nejnepravděpodobnější osoba. Pozdější vztah s osmdesátiletou "babičkou" sice hlavně ke konci působí ve filmu trochu zvláštně, nicméně nedojme asi jen ty nejzarytější cyniky. Moc se mi líbil způsob vtipného prokládání dle mého názoru jinak docela vážného filmu několika inscenovanými sebevraždami. Nutno také podotknout, že role očividně všem zůčastněným sedly jako hrnec na vy-víte-co, psychiatr mě moc mile překvapil (měl dostat více minut!). Celý snímek provází výborný písničkový mix, a z poslední scény mi trne ještě teď. (31.05.2009)

Jedna z nejuznávanějších komedií 20. století, kultovní záležitost a též jeden z nejvýraznějších romantických filmů všech dob. Harold a Maude už v době svého vydání v roce 1971 vzbudila pochopitelný poprask. Příběh silného přátelství 20-letého chlapce a 79-leté důchodkyně, které časem přeroste v romantický vztah působí na první pohled neskutečně provokativním dojmem, který už v 70. letech vyvolal lehké pozdvižení. A to i přes to, že se scéna s milováním hlavní dvojice rychle smetla ze stolu. Přesto je ovšem Harold a Maude jednoduše skvělá záležitost.   Hal Ashby vytvořil výraznou a přesto divácky skutečně vděčnou podívanou. Přesto to ovšem na první pohled tak jednoduché není. Hlavním hrdinou je totiž pořád mladík posedlý smrtí, což dle očekávání do velké míry znamená sázku na černý humor. Scénář Colina Higginse v době svého uvedení kritiky kdovíjak nepotěšil a jako v případě mnoha netradičních filmů teprve musel samotný čas ocenit jeho nezpochybnitelné kvality. Dvojice výstředních protagonistů dle očekávání v roce 1971 vzbudila menší poprask, přesto ovšem Harold a Maude skutečně patří mezi nejvýraznější filmy svého žánru.   Harold a Maude ukazuje, že jde depresivní téma zpracovat velmi zábavným způsobem. Hlavní hrdina sice trpí depresemi, pokouší se o sebevraždy, k vyloženě depresivní podívané má ovšem Harold a Maude skutečně daleko. Především i proto, že díky hlavní hrdince ukazuje, že se život musí skutečně prožít plnými doušky. Celé je to sice tak trochu morbidní, zároveň ovšem skutečně neskutečně zábavné.   Ruth Gordon a Bud Cort odvedli v hlavních rolích skvělou práci. Tohle nepravděpodobné duo těžilo ze své vzájemné chemie, skvěle prodali vývoj jejich vzájemného vztahu a vzájemně se neskutečně zábavným kontrastem dorovnávají a dokazují, že se protiklady skutečně přitahují. Ten film tak skvěle funguje i především díky této skvělé hlavní dvojici.   Za zmínku stojí i povedené vizuální zpracování, výtečný soundtrack Cata Stevense a především naprosto skvělé tempo. Díky délce, která nepřesáhne hodinu a půl komediální tempo skvěle funguje a přitom se naplňuje pocit, že se z látky vydrápalo maximum. Kvůli tehdejšímu kritickému a finančnímu neúspěchu sice plány na pokračování i prequel rychle zanikli, přesto je Harold a Maude skutečně výraznou komediální perlou, která sice není vyloženě pro každého, i přes svou morbiditu je ovšem tím typem filmu, který o životě skutečně řekne víc než strejda Franta v hospodě.   Neskutečně zábavná podívaná, která je filmem o radosti ze života. Prokazatelně film své doby, který se ovšem paradoxně zaslouženého uznání dočkal až o poznání později. Je to škoda, kultovní status si ovšem tahle výtečná podívaná odnesla velmi zaslouženě.... (07.06.2021)

Harold, který už patnáctkrát zemřel, tráví volný čas na pohřbech a demolicích. Ve svém mladistvém období zjistil, že být mrtvý se mu líbí. Maude, která paběrkuje různé skvosty, tráví volný čas také na pohřbech, i když ze zcela jiného důvodu. Ve svém značně pokročilém věku zjistila, že život se musí prožívat. // Prostě perfektní film. (04.07.2008)

Nečudo, že vtedajší konzervativci nezvládli prijať a pohoršene hysterčili nad odvážnou konfrontáciou mladíckeho nihilizmu so stareckým entuziazmom, mala totiž to, čo oni nie-slobodu. Zodpovedal za ňu trúfalec Hal Ashby, ktorý už vtedy vedel ako znamenito narábať s absurditou, ako ju pružne napasovať pomedzi vtípky typu „Marianum“ (pohreby, samovraždy, demolície) i „Vitalium“ (autá, vône, skulptúry) a ako z nej nakoniec dať dohromady nevliezavú bizardnosť o zbytočných životných predsudkoch. „Harold and Maude“ boli excentrickým, láskavým a až doteraz stále sú aj nadčasovým nezvyčajom po ktorom mám chuť si poobzerať nejaký ten auťák... (05.01.2011)