Donnie Darko

„Děti, fikce je pravda uvnitř lži, a pravda o této fikci je jednoduchá: kouzla existují.“ Toť věnování z úvodu knihy Stephena Kinga, kterou v úvodu četla paní Darko a taky ten možná nejlépe pasující klíč ke Kellyho filmu. Taky se vám při závěrečných titulcích zdálo, že stojí pan režisér vedle vás a sází vám přes ucho do hlavy brouka? Davča Lynch z něj musí mít radost - jen snění nahradil paralelní vesmír a resetovaný život. Mimochodem, vždycky jsem si přál takovou učitelku literatury, jakou je tady Drew Barrymore.. (18.12.2010)

O některých filmech se říká, že zrají jako víno, ale adekvátnější spíš bude, že je jinak či více doceníme, jak sami zrajeme. "Donnie Darko" představuje ultimativní eruptivní debut, do něhož jeho tvůrce kondenzoval vše dosavadní ze sebe. Kellymu se ale hlavně podařilo za pomoci sci-fi motivů a mysteriózního vyprávění předestřít mnohovrstevnatý obraz dospívání. Když je člověk sám ve věku hrdinů, může podobně jako oni nejvíc řešit jednoznačnou odpověď po smyslu, kauzalitě a vnitřní logice vyprávění. Paradoxně až s přibývajícími roky začne doceňovat, že všechny fantastické motivy a WTF elementy slouží k tomu, aby film mohl pojmout a expresivně vystihnout co nejširší paletu emocí i myšlenek vířících v dospívajícím těle. Titulní hrdina se tak snaží dobrat odpovědí na existenciální otázky po osudu, svobodné vůli i předurčenosti, chce ničit i tvořit, žít i zemřít, je na všechno, na všechny a na sebe naštvaný, ale chce být milován, nebo si aspoň vrznout. Kelly vytvořil důmyslný labyrint plný zavádějících uliček, které ale pomáhají dále ohledávat různé stránky hrdiny, který stejně jako všichni teenageři je středobodem svého světa. A divákům to nabízí několik rovin potěšení a zapojení, ať už coby metafora, příběh, konstrukt, mystérium, projekční plocha i zrcadlo. "Donnie Darko" tak je pro dospívání tím samým čím je "Fight Club" pro maskulinitu. (19.11.2021)

Tenhle film jsem moc nepochopil. Samozřejmě mám svoji interpretaci (kterou nikomu vnucovat nebudu), ale jestli se alespoň trochu podobá režisérovu záměru, doporučil bych vám spíše snímky Osudový dotek nebo Svěrací kazajka, kde je podle mě dané téma zpracované lépe. Jinak atmosféra, herecké výkony, kamera, střih, hudba...nemám co vytknout (snad jen ta americká vlajka na Donnieho postelí, v krabici s věcmi vyhozené učitelky...no dobře, některé věci je lepší ignorovat ;-) ). Opravdu zajímavý a ojedinělý film. (21.01.2010)

Donnie Darko se mi hodnotí hodně špatně. Trvalo mi hodně dlouhou dobu, než jsem dokázal do snímku proniknout a naplno si jej uživat. Jakožto kultovní snímek samozřejmě netrpí absencí geniálních scén, ale na druhou stranu se rozjíždí velmi pozvolna. Jake Gyllenhaal hlavního hrdinu zahrál naprosto dokonale, ve filmu se mu nikdo nevyrovná. Cením si dokonce i Frankova kostýmu, který vypadá jakoby jej tvůrci ukradli z nějakého nízkorozpočtového béčkového hororu, což mu dodává na hrůzné autenticitě a dotváří tak atmosféru a celkové vyznění snímku. Hodnotil bych jako slabší průměr, ale kvůli jedné velmi povedené scéně si Donnie zaslouží plnohodnotné průměrné ocenění. Pokud někoho zajímá, kterou scénu mám na mysli, tak vězte, že je to ta s Patrickem Swayzem, ve které přednáší ve škole a Donnie tam všem do obličejů vykřičí pravdu. To je jedna z nejskvostějších scén, jakou jsem měl kdy možnost vidět. Z celkového pohledu mám z Richarda Kellyho nepříjemný pocit jakéhosi pseudorežiséra, který sahá mnohem výše, než by měl. [TOP 19/11 86%] (30.09.2006)

Když jsem Donnieho viděl poprvé, na chvíli jsem podlehl dojmu, že ten film se v osmdesátých letech nejen odehrává, ale že byl tehdy i natočen! Dokonce jsem to musel pauznout, a podívat se na csfd, abych zjistil pravdu... Pak už jsem mohl zas dělat chytrého. :-) (Popravdě, tipoval jsem to tak na začátek 90. let.) V každém případě jde o perfektní, emocemi nabitý snímek, na kterém se mi líbí spousta věcí: Pasáže natočené jako videoklipy, skvěle vybraná dobová muzika (Tears For Fears, Echo and the Bunnymen, Duran Duran a další), skryté či naprosto otevřené odkazy na tehdejší literární a filmové horrory (Kingovo To, Raimiho Evil Dead), mysteriozní i romantická linie příběhu, Donnieho rodina, kterou si člověk prostě zamiluje (oblíbil jsem si zejména otce a sestru), sympatická Drew Barrymore (jedna z těch, díky nimž film vůbec vznikl), nezvyklá, ale parádní role Patricka Swayzeho, tancující třpytivá děvčátka, Halloween, politické debaty u rodinné večeře (Dukakis nebo Bush?), vtip i sentiment... Je toho opravdu hodně. Jen se stále držím původní verze, a té novější se vyhýbám. Bojím se, aby v ní Donnie Darko nebyl moc doslovný, a neztratil tak na své nevšední tajemnosti. [Edit po letech: Vyvarujte se director's cutu! Je to "Donnie Darko pro blbé". Oproti famózní kinoverzi tak za tři hvězdičky.] (20.09.2007)