Reklama

Reklama

Ve dne má Popelka tváře umouněné od sazí, ale v noci se mění v pohádkově krásnou princeznu v plesových šatech z kouzelných oříšků. Krásný princ se do Popelky zamiluje, ale zbyde mu v rukou jen ztracený střevíček... Jak to ve správné pohádce bývá, všechno dobře dopadne. Poslední Popelčin oříšek totiž skrývá šaty svatební... (Bontonfilm)

(více)

Recenze (186)

Jeremiah 

všechny recenze uživatele

Tato pohádka je krásná především svojí jemností a lyričností. Působí na mne křehce, stejně jako její hlavní představitelka. Musíme si uvědomit, že je určena především dětem, a proto lze omluvit naivitu, s kterou se zde často setkáváme. Hudební doprovod je také odpovídající cílové skupině, takže proč né 4. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Existence dvou českých filmových POPELEK si nutně vynucuje, když ne srovnání, pak určitě porovnání. Filmová barevná verze s Libuší Šafránkovou v titulní úloze a Gottovým rozevlátým tenorem je rozvinutější, viditelně ovlivněná vkladem východoněmecké kinematografie a bohatší či štědřejší výpravou, přesto však jasně česky svá. O několik let starší televizní pohádka je o poznání "popelkovější" a popelkově skromnější už svým černobílým zpracováním. Tehdy mladičká Eva Hrušková upoutává právě svým mládím a odlišnou, snad více rodinnější polohou pojetí Popelky. Tulák-trubadúr v Třískově romantickém a současně civilním podání je vedle dalšího zpívajícího herce Jiřího Štědroně dalším hudbotvorným prvkem tohoto neobvyklého pohádkového muzikálu s krásnými melodiemi Angelo Michajkova a něžnými texty Ivo Fischera. Za pozoruhodné považuji i výkony Ladislava Peška v roli krále a Dany Medřické jako Popelčiny macechy. Nezapomenutelná líbeznost této pohádky ji činí nezapomenutelnou i po desetiletích. A tak lze výsledek porovnání, jehož potřebnost jsem prezentoval v úvodu tohoto komentáře, shrnout do věty, že jedna z nejvýraznějších představitelek princezen v našem filmu prezentovala moderní pohádku více blízkou dospělým, zatímco druhá, důvěrnější a jakoby ztišenější a v dobrém slova smyslu tradičnější pohádka televizní, natočená ne náhodou ženským tvůrčím týmem Božena Němcová-Jarmila Turnovská-Vlasta Janečková, je bližší dětem a bukolicky idylické náladě klidu rodinného krbu. ()

Reklama

chrispe 

všechny recenze uživatele

Moje nejoblíbenější hrané zpracování Popelky. A aby ne! V úvodu Jan Tříska, na to Dana Medřická v roli zlé macechy (výborná), dvě nevlastní sestry - kdy si tuto roli Dana Hlaváčová pak střihla ještě jednou, krásný princ a roztomilá Popelka. Z šatů na ples jsem vždycky byla okouzlená (a vážně se bála, že je nestihne schovat do truhlice, když už blízko klapal kočár). A jako bonus moc pěkné písničky. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Klasický a osvědčený pohádkový námět s nesrovnatelně skromějším rozpočtem a hereckým obsazením, než populární verze s Libuší Šafránkovou v hlavní roli. Popelka Vlasty Janečkové je nenápadná studiovka, kterou ale z průměru a šedi zapomnění vyzdvihují pěkné písničky, jde vlastně o pohádkový muzikál. Celkový dojem: 60 %. Černobílý snímek s poetickou atmosférou. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Umouněná od popela je tahle skromná předchůdkyně mnohem slavnější Vorlíčkovi verze o poznání víc, ale jsou tací, kteří na ni nedají dopustit. Vlasta Janečková nikdy nepřekročila hranice televizní tvorby a do hlavních rolích si vyhlédla na tehdejší dobu v pohádkách málo vytěžovanou dvojici Hruškovou se Štědroněm. Risk se vyplatil a tihle dva se svých rolí zhostili celkem sympaticky, ale do pozdějšího charisma značky Šafránková & Trávníček měli sakra co dohánět. Tradiční příběh nabourávaly až příliš časté, poněkud unylé pěvecké výstupy, a kdyby se zredukovaly, dostala by pohádka plynulejší ráz. Největší ranou pro "vizuáložrouty" je obraz, na kterém si vydatně rok od roku pochutnává neúprosný zub času, a pokud to půjde takhle dál, jeho zteřelost spolehlivě zažene mladší diváky, pokud je už nezahnala. Vyprávět pohádku režisérka Janečková určitě umí, záporné postavy tedy macecha se svými dcerami dělají svým postavám čest, za pozornost stojí i nejednotvárná hudba zesnulého a proslulého skladatele Angelo Michajlova nesoucí v sobě i barokní motivy. Naopak nepodařilo se diváckou pozornost udržet po celou dobu stopáže a ve spojení s ohyzdným obrazem vzniklo v podstatě utahané dílko, které se až zbytečně drží v mantinelech televizní pohádky, která si k mladším divákům bude klestit cestu jen velmi obtížně, protože její atraktivita klesá úměrně s tím, jak moc je o čtyři roky mladší filmová verze divácky vstřícná a kouzla nezbavená. Tahle Popelka je zkrátka úplně ve všem horší. 40% ()

Galerie (11)

Zajímavosti (15)

  • Autorem textů písní je Ivo Fischer. Zajímavostí je, že ve zpěvnících, případně na stránkách věnovaných hudbě, můžete nalézt více slok, než zazní ve filmu. Na dotaz v archivu ČT, jak k tomu mohlo dojít, sdělili: "Lze předpokládat, že také v případě písně "Popelka" došlo k jevu, se kterým se můžete setkat u mnoha dalších českých děl - filmová skladba se stane oblíbenou a vlivem lidové tvořivosti se k ní přidá ještě několik dalších veršů nebo slov, které se pak šíří dál." (sator)

Reklama

Reklama