Harrisonovy květy

Příběh, který na psychiku člověka dopadá o to více, o co jsou nám tyto události bližší jak časově, tak vzdálenostně. Realisticky zachycená občanská válka, smrt na panelákových sídlištích ne nepodobným těm z našich měst, to vše působilo mrazivě autenticky. Ústřední příběh ženy, která milovala svého muže natolik, že za ním šla i do pekel, dokonce (pro mě trochu nezodpovědně) opustila své děti je velmi silný a dojemný. (07.10.2011)

Povolanie vojnového spravodajcu/fotografa je jedno z najnebezpečnejších. Buď to sú dobrodruhovia alebo ľudia túžiaci po sláve a peniazoch. Do tej druhej kategórie patrí Mr. Lloyd otec dvoch malých detí. Šťastena netrvá večne a keď sa niečo pri misii stane sú všetci v šoku. Načo tam liezol a zaťažil rodinu smrtelnou úzkosťou? To po tých záberoch v TV netušil že tam bude peklo na zemi a nepoznal krvavú históriu Balkanu ? Celý príbeh je holý nezmysel na báze Hollywood scenárov. Ešte chýbalo po medaile zúčastneným. Aj do Kosova môžem ísť na výlet, ale to si vopred zazichrujem funus, bohaté výkupné, rozlúčim sa s rodinou a dám zabrať diplomatickej sluzbe. Za slušné bojové scény 1*. A ešte poznámka. Film bol natočený v roku 2000, to už USA a UK piloti zbombardovali Srbsko bez súhlasu BR a navyše zakázanú muníciou, pobili nevinných a zasiali rakovinu. Ale túto tému Francúz alebo Hollywood nepozná. (06.02.2019)

Film není jen o válečném konfliktu v bývalé Jugoslávii, který můžeme vidět prostřednictvím objektivu fotoaparátu. Je o čisté a nehynoucí lásce, o naději a o schopnosti se obětovat pro druhého. Když někoho milujete jste schopni pro něho udělat cokoliv a jít ho hledat i do válkou zmítané země. Velmi silný snímek. (30.06.2009)

Kurva! Nebýt těch úvodních čtyřiceti minut plných keců, asi bych si dával Harrisoonvy květy do TOPky, protože v mnohém překonaly i nepřekonatelné Válečníky. Jugoslávie v tom nejhorším obraze, jaký kdy někdo mohl natočit a který mě, netečné hovado, bolelo sledovat. Hlavní příběh tam vlastně vůbec není důležitý, jde o pozadí celého konfliktu. Jednoznačně jeden z pěti nejbrutálnějších filmů, které jsem kdy viděl. 90% (18.08.2017)

Velmi působivý snímek, který mě překvapivě nezaujal ani tak příběhem, jako zpracováním a věrohodností. Eliemu Chouraquivi se podařilo dát dohromady skvělý tým "kulisáků", kteří vytvořili válku tak přesnou, až vám nažene husí kůži. Bez jakýchkoli rozpaků, bez skrývání smrti, krve a násilí, prostě snažit se zobrazit vše co nejvíc syrové a podobné realitě. Sarah Liyod v podání Andie MacDowell navíc vytváří svou křehkostí velmi silný kontrast, a přestože předem tušíte, jak asi hledání jejího manžela a válečného zpravodaje Harrisona v jugoslávské válce dopadne, necháte se vtáhnout do prostého příběhu. A to jak jsem již zmínil, ne proto, že by šlo o tak strhující drama, ale pro to peklo, které se před dvaceti lety jen pár set kilometrů jižně od našich hranic odehrávalo. Hrůzy války si dnes dokáže představit jen hrstka pamětníků a takovéhle filmy dokonale připomínají zlo, kterému je třeba se vyvarovat. Poetika spojená s názvem Harrison's Flowers je pak poněkud našroubovaná a v této oblasti film asi ztrácí nejvíc. Přesto příjemné překvapení a co neříkám často, francouzský film, co stojí za vidění. (70 %) (13.08.2012)