Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí

Na tenhle film asi musíte mít náladu. Taky jej lépe pochopí asi ti co to z domova ke kolejím nemají daleko, nebo na dráze rovnou dělají. To prostředí má svojí poetiku i když paradoxně dnes díky obrovským investicícm do rekonstrukcí objektů, prodeji budov a optimalizací tratí postupně mizí všechna ta zvláštní zanedbaná a opuštěná místa dřevěných domků, vechtroven, točen, starých dep často ještě pamatujících první válku... Místa zarostlá kopřivami, která prozrazují jen stále patrné orezlé koleje z nichž dnes rostou vzrostlé břízy a osiky... Je to divná schýza. Dříve člověk nadával na ten binec a zanedbanost, dnes v unifikovaném normalizovaném světě cestujících kdy se jedno nádraží podobá druhému jako vejce vejci se občas zasteskně o nějaké té zarostlé koleji vedoucí z nádraží někam do lesa k černokněžníkovi Zababovi. Ten starý svět pomalu ale jistě zaniká. Svět přednostů, nádražíček, prehistorických pokladen, dřevěných skladů jak z časů starého západu... Stejně jako zmizely tvrdé kartonové jízdenky, mizí dnes i z velkých nádraží postupně i výpravčí - ti s tou čepicí a plácačkou. Vše přebírají počítače, vše je plně automatizováno softwarem AŽD... A tak jsem rád, že jsem tenhle film viděl. Jednak mně štve už ta zima venku a to letos nebyla nijak extrémní, takže to léto ve filmu bylo fakt fajn a pak také tenhle film vypráví o čemsi co dříve nebo později zanikne. Stará (pochopitelně ne bezbariérová) nástupiště kde ještě nejsou - nahradí betonové peróny osazené nerez lavičkami a koši na tříděný odpad, nádraží se zamkne, poslední zhasne a možná že nějakému tomu stařičkému výpravčímu bude umožněno dožít kdesi v prvním patře budovy. Muškáty před zavřenými pokladnami už ale zalévat nikdo nebude, stejně tak už nikdo nezamete před budovou... Jak říkám, na tenhle film musíte mít náladu a mít k železnici trochu blíž. U mně to tak je. Takže dávám za 3 akvarijní rybky do kýblu s vodou. * * * (21.02.2018)

Pro mne celkem nečekaně příjemné překvapení. Osudy nádražáků ze stanice Žatec-západ sice vypadají nedramaticky až nezajímavě, ale postupně jsem zjišťoval, že všichni mají svůj vlastní příběh, který se sice občas zdá směšný či pitomý, ale ve skutečnosti jsou to perfektně vystižení obyčejní lidé se svými přízemními problémy. Scénář staví hlavně na dialogu a film se táhne pomalu jako nádražácká směna v ospalém letním dni, ale ani na moment mě nenudil. (20.02.2006)

konečně nějakej českej film,kterej se netopí v absurditě sama sebe.prostě takové neuhlazené na nic si nehrající drama ze života,ne jak v jinejch rádoby českejch uhlazenejch dramatech,kde navoněný,vyfintěný hvězdíčky fňukaj jak maj těžkej život,a průměrný hloupý český divák jim to baští.tohle dílko mě fakt pobavilo,prostě obyčejný lidi,v obyčejným světě s velice dobrými herci a skvělými hláškami,podle hodnocení čsfd soudím,že český divák je stále tupý a omezený.bravo vy. (06.11.2008)

Volné rozvíjení osobité, leč okrajové linie českého filmu reprezentované zejména Slámovými Divokými včelami či třeba Najbrtovými Mistry, to je v kostce filmové zastavení Pavla Göbla na maloměstském českém nádraží. V Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí lze dohlédnout dokonce ještě trochu dál do filmové historie a spatřit civilní projev filmů Miloše Formana a dalších jemu podobných tvůrců československé nové vlny, Pavel Göbl však neumí vytěžit z nabízené látky maximum a chybí mu šmrnc oněch klasických českých filmů (je zejména škoda, že nedovedl více akcentovat osobitou poetiku českých nádraží, jejichž kouzlo je skutečně samo o sobě fenoménem a s přílivem finančních prostředků zanikne...). Přesto jde o obraz autentický, věrohodný a s nějakou výpovědní hodnotou. Je pravda, že zde postižení pocitu nudy a bezčasí coby tvůrčího záměru místy trochu připomíná skutečnou nudu, ale jakožto významový protipól akčním velkofilmům s rastrem absolutní zábavy je tento statický snímek příjemným meditačním zastavením. I taková je doba, i takhle tady žijeme, i tady jsou ještě pořád místa, kde se doslova zastavil čas...místa kolem české (ale chce se mi spíše napsat ještě pořád c&k) železnice... (01.07.2008)

Ach jo, už dlouho jsem neviděl něco tak mizerně natočenýho. Příšerně nezvládnutá režijní práce s neherci. I ten Dušek hraje špatně a nepřesvědčivě. Odříkané supliky bez vlastní invence. Cožpak režisér nikdy neviděl filmy Formana ze šedesátých let? To nikdy neviděl žádné dílo z italského realismu?! Dotvářet poetiku sprostými slovy, kterými je film prošpikován není návodem na atmosféru. K tomu ke všemu naprosto špatná kamera a střih. (02.11.2008)