My Fair Lady

Ze začátku sem se vůbec nemohl prokousat a zapojit se do nahozelé atmosféry, ale potom co do hry vstoupila legendární vsázka - z lehké dívky na dámu - blo vše zajímavější a naplno sem si užíval pocit slastných písní a skvělých hereckých výkonů. Opravdu sem to nečekal muzikály pro mne moc nejsou. Režie naprosto úžasná, scénář velice dobrý, kamra nápaditá a zajímavé rozložení trhavých scén. (25.12.2006)

Niektoré prehnane klasické, povinne videné a kultové filmy vo mne vzbudzujú strach. Strach z toho, že napriek tradičným hodnoteniam sa mi film nebude páčiť a že po veľkých očakávaniach napokon ostane len zbytočne premrhaný čas. A zvlášť keď sa jedná o muzikálové zaradenie. Audrey Hepburn a Rex Harrison mi však pomohli tento strach prekonať a ja som si túto klasiku vychutnal do sýtosti. A naozaj mi to prišlo vhod a som sám zo seba mierne rozčarovaný. Ozaj som nečakal, že trojhodinový muzikál dokáže byť 'so lovely'. Niektoré songy som však prešiel s trošičku zrýchleným posuvom. Ale napriek tomu boli len dve, ktoré sa mi nepozdávali: na dostihoch a keď Freddy prestupuje na ulici pred Higginsovým domom a čaká Lízu. Takže spokojnosť na 85%. (26.12.2007)

My Fair Lady je mým prvním setkáním s muzikálovým žánrem, kterému jsem se dlouho vyhýbal. Měl jsem tak trochu obavy, jak na mě zapůsobí snímek, kde postavy z ničeho nic začnou tančit a zpívat, a to většinou v pasážích, které děj dopředu buď neposunují vůbec, nebo jen nepatrně - a stávají se tak jen jakousi "kulturní vložkou". Mé obavy se ukázaly býti lichými, neboť tyto pasáže mi vůbec nevadily. Hodně tomu pomohly herecké výkony, hlavně Audrey Hepburnové, kterou jsem v My Fair Lady "potkal" poprvé. Celá zápletka se točí okolo "vylepšení" osobnosti a je nádherné sledovat a především poslouchat rozdíly mezi spisovnou čistou angličtinou a angličtinou se silným londýnským přízvukem. Velice mě překvapilo, že i přes své stáří si film uchoval mladistvý vzhled a já se u něj bavil více než u většiny filmů ze současnosti. (14.10.2007)

Hned ze startu na rovinu přiznám, že mám k muzikálům záporný vztah a že ty muzikály, které hodnotím kladně, jsou výjimkami potvrzujícími pravidlo. My Fair Lady měl tři obrovské výhody: vycházel z předlohy G. B. Shawa, v roce 1964 se hudba a texty nevytvářely rychlokvašně a třetí (a pro mě největší) výhodou byla nepřehlédnutelná přítomnost Audrey Hepburn. No, a když jsem si uvědomil, že z jedné ze skladeb vycházel Lumberjack Song Monty Pythonova létajicího cirkusu, bylo vymalováno:-) Ale teď vážně; Audrey Hepburn byla kouzelná (zvlášť v šatech na dostizích), srážka hovorové a spisovné angličtiny byla fantastická a srovnání charakterů obou hlavních postav stálo za zamyšlení. Vidět tuto záležitost s českým dabingem by bylo neštěstí. / Poučení: Šaty/řeč dělají člověka. Ale jen navenek. (23.03.2023)

Tak pěkná story, tak okouzlující Audrey a tak málo času. Vlastně hodně času. zbytečně moc. Je tu sociální podtext, je tu romantika, humor, Maďar, jen pořádný padouch chybí. My Fair Lady je naštěstí muzikál, kterému jistou dějovou prostoduchost a naivitu s přimhouřením obou očí odpustíte. Všechno působí tak přihlouple, až se vám chce vyskočit z křesla a společně s hrdiny si zapět nějakou tu beznadějně optimistickou píseň. Ale to není výtka, to k tomu patří. Stejně jako abnormálně charismatičtí herci. Vždy elegantní Rex Harrison s nenapodobitelným pěveckým projevem. Stanley Holloway – toho si budu již navždy pamatovat jako pupkatého dědulu s věčným úsměvem na tváři. A Audrey? Tolik šarmu, půvabu, roztomilé nevědomosti měnící se na plnou uvědomělost. Na začátku jsem ji přes veškerou snahu nerozuměl více než každé třetí slovo, ale když se po pečlivém „tréninku“ vytasila s dokonale artikulovaným „How do you do?“, mnohé herečky z precizností její popelkovské přeměny jistě padly na zadek. Skutečně mi Audrey bylo líto při zjištění, že všechny její pěvecká vystoupení byla přezpívána – nutno uznat hlasově lépe obdařenou – Marnii Nixon. Na hercích celkově jde znát vedení pevnou a zkušenou rukou George Cukora. I přes veškerou jeho snahu se ale film nezbavil jisté divadelní strnulosti, čemuž napomohlo i natáčení výhradně v ateliérech (včetně scény z dostihů!). Osobně jsem měl rovněž problém s tím, že většina postav byla zabírána z příliš velké dálky a těžko se jim z tváří daly odezírat emoce, což jistě nevadilo na velkém plátně, ale v televizi… A co My Fair Lady ublížilo v mých očích úplně nejvíc je již zmíněná délka. Asi nejsem psychicky stavěný na tříhodinový romantický muzikál. Avšak všem dámám, slečnám a paním jej můžu, ba přímo musím doporučit, na podobně velkolepý romantický a zábavný film dnes jen stěží narazíte. Je to bezstarostná zábava a nemá smysl od ní požadovat víc. 85% Zajímavé komentáře: Oskar, Eddard, sportovec, Faidra, Bukiet (31.07.2006)