My Fair Lady

(1001) Když já prostě nechápu smysl (pointu) klasických filmových muzikálů. Nebo možná konkrétně tohoto filmového muzikálu, který se zdá být otrockým převodem divadelní hry na plátno a na filmové vyjadřovací prostředky zvysoka kašle. Dál nechápu písničkovou/zpěvovou míchanici - Higgins a Pickering ve svých "zpívaných" partech civilně mluví, Líza a Freddy jsou předabovaní profesionálními zpěváky, kteří exhibují neústrojnými stylizovanými trylky, a otec Doolittle předvádí jednoduchý šumařský zpěv. Pokud si hrajeme na stylizovaná čísla (Ascot v provedení jednoznačně vede), proč jsou tam hudební čísla sestávající z toho, že Higgins pět minut chodí po své knihovně nebo Freddy sám stojí pět minut na ulici? A když už jsme u toho, vážně jsme potřebovali slyšel velmi nabobtnalou svatební píseň otce Doolittlea a sledovat jeho nevinné dovádění s nevěstkami? Začlenění jeho dějové linky nechápu asi ze všeho úplně nejvíc, pravděpodobně ze stejného důvodu, z jakého jsem nebyla schopná dočíst "Dobrý člověk ještě žije" od Romaina Rollanda. Respektive nejspíš rozumím tomu, proč ho do své hry zařadil G. B. Shaw, ale film sociální kritiku používá jenom jako další papundeklovou rekvizitu neangažovaného spektáklu než jako opravdický příspěvek ke společenské debatě. O čemž ostatně svědčí i to, že největší kontroverze vyvolalo "vystrnadění" Julie Andrewsové z její broadwayové role slavnější Audrey Hepburn. Já na celém filmu považuji za nejcennější to, že Líza sama se rozhodne za profesorem přijít, protože chce zlepšit svůj život. I proto mě mrzí, že film samotný se k postavě dívky chová stejně jako Higgins, považuje ji za nejzářivější chloubu své práce, ale největší pozornost věnuje všemu kolem, jenom ne jí. Velká část její proměny se odehrává mimo záběr. Místo vyjádření svých pocitů skrze nové schopnosti, které v sobě objevila, dostaneme záběr, jak strojeně schází ze schodů, je nastrojená a muži na ni zírají. V přístupu k hlavní hrdince mi tedy film přijde hodně "předpotopní". Jiní filmaři ve stejné době o vztahu muže a ženy prezentovali filmy jako Onibaba, Hnus, Písečná žena, Červená pustina, a já mám padat na zadek z toho, že pohledná žena je ještě pohlednější, když se na ni navěsí diamanty? (A nezapomeňme, že 1964 je rok Perného dne, co se týče hudby.) Zkrátka, My Fair Lady není film pro mě. (23.12.2007)

║Rozpočet $17miliónov║Tržby USA $72,000,000║Tržby Celosvetovo $72,800,000║ V prvom rade tá minutáž je zabiják, neznášam to u takýchto filmov kde si to človek má pekne v pohodičke užiť a nie sledovať neskutočne zbytočne rozťahaní dej. Ono to je roztomilé, hravé, bláznivé, ale toto nedokáže napĺňať na takej ploche, bez toho aby bol dej niečím prevratným vystužení, lebo prevažne si to ide stále v rozbehnutých koľajach. Na začiatku som neveril očiam že to čo tak škrieka a otrasne vypadá je Audrey Hepburn(len vtedy som ani len netušil že to je ona), fakt sila, potom premena pobavila, večierok šľachticov vznešene zažiaril zjavom Audrey a potom prišli naťahované suchoty, plus vedľajšia koľaj z otcom Elizy(Audrey) zbytočná, škoda, o hodinku to stiahnuť, mierne upraviť dej a mohla to byť veľmi príjemná jazda. Určite to nie je celé na zahodenie ale veľa samoľúbosti v scénkach niekedy škodí. /75%/ (11.12.2009)

Při posuzování díla jde o vždycky o projevení vlastního názoru. Tato pravda, prostá ve svém vyjádření a nepůvodní ve své podstatě, se ovšem neobejde bez některých korigujících maličkostí. Patří mezi mě znalosti základních reálií, přehled o možnostech, které nabízela doba, atd., atd. ,atd. Odpustil bych si toto extempore, kdybych nečetl některé ohlasy na klasiku žánru, kterou MY Fair Lady nepochybně je. Tvořivost tohoto hudebního díla oceníme o to víc, známe-li jeho divadelní předlohu, Shawův PYGMALION. V hollywoodském lesku proti všemu očekávání nejenže nezanikla hořká sociální nota tohoto irského fabiánského socialisty, ale naopak - byť osvobozena od své hořkosti - se rozzářila do duhových melodií dnes klasických melodií nesčetných hudebnch čísel. Roztomilá starosvětskost, do které tak lehce vplula i mladší z obou Hepburnových, poněkud posouvá výchozí polohu LADY do shovívavější optiky středních vrstev, ovšem v americkém úsměvném posunu. Ďábelskost, se kterou je potrestán příživnický Doolittle, je přímo démonická: úpět pod tíhou přiměřené renty je trest horší všech vězení - právě v onom duchaplném úsměvu, v jehož znamení se celý muzikál odehrává. V českém prostředí se obě díla dočkala cenných ohlasů: mimo starší film FALEŠNÁ KOČIČKA s Věrou Ferbasovou a Oldřichem Novým, který je ovlivněn ještě PYGMALIONEM, je to nedoceněný moravský muzikál Stanislava Moši MY FAIR LADY (ze Zelňáku). V obou případech šlo a jde o inscenace přijímané s mimořádným diváckým a návštěvnickým ohlasem. Co více říci o díle, jehož nadčasovost oslovuje neustále další a další generace nadšených obdivovatelů? (10.02.2008)

Já... stále se usmívám. Není to takové to culení, kdy máte pocit, že vám prasknou panty a budete mít pusu doslova od ucha k uchu. Ne, je to příjemný úsměv, něžné jiskření v očích. Snad že by to značilo spokojenost? Nu, i to je možné. Tak jak jsem se dopracovala k 5*? Ze začátku jsem Lízu nemohla vystát - slyšet, vidět, jak vyvádí; to bylo něco otřesného. Vážně! Což znamená, že Audrey obstála a svou roli perfektně ovládla. Pro mě na jejím hereckém výkonu stojí celý film, bez ní - kde by byl? Co mě dále uchvátilo, byly ty úchvatné dialogy, tak krásná hra s jazykem! Higginsova matka je úžasná dáma a nebyla bych proti ji mít za tchýni :) A ten konec... Bez vylévání tlukoucího svalového orgánu. Bez velký proslovů a objímání a ujišťování, že od teď už bude všechno je dobré, skvělé, s velikou láskou. Čehož si velmi cením. Dalším plusem byly kostými, obzvláště na dostizích - ty famózní klóbrci :) jediné, co mě nudilo, byly zbytečně dlouhé písně. Chtěla jsem se pohnout dál, aspoň o krůček a oni stále opakovali tytéž věty. Já tomu opravdu rozumím hned na poprvé, myslela jsem si a div, že nezačala skřípat zubama :-D A film dostává 5* - to hlavně za ten úsměv a vnitřní klid. (01.03.2009)

Muzikály príliš nemusím, zato môžem Audrey Hepburn. Rýdzy nefalšovaný klasický komerčný hollywood, avšak ešte z dôb, kedy zastávali producenti názor, že čím kvalitnejší film natočíme, tým viac zarobíme. Veľký pozor si treba dať na to, aby ste videli originálnu verziu s pôvodnými hlasmi, Hepburnin prízvuk je komediálnym základom filmu. Niekto môže mať menší problém s tým, že (zase) starší pán zbalí mladú kočku. (31.05.2012)