Království prstenu

Z dětství jsem si pamatoval, že to bylo dobré. Po letech jsem chtěl zjistit, jestli si to pamatuju dobře. A vlastně docela jo. Minimálně tuhle verzi bych k Pánovi prstenů opravdu nepřirovnal. ale vzhledem k tomu, že je to televizní, laciné a převážně německé je to fakt dobré, i co se obsazení týče (Terminátorka. Max von Sydow, Batinson). První část je pak v rámci možností vyloženě výborná, dějově fakt zajímavá a i ta akce byla příjemná. Druhá část už byla rozvláčnější, převážně vztahová a celkově tedy o něco slabší. Ale jako celek je to fakt nadprůměr. ani na vteřinu jsem neuvažoval nad tím, že bych udělil menší hodnocení. Takže tak. Kdo se chce seznámit s legendou o Nibelunzích je tohle docela fajn (ačkoliv alternativy tu jsou) a docela to obstojí i v rámci žánru, ale nic výjimečného, k čemu se chcete vracet, to nejspíš není. Ale dobré je to dost. 70%. (13.04.2022)

Moje konečné hodnocení odráží několik skutečností. Ta první je, že na to že se jedná o TV produkci vypadá vše fakt dobře. Triky i akční scény jsou fajn a draka prostě odpustíte, protože to dá rozum. Další skutečností je, že fantasy prostě nadržuji. Ono koukatelného a pro starší publikum, kde jsou jak já říkám "čáry meče" toho moc není. No a to nejhlavnější je to, že jsem člověk nesečtělý a proto onu legendu neznám. Takže když celou dobu koukáte na polopohádku a čekáte jakou cestou se to vydá, aby byl cíl u happy endu a ono přijde to co přišlo, tak prostě buď zíráte nadšením nebo kroutíte hlavou. Já kroutil hlavou nadšením, proto v rámci TV filmu klidně dám plný počet a 90 procent. (15.07.2019)

Kterak lze za málo peněz pořídit poměrně slušnou porci muziky ... a převyprávět prastarou legendu, která by (s trochou nadsázky) mohla být matkou všech fantastických pohádek. Je vážnější, dospělejší než většina z nich, protože už poznala, že skutečný příběh obyčejně nekončí spolu s překonáním jedné překážky (dokonce ani pokud se jedná o problematickou, obtížně zdolatelnou bariéru velikosti průměrně vzrostlého draka), že život přináší nekonečnou řadu nejrůznějších zkoušek - a zdánlivě triviální obcházení vlastních zásad se může vrátit jako bumerang ... a přivodit velké zlo. Přitom není rozhodující, zda vám někdo nenápadně podstrčí kouzelný lektvar, abyste se měli nač vymlouvat. A poučení ? Nepodceňujte prokletí - a nepřeceňujte své síly, berte v potaz upřímně míněná varování a nespoléhejte na to, že jste dítětem štěstěny ... protože nikdy nevíte, co vám přinese zítřek ... protože přehnané sebevědomí hraničí s pýchou - a pýcha, jak známo, předchází pád ... 3,5* ... P.S.: Nějak jsem nepobrala, 1) proč bylo záhodno zabít draka probuzeného - tedy draka pozorně bdícího, a nikoli draka sladce spícího; 2) jak a kdy náš hrdina zjistil, v čem spočívá jeho vlastní slabina. (26.09.2015)

Musím uznat, že na televizní poměry se jedná o velmi zdařilé dílo. Je na něm znát punc "evropské" produkce, tedy menší rozmáchlost příběhu a vetší věrnost předloze, která zde není nijak zvlášť zprzněna. Herci hrají velice slušně, za sebe musím pochválit Kristannu Loken, jejíž obsazení za Brynhild je prostě geniální. Naopak mě spíš zklamal Benno Fürmann, který hrál na moje gusto příliš unyle. Spíš by se hodil do Wagnerovy opery, i když tam by nejspíš musel opět předstírat zpěv :-). SPOILER Závěrečná scéna, kdy se Brynhild objeví na lodi se Sigurdovou hranicí, nebyla dost efektní - jednak vizuálně scéna s počítačovými plameny nevypadala moc dobře, jednak to chtělo trochu natáhnout scénu sebevraždy, v téhle scéně je trocha patosu na místě. A závěrečná písnička je sice moc pěkná, ale svou moderností se tam nehodí. (08.02.2010)

Kdo jiný by měl točit Nibelungy než Němci, konkrétně Bavoři. Tento film, pravda, vznikl v koprodukci, ale režisér je německý. Jde o velmi zdařilé (byť dosti volné) zfilmování starogermánské ságy, které by nemělo být hodnoceno optikou diváka, který zná jen Pána prstenů. Výborná hudba, vhodní herci. Relevantní je srovnání s dalšími filmovými adaptacemi Nibelungů. Harald Reinl natočil v 60. letech též velmi zdařilou verzi, která se mi jeví v něčem ještě lepší než tato. Zdá se mi pohádkovější, malebnější a více se drží původní literární předlohy. Navíc nemám rád přílišnou akčnost a naturalistické znázornění válečných scén, které, bohužel, jsou v novější tvorbě pravidlem (zde jsou naštěstí jen v úvodu 1. části filmu). Tomuto Edelovu dílu těch 5 dávám, i když vidím, že je nikdo z komentujících přede mnou nedal. Ad paascha: co je na tom filmu východoněmeckého? (31.01.2009)