Nepohodlný

Ani slávni autori a vynikajúci herci to nemali s touto nepohodlnou témou jednoduché. Pre mňa bola kľúčovou scéna, keď sa Quaylovci rozhodujú, či odviezť troch Afričanov autom alebo ich nechať šľapať celú noc do 40 km vzdialeného domova. A keď odviezť, čo potom s ostatnými? A v tom vidím celý problém. Radi sa vozíme v autách, pohodlne bývame, pekne sa obliekame, dobre si papkáme a keď nás niečo zabolí máme poruke odskúšané lieky. Lenže tento spôsob života môže žiť iba pár percent z obyvateľstva planéty a ten zvyšok si to vždy nejakým spôsobom odskáče. Na to však neradi myslíme, neradi sa na to aj pozeráme a už vôbec nemáme chuť s tým niečo naozaj robiť. Za nedeľným rezňom nikto nechce vidieť svinstvá na bitúnkoch a za jemným kožuchom palicami umlátené tulenčatá. Nepohodlný je ale nepohodlným filmom iba čiastočne. Nepríjemnú tému rozriedili do divácky znesiteľnej podoby na takmer homeopatickú koncentráciu. Módne roztrasená kamera s príslušným hudobným doprovodom pôsobí cudzorodo. Ale za pozretie film rozhodne stojí. (07.08.2009)

Z té celé řady novějších "politických drama", vyjadřujícím se k současným civilizačním problémům, patří tenhle film mezi ty nejlepší (spolu třeba se Syrianou, když vzpomenu na podobné filmy z poslední doby). Tentokrát na paškál přicházejí problémy dnešní Afriky, vzrůstající vliv nadnárodních farmakoceutických společností a škodlivé zasahování do činnosti nevládních organizací ze strany zkorumpovaných úředníků a vládních činitelů. Na rozdíl od trochu divácky odtažité a chladné Syriany je Meirellesovo dítko vyprávěno srozumitelněji (žádné "topení" se ve jménech nehrozí) a díky velkému tématu lásky až za hrob i emocionálnější, včetně působivého konce, který výsledný dojem zvedl na absolutno. Výkon Rachel Weisz se mi na Oscara nezdál, ale scény s ní jsem měl před očima i po skončení filmu. Že bych se zamiloval? :o) (09.01.2007)

Diplomat Justin ve službách jejího veličenstva se seznámí s mladou a naštvanou Tessou a krátce na to (trochu mi to připomnělo The Girl in the Café) spolu odjíždějí, už jako manželé do Keni. Krásná příroda a všudypřítomná chudoba země, která nutně potřebuje pomoc a léky. Země, ve které je jeho žena brutálně zavražděna. Zoufalý a zmatený Justin se probírá vzpomínkami. Byl podváděn? Nebo někomu jeho žena překážela? A rozhodne se pravdu zjistit. Prvotřídní herci ve výborně natočeném sociálně politickém thrilleru. „Všude se najdou farmaceutické firmy, testující své léky na lidech, kteří jsou podle nich postradatelní.“ „Nezabíjíme je, i bez toho by byli mrtví. Koukni se na statistiky. Nikdo už je nepočítá.“ (30.01.2006)

Podmanivé vizuály (fotogenická Keňa), výborní herci a postmoderně odvyprávěný příběh. Zahradník mi sedl, vyhovovalo mi pomalejší tempo, vícevrstevnatý příběh, volné prolínání vzpomínek do současnosti... Kameraman a střihači odvedli skvělou práci (barevné stylizace, kontrasty, rozzáběrování...). Hudba rovněž výborná. (14.03.2014)

Iba ďalšia z konšpiračných teorií. Téma je zaujímavé, no na city tlačí viac pohľad na africké deti a biedu, ktorá je tu neustále v popredí, ako na hlavnú dejovú líniu. Zväčša sa tuna nič nedeje, mnoho postáv, ktoré stále niečo vysvetľujú (dokopy nič). Od Fernanda Meirellese som po Meste Bohov čakal oveľa viac. Nie je to nič v štýle akčných thrillerov. Réžia sa snaží o niečo, čo sa nedá len tak vykresliť. Herci mi nesadli, ale snaha zrejme bola. Ide o slabý priemer. Nepodarilo sa Fernando... 5/10 (22.11.2007)