Nepohodlný

Ani slávni autori a vynikajúci herci to nemali s touto nepohodlnou témou jednoduché. Pre mňa bola kľúčovou scéna, keď sa Quaylovci rozhodujú, či odviezť troch Afričanov autom alebo ich nechať šľapať celú noc do 40 km vzdialeného domova. A keď odviezť, čo potom s ostatnými? A v tom vidím celý problém. Radi sa vozíme v autách, pohodlne bývame, pekne sa obliekame, dobre si papkáme a keď nás niečo zabolí máme poruke odskúšané lieky. Lenže tento spôsob života môže žiť iba pár percent z obyvateľstva planéty a ten zvyšok si to vždy nejakým spôsobom odskáče. Na to však neradi myslíme, neradi sa na to aj pozeráme a už vôbec nemáme chuť s tým niečo naozaj robiť. Za nedeľným rezňom nikto nechce vidieť svinstvá na bitúnkoch a za jemným kožuchom palicami umlátené tulenčatá. Nepohodlný je ale nepohodlným filmom iba čiastočne. Nepríjemnú tému rozriedili do divácky znesiteľnej podoby na takmer homeopatickú koncentráciu. Módne roztrasená kamera s príslušným hudobným doprovodom pôsobí cudzorodo. Ale za pozretie film rozhodne stojí. (07.08.2009)

Super farma firmy v akcii. Pfizer obzvlášť. Pokusy v Afrike na ľuďoch, biznis s liekmi, sranie na ľudí, hlavne nech sa točia prachy. Známe to už je desaťročia, takéto filmy pribúdajú, no stačí vystrašiť pandémiou a nikto s Pfizerom nemá problém. Dokonca ani herci, ktorí po účasti na tomto projekte firmu a celkový farma biznis ostro kritizovali. Ešte aj oscarové nominácie to malo. Všemocným korporáciám na ľuďoch nezáleží a zlodeji v bielych rukavičkách sú ti najhorší. Keby len zlodeji, ale vlastne aj vrahovia. Stačí so zobrať firmu Bayer, ktorá vyrába pesticídy a aj lieky na rakovinu. Teda najprv otrávia ľudí a potom ich liečia, ale radšej celkom nevyliečia, lebo by sa biznis zastavil. Tento film mal otvoriť oči mnohým. Ale aj po skoro 20 rokoch ostáva v podstate v zabudnutí. (27.03.2023)

Společensko-kritické drama zasazené do prostředí subsaharské Afriky, kam bohaté země rády vyvážejí svůj odpad a své problémy. V zásadě nepovažuju filmový motiv za přehnaný, byť je nutné zdůraznit, že nasazovat oslí hlavu farmaceutickým firmám není vždy moudré. Výzkum nových léků je zatraceně nákladná a nejistá záležitost, takže např. široce rozšířené jánošíkovské představy o tom, že by společnosti své výrobky měly distribuovat nejlépe zdarma, by vedla ani ne tak k poklesu zisku (ten by si firmy zajistily jinak), jako spíš k zastavení vývoje nových léků. Pokud jde o obcházení přísných bezpečnostních opatření při výzkumu, na jejich omezení mají často zájem sami pacienti, aby se zkrátila doba čekání a pomoc přišla včas. Zatímco Ralph Fiennes je jako herecký chameleon ve své roli přesvědčivý a sledovat ho je místy opravdu radost, naráží Rachel Weisz na limity svých hereckých možností a chemie mezi manželským párem nefunguje podle mě tak, jak by měla. Mám problém i s chováním filmových hrdinů, např. závěrečný akt rezignace a pasivního čekání na popravu jaksi nedává smysl. Je to slušný film, ale o čtyřech hvězdičkách jsem ani jednou nezauvažoval. Kromě výše uvedeného by si film zasloužil i kritičtější střih - z těch 130 minut by šlo minimálně 15 snadno obětovat. Celkový dojem: 60 %. (26.01.2013)

4,5*/5...Po geniálnom Meste Bohov natočill Fernando Meirelles ďalší veľmi silný príbeh, tentoraz (najmä) z prostredia "drsnej" Afriky...Film je nesmierne sugestívny, čomu dopomohli aj fantastické herecké výkony dvoch hlavných predstaviteľov (Fiennes-Weisz) a kamera, pričom pri niektorých scénach mal človek pocit, že pozerá nejaký dokument. Inteligentný scenár, ktorý veľmi pekne a bez príkras znázorňuje nekalé praktiky farmaceutických a "humanitárnych" organizácií na africkom ľude v protiklade s umelo distingvovaným a naškrobeným svetom diplomacie a "veľkých zverov". Constant Gardener je film v ktorom je všetko (láska, napätie, politika,akcia...) namiešané v akurátnych a presných dávkach. Hoci kniha Johna le Carrého, podľa ktorej film vznikol sa údajne nezakladá na reálnych udalostiach, je jasné, že niečo podobné sa deje v Afrike každý deň a absolútne nemožno hovoriť o nejakej mystifikácii... (11.06.2006)

Smrtelně závažné téma, váha viny na ramenou na zisk orientované hrstky bezohledných (ne)lidí. Film sám o sobě, ač trefuje do černého, se táhne snaží se skrze emoce získat empatii k hlavnímu hrdinovi, nicméně takto příliš vláčné a natažené v naší zrychlené době (třebaže bohužel) nezaujme tak, jak by nejspíš mělo. Prostředí zkorumpované Afriky od horních pater sedících na židli nejnižší a nemocné vrstvy lidí... (09.09.2016)