Uchovat si tvář

Pohodové, nenásilné, usměvavé, čínské. Pohodový výlet mezi čínskou komunitu v Americe, jejich generečními odstupy, pravidly a zvyky, které stále dodržují. Vztah matky a dcery je jako vystřižený z Gilmorek, čínské drbny, a trocha té lesbické lásky. Do toho opět tuny snězených čínských jídel. Film končí jak jinak než pozitivně. Herecké výkony vůbec nebyly špatné, Joan Chen je k nepoznání od své role majitelky pily. ..hmm, asi si zajdu na nějakou čínu..hodně používám slova odvozená od "Čína".. (07.11.2010)

Největším potěšením je film, o kterém nic nevíte, nic od něj nečekáte a on se před vámi z nenápadného poupěte rozvine do úžasného omamného květu. Tak jako neskutečně pohodový Saving Face, vybudovaný na amerických základech a využívající klasických „hollywoodských“ postupů, do nichž však vnáší tradiční prvky asijské kinematografie. Výsledek je překvapivě soudržný, poutavý a přes jistou hollywoodskou doslovnost současně asijsky jemný a civilní, střídmý v kulisách, promyšlený v detailech a nesmírně emotivní. Dojemný, přitom nesentimentální, oslovující nejen srdce množstvím emocí, ale i rozum celou řadou nahozených otázek na téma morálky, tradic, života, lásky a rodiny. Navíc se to vše daří poměrně dobře držet na uzdě v rovině uvěřitelně přirozenosti, která se zdánlivě bez námahy vyhýbá typické idealizované poloze sladké hollywoodské romantiky. A když si vezmu, že jde režisérský debut, nezbývá než smeknout. (11.11.2011)

Předsudky jsou asi i v čínské komunitě v New Yorku 21. století tvrdě zakořeněné (chvíli mi trvalo, než jsem si domyslel, kde se to vlastně odehrává), takže to pro takového dědečka od rodiny musí být složité, dcera těhotná skoro v padesáti letech - otec neznámý, nebo si to dcera aspoň nechává pro sebe, vnučka-lékařka je lesba - no, musí to být nápor na tradice:). Mě teda Číňanky a Číňani přijdou tak nějak všichni stejní, filmy s nimi nějak nevyhledávám, tak jsem zpočátku trochu tápal, proč jsem to vlastně stáhnul (a ještě ve slovenštině:) ). Musím teda uznat, že nakonec se z toho vyklubal celkem příjemný, koukatelný film, tak nějak ze života, dívat se na to dalo, nicméně jednou asi stačilo. (12.07.2016)

Spíš dojemné než úsměvné příhody několika Číňanek žijících v New Yorku. Ústřední dějová linie sleduje dva vztahy – mezi konzervativní matkou ctící tradiční konfuciánské zásady a její amerikanizovanou dcerou a mezi dcerou samotnou a její milenkou. Ano, je lesbička, jenže také matka skrývá jedno, pro ostatní nemilé, tajemství, totiž své nemanželské těhotenství. U citlivě, ne však sentimentálně, napsaného scénáře, se možná párkrát usmějete, ale jádro příběhu tvoří právě ony vztahy – rodičů k dětem, dětí k jiným dětem, celé společnosti k rodičům, dětem a jiným dětem. Pokud se snad zajímáte o život čínských lesbiček v Americe, můžete své studium začít tímto vesměs příjemným, nenásilným filmem. 60% (13.01.2007)

Nástin děje byl docela zajímavej: Americkej film plnej číňanů v Americe, režírovanej číňankou, o 48 letej těhotnej vdově (odmítající říct s kým) s dcerou, která je na holky versus tradiční čínský hodnoty, který se s tímhle ani trochu neztotožňují. Absolutně neznámý film se pro mě stal velkým překvapením. Je to v podstatě romaťák, skoro až doják řekl bych, okořeněný občasným humorem, kterej mě svojí bezelstností velmi mile překvapil. Režisérka šikovně a jistou rukou skládá jednotlivé scény, až se nechce věřit, že je to její debut. (23.12.2011)