Charlie falešným hrabětem
The Count
Režie:
Charlie ChaplinHrají:
Charlie Chaplin, Eric Campbell, Edna Purviance, Albert Austin, Charlotte Mineau, Tiny SandfordObsahy(1)
Charlie hrá pomocníka krajčíra, je však strašne nešikovný, a tak keď spáli nohavice grófa Broka, dostane padáka. Krajčír v nohaviciach nájde list, v ktorom sa gróf ospravedlňuje za to, že nemôže prísť na večierok pani Moneybags a krajčír sa rozhodne, že tam pôjde a bude sa vydávať za grófa. Náhodou sa tam však ocitne aj Charlie, a tak od neho krajčír chce, aby predstieral, že je jeho sekretár. Charlie s ním však vybabre a sám sa predstaví ako gróf Broko. Nasleduje zmes komických scénok vrcholiaca príchodom skutočného grófa. (pivo)
(více)Recenze (19)
Mezi Chaplinovými filmy je tento jeden z těch lepších. Mě zaujaly ale jiné věci. Nepříklad poprvé jsem viděl, a netvrdím, že v tento film byl v tomto ohledu první, jak byly jednotlivé scény doprovázeny doprovodnými zvuky - srkání polévky apod. Zatím jsem slyšel v podkresu jen hudbu. Také orientální hudba s příchodem dámy v orientálních šatech je docela zajímavá. ()
Charlie nejdříve osvědčí své krejčířské schopnosti (s Bilakem by si mohl podat krejčířský metr - viz. jeho míry ucha), načež se vetře do společnosti, do níž rozhodně nepatří - mezi aristokraty, u nichž je jediným násilím, jehož jsou schopni, vychrstnutí sklénky vína do obličeje. Vedle geniálních groteskních scének - Charlie pojídá meloun, tančí anebo likviduje sluhu kuřetem či čím - má film i zajímavý příběh - něco jako v grotesce Chaplin uprchlým trestancem, kde jde též o adaptaci jedné nuly v poněkud vyšším prostředí. ()
To slabší z druhého období.¬ Jedna z těch slabších nikoli však slabých grotesek natočených Ch. Chaplinem v jeho druhém období, kdy v rr. 1916–18 točil krátko- či nejvýš středometrážní grotesky. Chaplinovi se v tomto období už daří točiti i snímky lepší úrovně, než jaké dosahovaly v jeho prvním období úvodního jeho filmového vyučení v rr. 1914-15, nicméně kvalita snímků je rozkolísaná a ne všechno z tohoto období lze označiti za podařené. Ze strany Chaplina sílí tlak na kvalitu děl, což vrcholí rozvázáním smlouvy s "First National Exhibitors' Circuit" a založením vlastní podílnické společnosti "United Artist Corporation" v lednu 1919, pod jejíž záštitou vytváří prakticky všechna svá zbývající díla, od ještě krátkometrážního "Profesora" po celovečerní komediální drama "Světla ramp".¬ [Zdroje: 1. Wikipedie, English (en.wikipedia.org/). 2. Filmová databáze IMDb (imdb.com/)] ()
Už jen ty Chaplinovy taneční kreace stojí za to, stejně tak jeho flirtování. Skvělej útok na etiketou posedlé boháče, ksichty Chaplinovy spolustolovnice při jeho pojídání melounu mluví za vše. Chaplin jim to však zase natře, zahraje si kulečík s dortem, mlsně kouká po ženských a nakonec klasicky uteče. Docela jsem se pobavil. ()
Hrabě je hrou na hýbající se škatulata v zuřivém podání cirkusových klaunů. Škádlení lačně dychtí po pohybu a vynahrazuje si zarputile veškerá předchozí příkoří společenského i osobnostního růstu. Charlie Chaplin se nechává příliš unést opojením z bezstarostně beztrestné radosti ze života a řádí v dobré víře po uspokojení niterných potřeb. Vedle Charlieho v hlavní roli nešikovného krejčovského pomocníka a démona aristokratického večírku zaujme také jeho velmi nespokojený chlebodárce, lačný po půvabu mladého děvčete (Eric Campbell), urozené lákadlo mladého ženského půvabu, slečna Moneybags (Edna Purviance), její matka a ušlechtilá hostitelka večírku (Charlotte Mineau), po neřesti toužící kuchařka (Eva Thatcher), toporný komorník (James T. Kelley), mladá návštěvnice společenského večírku (Leota Bryan), či skutečný hrabě Broko (Leo White). Hrabě aneb Chaplin falešným hrabětem je esencí neposedné touhy cirkusového klauna, pohyb je motorem, prvky destrukce jsou intimní bolestí. ()
Reklama