Zajati vesmírem

Zajatí vesmírem (Marooned) by šel ve zkratce popsat jako starší verze Apolla 13 z roku 95. Podobnost je pochopitelně zarážející, na druhou stranu tématika vesmíru a problémů v něm je v podstatě téma, bez možnosti výrazně měnit příběh nebo postupy. John Sturges však není žádné béčko (kdo viděl třeba velký útěk ví své) a tak předvádí s filmem příjemné kousky i s problematickou délkou 134 minut, která byla i pro A13 trochu problematická. Pomáhají mu však velmi dobří herci, v čele s Gregory peckem, Richardem Crennou a Genem Hackmanem (sakra, ta jeho postava je protivná....). Potěšil i pohled do "zákulisí" a skutečných motivů v rozhodování prezidenta USA v podobných situacích. Mnohé také překvapí konec, který je však vzhledem k celému filmu trochu (nechci říct nesmyslný, ale spíše) kostrbatý (protože vytváří mnoho dalších otázek...). Přesto velmi příjemná a kvalitní vesmírná podívaná, která má pochopitelně pro dnešního diváka již "vtipné" vizuální efekty. PS:vzhledem k oscaru za vizuální efekty pro snímek 2001: Vesmírná oddysea je pochopitelné, že o rok později Marooned dostalo stejnou cenu za stejné efekty:) (05.11.2009)

Zajati vesmírem z dnešního pohledu působí spíše jako chladné procedurální drama než nervy drásající thriller - podporují to i odměřené (ač hvězdné) herecké výkony a nulový apel na emoce diváka. S emocionálním dopadem pozdějších podobných filmů Apollo 13 a Gravitace absolutně nesrovnatelné. Po technické stránce však bez výtek. Oscarové speciální efekty jsou super, ačkoliv rok po uvedení 2001: vesmírné odysey se nabízí nějaké kritičtější srovnání, triky v tomto snímku jsou stále na perfektní úrovni své doby. Dokáži si představit, jak byli diváci v kinech v roce 1969 ohromeni. Bohužel v jiných ohledech tento snímek příliš nekráčí vstříc diváckým očekáváním a empatii. (16.02.2019)

Věřim, že v roce 1969 to asi byla bomba, ale z dnešního pohledu je to už trochu naivní. Na filmu se mi líbilo, že nepůsobí nijak supermansky nebo přehnaně pateticky. K celý záchranný akci se přistupuje tak, že to jako asi nevyjde, kosmonauti taky nejsou žádný neohrožený gerojové, ale naopak jsou nervózní, vystresovaný, dělaj chyby, atd... Výbornej byl zejména Gene Hackman. Velkym překvapenim pak bylo, že celou situaci zachránil rusák. To je v americkym filmu něco nečekanýho a nevídanýho. Celkově vzato se jedná o docela slušnej film, ale už ho dost nahlodal zub času, takže jenom 3 hvězdy. (05.09.2014)

LISTEN, BABE, I.. I JUST WANT TO TELL YOU THAT I LOVE YOU! WHAT? I SAID, I LOVE YOU. I JUST WANTED YOU TO KNOW. I KNOW THAT! I JUST WANTED TO MAKE SURE!!! Mno vesmírný filmy jsou skvělí. Tenhle konkrétní má své vrcholy i pády. Začátek filmu je trochu nudný, ale to je pochopitelné. Napřed musí být vesmírná rutina a pak teprve se musí vše pokazit. Když se nepovede zažehnout motory pro cestu zpět na matičku zemi, pak teprve začíná ten správný boj o přežití. Zápory: Hackman tu byl nesympatický, nervózní a nechápu jak prošel psychotesty, když na bílém papíře viděl obilí. Scéna s manželkami = jedna velká nuda a u Cecile s rukou na monitoru jsem čekal, že začne vřískat Steven Tyler. Závěrečná ruská loď pípala jako couvající náklaďák a mrzí mě osud kosmonauta Crenna. Plusy: Crenna. Gregory Peck vypadal opravdu jako šéf Nasa a nějaký to napětí se tam přeci jen na rok 1969 našlo. Režisér Sturges opravdu uměl. (14.04.2016)

,,Stoja výsledky, ktoré ste dosiahli, za cenu životov, ktoré ste stratili?" Keď zodpovedal inak sympatický Gregory Peck na túto otázku redaktorom rázne a kladne, vyvolalo to vo mne pocit odporu.. ale páčilo sa mi ako Peck stvárnil rolu šéfa riskantného kozmického výskumu, resp. že táto hlavná postava nepredstavovala prvoplánového hrdinu a vyvolávala v súvislosti s konaním k rozhodnutiu o záchrane tragickej výpravy rozporuplné pocity. Zajatí vesmírom sú skôr dobrodružným filmom okolo vtedy už reálne prebiehajúcich výskumných letov do vesmíru, než tradičným sci-fi. Vychutnával som si od začiatku skoro až dokumentárne zachytený proces fungovania vesmírnej stanice a neskôr film v rámci skvelo vybudovaného napätia už dianie moju pozornosť ani na chvíľu neopustilo. Vo chvíli, keď začína byť jasné, že jeden z troch kozmonautov posádky bude musieť obetovať svoj život pre záchranu zvyšných dvoch, je to pomerne slušná existenciálna tieseň. Každopádne po (viac-menej očakávaným) sklamaním či rozčarovaním z 2001 Vesmírnej odysey tentokrát za mňa úplná trefa do čierneho! (90%) (52 rokov filmu za 52 týždňov) (21.05.2019)