Pleasantville: Městečko zázraků

Film jsem si moc neužil, za což vděčím hlavně svojí hyperaktivní makovici, která se celou dobu snažila přijít na to, do jakého seriálového kultu bych se chtěl nechat transportovat já. Do Ulice radši skočím z okna, na Pojišťovnu štěstí nebudu nikdy dost smutný, do růžové zahrady bych nevkročil ani na rande, natož za doktorem, no a Cesty domů znám i bez nápovědy. Ze zahraničních připadá v úvahu třeba takový Dr. House, protože bych mohl být jízlivý, sarkastický, krutý, protivný a stejně milován, dále Kobra 11, poněvadž na rozdíl od Semira bych po vystoupení z auta viděl aspoň přes svodidla, a napadl mě i Útěk z vězení, jelikož při zachování současného životního stylu by se mi tyhle zkušenosti jednou mohly hodit. Nicméně, po dvou hodinách usilovného přemýšlení můj testosteronový supermozek nedokázal přijít na nic hodnotnějšího než na Beverly Hills a Pobřežní hlídku... (31.10.2013)

Jeden z nejlepších snímků z žánru teenagerská komedie. Překvapivě vkusný, inteligentní, zábavný, umně estetizovaný... Zprvu lehké a rozverné vyprávění o prapodivné televizní metamorfóze, které se ale postupem času změní v až alegorii temné stránky pohnutých padesátých let americké historie. Ten neotřelý nápad s formátem dobového černobílého vysílání a postupného objevování fragmentů jednotlivých barev zakomponovaných do černobílého obrazu je skutečně originální (i když přesně tuhle tvůrčí metodu použil již třeba Steven Spielberg ve svém Schindlerově seznamu v lyrizaci naturalistické scény likvidace krakovského ghetta) a dovoluje tvůrcům řadu významových a estetických vyznění. Pro mladého diváka bude možná americká historie trochu bílým místem, ale jistě bude korelovat s revoltou proti konzervatismu a tradicionalismu generace sitcomových rodičů. I když jsem měl osobně trochu problém s rámcem celého příběhu (tedy filmovým začátkem a koncem), musím konstatovat - zajímavý a jímavý film... (14.07.2008)

CITÁT - Měli jsme být doma a v barvě.......... Co dokáže jedna lidská bytost (v tomto případě žena), která je vhozena do černobílé reality lidí žijících ve svém dokonalém světě? No přece přinese jim barvu do toho jejich "šedivého" světa. Jenomže má to háček. S vědomím přichází rasová nenávist, lži a násilí. Je jen na každém jedinci, jak se podřídí. A když se pak Adam, bratr dívky, která pozvedla rebelii, zakousne do jablka, dílo je dokonáno. CITÁT - Barevným vstup zakázán...... A šedivá hmota začne získávat barvu, vědomí se začíná učit, expandovat a nastává svoboda slova. Pak se všichni chytnou za ruce a vyjdou vstříc barevnějším zítřkům....teda co to kecám, to zní jak jiný režim. CITÁT - Vítejte v Pleasantwille......... (31.03.2013)

Nádherný kontrast mezi dnešním uspěchaným a povrchním životem a dobou, kdy lidé měli zcela jiné priority a žebříčky hodnot. Tenhle kouzelný film není jen klukovi co dokázal změnit nudný-černobílý svět v seriálovém městečku Pleasantville. Nese sebou totiž i poselství a tak trochu narážku na rasové a názorové odlišnosti. Každý si na tomto filmu najde to svoje. Já osobně musím vyzdvihnout skvělou dobovou hudbu, příjemné postavy a celkovou myšlenku filmu. Městečko Pleasantville je jedním z těch mála filmů, po kterých vám zůstane úsměv na tváři :-). (22.09.2012)

Co chybělo k dokonalosti? Trochu roztahaná část filmu před závěrečným finále. Ale pokud pominu toto, tak jsem se velmi dobře bavil, vynikající herci, skoro až romantický příběh a velmi lehký vtip.. Gary Ross umí točit dobré filmy, s Tobeym Maguirem a rozhodně by neměl točit slátaniny jako jsou "hungry" games.. (13.01.2013)