Moolaadé

K Moolaadé je hlavně nutné přistupovat úplně jinak, dokonce i jinak než třeba ke korejským filmům. Když se podíváte v jaké koprodukci byl natočen, tak Vám to mnohé napoví. Já se ocitla někde úplně jinde, velmi daleko od domova, v zemi, kde se dodržují mnohé tradice, z nichž jedna se zde line celým filmem. Je to velmi kontroverzní téma, týkající se ženské obřízky. A přitom jsem měla pocit jako kdybych se dívala na přírodní divadelní představení. Nevím, ale jsem přesvědčená, že mnozí z nich stáli a hráli před kamerou poprvé a nebo je to jejich zvláštní styl filmového zpracování. A jak jsem tak sledovala ty krásné scenérie a děj, tak se mimo jiné nedalo přehlédnout, jak jsou pro ně důležité tuny baterií do kazeťáků, tuny chleba (já bych řekla podle vzhledu, baget), kde nemají náměstíčko na drby, ale studni, která sama o sobě je unikátní, žoldáka, vykutáleného prodavače a sukničkáře v jedné osobě a podobné bytůstky. A v tomto prostředí se setkává Moolaadé se Salindé v boji, týkající se již nahoře uvedeného problému. Je to zajímavý film, možná ne pro každého, ale já jsem ráda, že jsem trochu pronikla do míst a tradic, které jsou mi zcela neznámé. Co bych chtěla osobně vyzdvihnout, bylo vynikající sladění barev, které je tak typické pro africkou zem. (22.07.2015)

Dost zajímavý a novátorský pohled na dnešní Burkinu Faso, Senegal či co. Hlavním problémem tady nejsou ekonomické a vlastně ani politické obtíže, nýbrž kulturní přerod a srážka tradice a proklamovaně moderních evropských přínosů. O objektivitě se ale rozhodně nedá mluvit, protože profeministický přístup je z toho jasně cítit. Jako film je to díky na africké poměry známému Ousmane Sembeneovi docela slušné o zvláštních hereckých výkonech se ale mluvit nedá. (09.04.2005)

Velice zvláštní film, který působí chvílema tak trochu amatérsky pokud jde o herecké výkony, statickou kameru a režijní rozpačitost, a taky naivně, vzhledem k závažnosti tématu. Co ale na tom, když jsem od něj celou dobu nemohla odtrhnout oči! Plno barev, nádherné tradiční oblečení, téměř pohádková vesnice a v jejím centru mešita jako architektonický skvost. Pokrok ale dorazil i zde - plastové nádoby na vodu jsou praktičtější než těžké hliněné džbány a rádio je pro místní ženy nepostradatelným zdrojem zábavy i osvěty. Pro mě bylo zajímavé hlavně setkání s odlišnou kulturou, jejími zvyky a zákony. Přesto mám obavu, že staleté tradice, jakkoliv hloupé, se budou měnit jen velmi zvolna. Viděno v rámci Challenge tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (06.04.2015)

Moolaadé je dokladem vzestupu afrického filmu, kdy ty nejlepší snímky už jsou plně přijatelné pro náročného diváka kdekoli ve světě. Scénář, režie, kamera i střih jsou profesionální, naopak zaostává herecký projev, kdy z pohledu diváka odchovaného profesionální euroamerickou tvorbou přinejmenším někteří herci jen deklamují svůj text. Ve snímku se najdou i scény a dialogy s příliš osvětovým nádechem, který je ale z hlediska tvůrců plně pochopitelný a filmu na kvalitě neubírá. Z emocionálního hlediska silná podívaná, kdy námětem je problém ženské obřízky, která si v Africe vybírá krutou daň v podobě zmrzačených nebo zemřelých dívek. Snímek sice využívá moderních postupů evropského filmu, ale jde o ryze africkou záležitost. Není to film o Africe z pohledu evropského intelektuála, ale film natočený Afričanem pro africké obyvatelstvo. Film je zajímavý i z hlediska posunu myšlení afrických elit - ještě před nějakými 15-20 lety byl hlavním tématem afrických filmů boj proti kolonialismu a euroamerickému kulturnímu vlivu; v Moolaadé jde o boj proti kulturní zaostalosti a nositeli nových myšlenek jsou lidé se zkušenostmi z vyspělého světa, jmenovitě vysloužilý žoldnéř, který působil u mírových jednotek OSN, a mladík z kmenové elity, kterého otec vyslal na studie do Evropy. Celkový dojem: 75 %. (22.10.2007)

Velice zajímavý film o ženách, které se vzepřou barbarským tradicím, které už stály příliš mnoho lidských životů. Muži, kteří na nich lpějí, pak vypadají jako přežilý anachronismus, který se brání pokroku jakýmkoli způsobem (občas i směšným). Silný příběh sice občas scénáristicky trochu zaskřípe, ale naštěstí je to poměrně zručně natočené a rozhodně to stojí za vidění. (27.11.2007)