Dobrodružství Poseidonu

Na špičku žánru, jakou je třeba Skleněné peklo, Dobrodružství Poseidonu při nejlepší vůli nedosáhne, nicméně jde o příjemnou podívanou s řadou vygradovaných scén, kvalitním hereckým obsazením a odpovídajícími hereckými výkony. Scénář staví na klasicky vystavené skupině postav, které vyplňují škatulky jednotlivých lidských typů, tedy odvážný hrdina, sebestředný mačo jako jeho protihráč, submisivní dívka, čiperný kluk se svou sestrou atd. Nechybí láska, sebeobětování, prostě tradiční nabídka filmů tohoto druhu. Film z mého pohledu sráží některé nevěrohodné momenty ve scénáři. Ona už samotná katastrofa je problematická - zemětřesení, byť o mimořádné intenzitě, na volném moři obvykle nezpůsobí žádné extrémní vlnobití, protože masy vody se mohou pohybovat na obrovské vzdálenosti a teprve při střetnutí s pobřežním pásmem vytváří mohutné tsunami o výšce třeba i několik desítek metrů. Převrácení lodě by teoreticky mohl způsobit výbuch podmořské sopky v těsné blízkosti nebo mohutná bouře, ale zaoceánský parník je přece jen velké sousto. Horší je to při líčení průchodu lodí, kdy např. požár v nevětraném sektoru ztroskotané lodi samozřejmě zamoří celý prostor jedovatými plyny. Stejně tak kovové konstrukce by se rozpálily tak, že bych si jen stěží mohl představit přesun trosečníků těmi chodbami. Výčet nelogičností by byl vlastně docela dlouhý, ale i tak je to např. díky kazateli skvěle zahranému Gene Hackmanem nadstandardní záležitost. Celkový dojem: 65 %. (05.01.2010)

nevidel som noveho poseidona (chvalabohu) a som rad. staru verziu som uz kedysi videl v telke, ale po rokoch som si konecne ozivil spomienky. milujem katastroficke filmy, hlavne ked nepostradaju inteligenciu a vyhybaju sa roznych kliseovitym podivnostiam. poseidon je dobre rieseny, vtiahne do deja, divak uveri, ze je skutocne v potapajucej sa lodi. hlavna deviza je tiez v tom, ze vsetko tahaju vyborni hackman s borgninom.. (27.08.2007)

,,Podívejte, živí lidi!" Neměl jsem to štěstí vidět Poseidon v dětském věku. Ale i po dvacítce mi dokázal přinést zážitek, u kterého jsem se málem cítil, jako kdybych se ocitl na lodi s ostatními pasažéry, prožíval jsem každou vteřinu, plně fandil charismatickému reverendovi a bál se o každého z přeživších bez ohledu na jeho charakter. Včera jsem si Poseidon zopakoval a jelikož už jsem napodruhé občas pocítil i menší odstup, mohl jsem si na oplátku více užít kvalitní filmařinu a herecké výkony. Ač jsem velkým fanouškem Gena Hackmana, musím říct, že nejlepším hercem tohoto filmu se pro mne stejně stává Ernest Borgnine... a nejoblíbenější postavou pak rozhodně ten šikovný a moudrý kluk, co svou náladu plnou zvědavosti a chuť trousit nejrůznější moudra neztratil ani během tak tíživé existenciální situace (malý výtečník je rozhodně příjemným odlehčením v tom tíživém prožitku! :))). Neřeším, zda je reálně možné, aby po převrácení lodě a vybuchnutí části jejího trupu zůstalo tolik času na záchranu lidí, užil jsem si a beru Dobrodružství Poseidonu jako čistě dobrodružnou žánrovou podívanou. V jistých chvílích mi svým pomalým a současně napínavým objevováním nejrůznějších místností, chodeb, cest v "bludišti" lodní stavby připomíná vzdáleně atmosféru Verneho próz. Řada scén mne fascinuje svým tajuplným nádechem, jako třeba ta, ve které reverend Scott sám v pekelném horku prozkoumává zničenou místnost plnou napůl uhořelých mrtvol (před společným přechodem přes ní... následné zakrytí jedné z mrtvol prohozením saka je taky pěkným nápadem) nebo když se znenazdání oproti objeví druhá skupinka zachráněných lidí, jdoucích se svým vůdcem zcela jiným směrem. Co mi trochu kazí stoprocentní dojem, je několik patetických replik, zejména při vrcholní scéně ve strojovně, ale není jich naštěstí tolik, aby mne to nutilo strhnout celou hvězdičku. Po tak jedinečném zážitku totiž zapomínám i na to, že druhý nejoblíbenější skladatel této databázy se opět jednou "vytáhl" nevýraznými tóny. 90% (16.08.2020)

V době kdy byl u nás uveden do kin, to byl úžasný biják. Strhující, napínavý, emotivní. Právem se tehdy stal jedním z mých nejoblíbenějších zástupců katastrofického žánru. A protože dobré filmy prostě nestárnou, udržel si svou pozici i nyní, po téměř čtyřiceti letech a několika pokusech o remake. Zásluhu na tom má nejen klaustrofobická atmosféra a příběh, který se neutápí v samoúčelné trikové vatě, ale také herecké výkony, mezi nimiž patří k těm nezapomenutelným zejména Ernest Borgnine, který zastínil i Hackmana v hlavní roli. (05.09.2010)

Trochu nadprůměrný katastrofický film. Překážka - zdá se nepřekonatelná - musíme najít řešení - našli jsme řešení - zvládli jsme to (nejlépe na poslední chvíli). Ale jo, dá se to vidět a nenudit se u toho. Dodnes nezapomenu na spoďáry Shelley Winters, když museli překonat určitou část pod vodou. Byl to poněkud traumatizující zážitek:-) (14.02.2007)