Dobrodružství Poseidonu

Neobvyklý nápad a výborná atmosféra a zpracování, co víc si může člověk přát u klasického katastrofického snímku, které v sedmdesátých letech v Americe točili jako kdyby ten konec světa měl opravdu nastat. Jedná se určitě o jeden z těch lepších filmů na tém akatastrofa a skupinka lidí, kteří se snaží zachránit se. Pokračování s Michaelem Cainem (odkaz zde)sice nedosáhlo takového úspěchu a oblíbenosti, ale podle mě je i to dobrý film. Akorát je druhý. (31.01.2006)

Trochu nadprůměrný katastrofický film. Překážka - zdá se nepřekonatelná - musíme najít řešení - našli jsme řešení - zvládli jsme to (nejlépe na poslední chvíli). Ale jo, dá se to vidět a nenudit se u toho. Dodnes nezapomenu na spoďáry Shelley Winters, když museli překonat určitou část pod vodou. Byl to poněkud traumatizující zážitek:-) (14.02.2007)

Pri katastrofických filmoch je vždy nejaké priam štandardné zloženie prežitých,č i zachraňujúcich sa, tak trocha do toho vždy pripletú náboženstvá a tiež riadnu dávku hystérie. Tu anvyše aj veľa špiny a veľkej teploty. To putovanie bolo ešte fajn, horšie boli tie dialógy a postavy mi tiež nepripadali sympatické. (05.04.2014)

Kde mořský vlk Petersen sází na gigantickou vlnu, vybělené úsměvy a kaskadérské kousky, tam se Neameho film ku prospěchu věci zaměřil na samotné postavy bojující o holé přežití (především battle of egoes: reverend Hackman vs. poručík Borgnine stojí za to). A teď ruku na srdce, nastoupili by jste na loď, kde je kapitánem Leslie Nielsen..? (04.01.2010)

Mám ráda katastrofické filmy, ale líbí se mi málokterý. Tenhle je můj nejoblíbenější. Kdysi jsem byla zamilovaná do Gena Hackmana a proto i do jeho role reverenda - zachránce. Jasná ukázka toho, jak je u jakékoliv katastrofy důležité mít vůdce, který přemýšlí a nepodlehne panice davu. Je to klasika žánru a můj film z desítky, který možná není z ní nejlepší, ale jeden z nejmilejších. (17.07.2010)