Série noire
Čierna séria
Režie:
Alain CorneauKamera:
Pierre-William GlennHrají:
Patrick Dewaere, Myriam Boyer, Marie Trintignant, Jeanne Herviale, Andreas Katsulas, Bernard Blier, Fanny Bastien, Vincent Grass, Erick Desmarestz (více)Obsahy(2)
Proč má být někdo bohatý a někdo chudý? Tragédie cesťáka z pařížského předměstí... Pro svůj čtvrtý film sáhl francouzský režisér Alain Corneau po knize amerického spisovatele Jima Thompsona. Corneau napsal scénář s Georgesem Perecem, který cizeloval dialogy filmu v duchu poesie a humoru noirových detektivek. Corneau chtěl narušit zvyky francouzské kinematografie a vnést do ní svobodu a realitu. Dvě kamery na ramenou nepřetržitě natáčejí herce a každé jejich hnutí, herci mají microporty. Zatímco kamera respektuje hereckou akci, herci do písmene respektují Perecův text. Černá řada (název je odvozen z ediční řady La Série noire nakladatelství Gallimard) navazuje na určité francouzské noirové tradice v kinematografii (Clouzot, Allégret) a v literatuře (Céline), nezapře vliv Martina Scorseseho a jeho filmů Taxikář (Taxi Driver) a Špinavé ulice (Mean Streets). Hlavní představitel Patrick Dewaere vždy mluvil o Černé řadě jako o filmu svého života a Corneau by se raději filmu vzdal, kdyby Dewaere roli Francka odmítl. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (39)
"Corneau chtěl narušit zvyky francouzské kinematografie a vnést do ní svobodu a realitu." No, tak to se tedy opravdu nepovedlo, z každého záběru čiší šroubovanost a afektovanost francouzské nové vlny. Jako by vlastní "příběh" byl jen nutné zlo. Nicméně dát míň než 2* mi brání to, že tam přece jen "něco" bylo. ()
Uznávaný francouzský režisér Alain Corneau natočil za přispění lehce parodických prvků zžíravé psychologické drama prostoupené ponurou atmosférou morálního úpadku a zmaru. Do vnitřně rozervaného hlavního (anti)hrdiny se fascinujícím způsobem převtělil Patrick Dewaere. I když Černá řada disponuje hned několika skvělými hereckými výkony, tak ten Patrickův je natolik strhující, že prostě nemá obdoby. Jedná se zcela jistě o jeho životní roli. (85%) ()
I sám Fjodor Michajlovič by musel mít z takového pojetí Raskolnikova radost. Thompsona pomíjím, ten se nechal pouze velmi značně inspirovat. Corneau, básník zločinu ve filmu, se správně spolehl na Patricka Dewaera. Podruhé za svoji kariéru se ve filmovém zpracování Zločinu a trestu objevil Blier, v padesátých letech minulého století jako Monestier, kterého svým hereckým umem nezastínili ani pánové Gabin a Ventura. Jenže Dewaere dal do svého Francka vše, možná ještě trošku víc, a převálcoval Bliera i vynikající Trintignantovou. ()
Ponurý príbeh komplikovaného podomového predavača ( excelentný Patrick Dewaere ), ktorý sa dostane do konfliktu so zákonom. Nejde však o kriminálny film, skôr o psychologickú drobnokresbu človeka, ktorý žije v nedostatku a vo svojom vlastnom svete, z ktorého nemá šancu uniknúť. Rozhodne zaujímavý snímok, kde niet kladných hrdinov a preto pôsobí veľmi depresívne. ()
Tak podstata filmu je obsažena už v titulkovém tanečku. Noir film ovšem ani náhodou. Byť má všechny atributy , které má černý film mít-antihrdinu, famále fatále, žádný hepáč, zloduchy všude okolo a maglajz hlavě především. Jenže aby noir mohl býti noirem ,,klasickým" je nutné alespoň trochu fandit našemu antihrdinovi. Tady to fakt nešlo. Antihrdina je až neuvěřitelná směska smolaře, hysterky, blba, lháře, zbabělce, psychotika a psychopata, a k tomu křehké a z(a)tracené duše(?). Spíše jsem si opakovaně vzpomněl na (úplně jiný) film. ,Angst´ se to jmenovalo. Taky pak taková hnusná pachuť na patře, když to celé na konci (ne)skončilo. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (3)
- Námet na film pochádza z knihy "A Hell of a Woman" z roku 1967 od spisovateľa Jima Thompsona. Vo Francúzsku vyšla pod názvom "Des cliques et des cloaques". Román je sledom dramatických udalostí nevyhnutne nasmerovaným k zlému koncu, teda čiernou sériou. (Biopler)
- V úvodnej scéne, v ktorej Franck (Patrick Dewaere) predstiera prestrelku a tancuje s imaginárnou tanečníčkou, znie skladba Dukea Ellingtona "Moonlight Fiesta". (Biopler)
- Pusté pozemky, schátrané domy na predmestí mesta a ich interiéry sú obrazom duševného zdravia postáv. Franck (Patrick Dewaere) žije so ženou Jeanne (Myriam Boyer) v byte, v ktorom je obrovský neporiadok. Keď sa s ním Jeanne rozíde, on uprace, pootvára okná a vpustí čerstvý vzduch, čo signalizuje zmeny v jeho živote. Jeho život je síce uprataný, no vybavený starými, vyradenými predmetmi, pre ktoré on ešte nachádza aké-také využitie, napr. stará chladnička slúži ako knižnica. Nový život je tak len recykláciou starého. (Biopler)
Reklama