Afrika I. – Z Maroka na Kilimandžáro

Krásné za 47 let jsem to mohl shlédnout až nyní... Malinko politicky poplatné (psal se rok 1953) ale dá se a nakonec jako bonus vzácné barevné záběry. Po válce byly vzácné i černobílé filmy... Hudbu nedělal nikdo menší než Z.Liška ,mimochodem tohle byl jeho start k hranému filmu ! Konečně se toho někdo chopil a vydal !!! http://www.web-nyrany.cz/web/dvd-prodej/index.php?obsah=hledej (11.06.2010)

Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka byli mými dětskými hrdiny. Vnímal jsem je vždy jako tuzemské pokračovatele Richarda Halliburtona, společný cestovatelský rys nebyl dílem náhody. Komentáře uživatelů typu Ozzy2 jsou výplodem omezeného myšlení, kdy se kašle na souvislosti a ke slovu se dostává obyčejná nenávistná zapšklost. Oba společníci vyjeli na svou první výpravu ještě před komunistickým převratem a cestou samozřejmě řešili i možnost emigrace. Neutěšený politicko-společenský stav, a s tím spojená životní úroveň, afrických zemí současnosti není jen dílem nesvéprávného domorodého obyvatelstva, nenechavé prsty bývalých koloniálních mocností i po vydobytých nezávislostech mají na svědomí mnohem větší část zkázy. Dobový komentář je poplatný době vzniku filmového dokumentu, v odstupu času dokáže vyloudit úsměv. Na druhou stranu se můžeme nechat ovívat atmosférou uvědomělého budovatelství v neštvavé podobě. Z Maroka a Alžírska se nedochovalo mnoho materiálu, v Tunisku zaujme Kartágo, Libye znamenala problém. Egypt uchvátí ztraceným kouzlem opuštěných pyramid i syrovostí domorodých pracujících. Súdán byl pouštní výzvou, Habeš ukázala císařský majestát. Eritrea, Somálsko a Keňa jsou mezičasem před tanzanijskou střechou Afriky v barevném provedení. Nutné je zmínit ještě jedno jméno. Zdeněk Liška složil hudební doprovod a v notách vystihl pulsující africký život. Zikmund s Hanzelkou byli mými hrdiny v dětství a jsou jimi pro mě i dnes. (19.03.2018)

Opravdu dobrodružná cesta krajinami, kde ještě "nepronikl ohlas lidského pokroku". Dnes má Afrika desetkrát víc obyvatel a do roku 2050 se mají ještě ztrojnásobit bez ohledu na změnu klimatu. Třeba o Habeši , sužované pravidelnými hladomory, regulujícími populaci, jejíž přírodní krásy oba cestovatelé navštívili, říkají přírodovědci, že je nyní poslední možnost se tam podívat, než budou cenné přírodní lokality zcela zničeny. (01.11.2020)

Inženýři Hanzelka a Zikmund a jejich Tatra osmička jsou u nás velmi populární. Jejich cestu Afrikou, Jižní a Střední Amerikou sledovaly z reportáží v rozhlasu miliony posluchačů a první díl jejich cestopisu byl rozebrán dávno před vyjitím. Nyní poznáváme oba cestovatele jako filmové kameramany a ani si neuvědomujeme, že měli na své cestě filmovou kameru po prvé v ruce; jejich film dokonce někdy předčí, zejména dík novosti pohledu, většinu cestopisných filmů. Film jistě získá diváky právě tak jako reportáže získaly čtenáře svou svěžestí a poutavostí; oba autoři se však snažili proniknout hlouběji, ukázat sociální poměry států a koloniálních zemí, jimiž projížděli, a podat přesvědčivý obraz o životě jejich obyvatel. Filmový přehled 27/1953 (06.11.2008)

Tento dokument vlastně už není dokumentem, je to historický film. Uvidíte státy, které již dávno neexistují. Auto, které je sběratelský kousek. Nepředstavitelnou pouť bez kreditních karet, mobilu a navigace. Bohužel, komunisti si vybrali svou daň a nejen na životech Zikmunda a Hanzelky. (pro vysokoškoláka je nejlépe býti zahradníkem, usoudili). Komentář Pecha a Spala, je vážně žrádlo. Imperialisté zdevastovali Tunis(to jediné dobré na Tunisu tam zanechali Francouzští imperialisté, můj osobní poznatek). Britští imperialisté nutí egypťany k otrocké práci atd. A dokument končí záběrem na hezké kozy kojící černošky a zvoláním Pecha jak Afrika bude nová a demokratická, tedy komunistická. Kdo jste tam byli, jistě víte, jakej je tam bez imperialistů bordel, kriminalita a sociální jistoty. Soudruzi zase někde udělali chybu. (13.04.2012)