Star Trek II: Khanův hněv

Velká legenda mého dětství a rozhodně jedna z nejpovedenějších hvězdných štrapácí pro velké plátno. Po "seriózněji" pojatém startu, který byl z velké míry tematicky i stylisticky ovlivněn Kubrickovou Vesmírnou odyseou (jako mnozí další), takže místo epických bitev předvedl relativně filozoficky orientovaný zážitek v kombinaci s hypnotickým opájením se krásou vesmírných lodí (v rytmu božské Goldsmithovy hudby) a mysteriózní atmosférou, zacílil takřka kompletně obměněný tvůrčí tým na plnokrevné dobrodružství, na spektakulární space operu se vším všudy. Nový režisér Nicholas Meyer přinesl do druhého ST celovečeráku esenci toho nejlepšího ze seriálové produkce, kvintesenci hardcore ST a ukázal, že dokonale rozumí jejím postavám i interakcím mezi nimi. Khanův hněv je vtipnější, napínavější, emocionálnější a melodramatičtější. Avšak rozhodně nejzajímavějším specifikem je to, že se inspiroval jednou ze svých dávných čtenářských lásek a "oficiální" dění na Enterprise i vesmírná klání s Reliantem vymodeloval podle života a způsobu vedení bitev v námořnictvu za dob napoleónských válek. Nutno podotknout, že velmi věrně! James Horner (v počátcích své kariéry) navíc zkomponoval nádherně pompézní, dynamickou partituru, která je zaslouženě počítána k vrcholu ST hudby a naopak trikaři z ILM odvedli úžasně poctivou práci na tricích, které ani dnes - v éře digitálního morfingu - neztratily nic ze svého nostalgického kouzla a "zemitosti". Jedním z důvodů, proč je Khanův hněv tak dobrý filmem, je v neposlední řadě i logicky odvoditelný fakt, že má naprosto výtečného a maximálně charismatického záporáka, jehož konflikt s admirálem Kirkem má ten pravý osobní rozměr (Hitchcock by mi jistě dal za pravdu). Zkrátka Khanův hněv je i po letech výbornou a nenudící záležitostí. Dokonce natolik, že jsem schopen mu odpustit i jisté "osmdesátkové" neduhy a recyklaci záběrů z jedničky ze scény v "suchém" doku. (08.08.2007)

„The needs of the many outweigh the needs of the few. Or the one..“ Vyžilý rocker s depilovaným hrudníkem a admirál suterén s bryndákem pod krkem si to rozdávají na galaktickou férovku, vše smrdí studiem na sto světelných let, triky jsou odleželejší, než vulkánské pivo a Spock si pohledem odměřuje poručíka Saavikovou a v duchu si říká, kdopak to (zase) mluví. Pokud jste na pravidla hry jménem Star Trek už kdysi nepřistoupili, čeká vás od Meyera zkouška Kobayashi Maru.. Vím, že nelze vzhledem k technologiím srovnávat nesrovnatelné, nicméně herecká představení porovnat mohu a v tomto ohledu frontman Modern Talking Revival prohrává s Cumberbatchem na celé čáře.. (23.06.2014)

V podstate vo všetkom posun vpred oproti jednotke. Dialógy znejú oveľa prirodzenejšie, chvalabohu zmizli dlhočizné "megalomanské" pomalé zábery a ubudlo i na stopáži. Skvelý príbeh v kulisách á la 80s (post-apokalyptickí bojovníci), humor a hlavne bohovské duo Shatner & Nimoy, ktorí v jednotke boli akýsi utiahnutí v kukle. (30.04.2009)

Khanův Hněv jsem už před nějakou dobou viděl, ale až teď, napodruhé, jsem ho víc docenil. Sice se Khan na postavu s "nadměrným geneticky vyšlechtěným intelektem" chová docela jako idiot, přesto je pěkné vidět sci-fi nutně nezaložené na dechberoucí akci, ale spíš charakterech a jejich interakci. Škoda, že právě tenhle jeden aspekt nezvládá Abrams, jehož postavy se chovají strojově "podle kánonu", ale chybí jim osobnost a osobitost. (03.06.2013)

Že byl předcházející film neakční bylo omluvitelné a pochopitelné vzhledem ke zcela neakční, spíše filosofické zápletce. Že však není akční Khanův hněv, který se však po celou dobu akčně snaží působit, je neomluvitelné. V konečném výsledku Khanův hněv nepůsobí jinak, než jako ultralevný a nudný plnometrážní televizní film ani ne na nedělní večer, jako spíše podvečer. A mám dojem, že přesně v tomhle čase jsem v televizi Khanův hněv před lety viděl poprvé. Abych pravdu řekl, silně to otřáslo mým odhodláním postupně shlédnout všechny startrekovské filmy. (15.06.2011)