Poseidon

Velkorysá a svižně ubíhající procházka převrácenou gigantickou rakví plnou všudypřítomných zohavených mrtvol s vodním živlem v patách, sestávající ze série destrukčních a nervydrásajících scének, které otestují váš strach z výšek, uzavřených prostor a samozřejmě z vody. Originál měl zajímavější postavy, o něž jste se opravdu báli, a k nimž byli tvůrci opravdu nelítostní, remake zase hrotí jednotlivé překážky a je plochou, ale nenudící velkolepou katastrofickou jízdou. (16.07.2006)

jelikož se zajímám o filmové triky, tak mě začátek Poseidonu potěšil. Úvodní záběr skutečně technicky (bohužel i finančně) trumfnul Titanic, ovšem s otočením onoho mohutného kolosu se obrací i kvalita samotného filmu. První půlhodina (tedy včetně převrácení) je vkusnou popcornovou podívanou, ovšem co se potom občas začne dít za ptákoviny, to zůstává rozum stát. Trocha klišé neuškodí, ale některé pasáže a dialogy jsou dost hloupoučké. Čím víc se přeživší blíží ke dnu (tedy k očekáváné záchraně), tím se film stává nesnesitelnějším. Ale celkově jde o docela slušnou "brain-off" zábavu pro VELICE nudné večery. (17.09.2006)

Tradiční popcornová jednohubka. O postavách nevíte skoro nic, protože hned po 10 minutách přijde hnusně digitální vlna a většinu lidí zabije, takže si ani nemáte koho oblíbit (on ani nikdo zvlášť dobře nehraje,ale na Emmy Rossum se aspoň hezky kouká). Celej ten příběh je malinko přiblblej, ale Petersen má akční scény ještě pořád v ruce, takže jsou opravdu napínavé. A je to dostatečně krátký na to, aby to začalo nudit. Prostě jednou to stačí, žádnej zázrak to ale není. 50% (23.09.2007)

-Je to s námi zlé? -Je to velmi zlé. Petersenovi už z té vody měkne mozek. Natočit jalové drama o jedné větší loďce převrácené pupkem nahoru a následně jej vydávat za moderní, superrealistický katastrofický film (Cinema 7/06), to svědčí přinejmenším o naprosté neschopnosti sebekritiky. Ignorace fyzikálních zákonů není jev, který bych si dovolil kritizovat (jelikož fyzice houby rozumím), ale šablonovité postavičky pár jedovatých slin zaslouží. Každý ze skupinky přežívajících se chová buď jako „an American Hero“, nebo jako kretén (někdy to vychází nastejno), nikdo jako člověk. Nepřipadá vám zvláštní, když se na jedné lodi sejde středoškolský závodní plavec, bývalý starosta New Yorku, homosexuální architekt-sebevrah a matka v lodičkách? Nemluvě o tom, že všichni mají žábry. Poseidon je, počínaje úvodní scénou, nechutně drahým a velkolepým filmem. Hnusné digitální triky střídají ty méně hnusné, něco odněkud neustále padá, vybuchuje, kov skřípe, lidé vřískají – na velkém plátně to mohl být Zážitek, dle dozvuků z Varů ne nutně Zážitek, jenž zamýšleli tvůrci, leč stále Zážitek. Jenže v televizi? S průměrným ozvučením, bez popcornu a vychlazené coly? Zapomeňte. Zapomeňte každopádně a doufejte přitom, že tomu odvážnému Sasovi brzy dojdou nejen nápady, ale rovněž finance. Apendix: Podle mnoha ohlasů jsem seznámení velké vlny s malou lodí čekal záhy po doběhnutí úvodních titulků, něco ve smyslu: „Ahoj“, „Ahoj“, „Šplouch“, skutečnost se má tak, že prolog zabírá nehorázných deset minut. :-) 45% Zajímavé komentáře: Dadel, numi, T2, uzzi, Balu..., Triple H, curunir (29.10.2008)

Do Varů jako "půlnoční film" se to skvěle hodí, takovou vysmátou atmosféru, kdy se posměšně tleská každé podařené záchranné akci a každé stupidní hlášce, v normálním kině nezažijete. Ale film jako takový ničím nepřekvapí. Hrdinové jsou hrdinní, voda je mokrá, CGI grafika je špatná (úvodní vychvalovaný záběr možná stál dva miliony dolarů, ale postava Joshe Lucase se po digitální lodi pohybuje ještě méně přirozeně než postavičky v Diablu), dialogy jsou debilní (mým favoritem je následující rozhovor dvou dívek: "Tvůj táta mi někoho připomíná." "Když jsem byla malá, dělal starostu New Yorku." "COOL!"), konec je happy...ale po všem tom (rádoby)umění jde o příjemnou změnu. (06.07.2006)