Samotář Jim

Tento film má čas, nikam sa neponáhľa. Má čas na všetko. Rozobratý príbeh by sa dal natočiť strhujúcejšou formou, ale tento má proste len pomaličky plynie a s postupným pribúdaním minút, pribúdala aj spokojnosť (zo začiatku som tipoval tak šesťdesiat percent). Affleck svojho patetického loosra zahral s prehľadom a elegantne, niekedy mi podobné typy postáv začnú liezť na nervy, tento výkon stačil na to, aby mi som si postavu Jima dokonca aj trošku obľúbil. Takže ak sa náhodou Buscemiho tvár pred obrazovkou niekomu zunuje, určite má tento pán budúcnosť aj za kamerou. A vlastne som od neho ako herca nezávislých filmov a navyše aj po predtým zhliadnutej 'Animal Factory' film iného štýlu ani nečakal. 80%. (11.06.2008)

Caseyho už jeho hlas predurčuje hrať takéto depresívne postavičky ... ohromne ma baví. Ten nevedel čo so sebou .. jedného by z neho aj porazilo. A tá jeho mama ... nešťastná to osoba. Bavil ma príbeh, ako to Steve natočil a hudba tiež výborná. Apropo, v správnom americkom filme, by to basketbalové družstvo zázrakom vyhralo, či? Silná štvorka pre tento nenápadný film o obyčajných životoch. (29.09.2017)

Tak tohle se mi pořádně zalíbilo až napodruhý. To jsem teprve ocenila tu melancholickou odevzdanost Jima a naprostou dekadentní humornost scén (nejen) z tréninku basketu, do něhož se promítá ta beznaděj a zbytečnost Jimova života ("Tak a teď si dělejte, co chcete, já nevím, co říct.") Jeho "povzbudivá" řeč před zápasem je taky dobrá. Celkově ta postava nemá bejt sympatická - naprosto monotónní, nešťastnej chlap, co v zájmu nejlehčí cesty občas řekne svejm milovanejm pravdu, která bolí, jen proto, že se mu prostě nechce hledat vhodnější slova a takhle to má se vším - chová se jako sobec, protože to vyžaduje nejmíň úsilí, někoho milovat se mu nechce, protože vztah dá práci... Přesto mi Jim nějakým způsobem sympatickej byl, asi za to může Casey, kterej mi poprvý v jeho kariéře tak přišel a ta role mu sedla. A ačkoli doteď nevím, jestli vlastně hrát umí (i když v Zabití Jesseho... byl samozřejmě skvělej), zajímavej typ to každopádně je a vůbec - sem stejně tyhle domněnky nepatřej, protože se mi v roli flegmouše Jima moc líbil. Takže, Já se jdu napít vody. (09.07.2010)

Snímku rozhodne nemožno uprieť veľkú dávku melanchólie a všeobecnej depresie, čo so sebou prinieslo pomerne solídnu atmosféru. Len škoda, že jednotlivé postavy boli slabo rozvinuté a ich konanie v dramatických situáciách toho veľa neprezradilo. Preto ma to po emotívnej stránke nejak výraznejšie nezasiahlo. No na slabší nadpriemer to stačí. 70/100 (29.09.2017)

Jim (Casey Affleck) se vrací po neúspěšném "odpoutání od rodičů" zpět do rodného městečka, aby si srovnal myšlenky a sám zjistil, co vlastně od života chce a může žádat. Rodiče jsou z jeho přítomnosti nadšení, hlavně jeho matka, která je ráda, že má opět celou rodinu pohromadě. Jim ale doma strádá, a utápí se v depresích - dokud nepotká zdravotní sestru Aniku (Liv Tyler) i s jejím synem, a nenajde v nich opět důvod k radosti ze života... Steve Buscemiho uznává jako jednu z nejzajímavějších hereckých postav, ale na režisérské sesli mne nějak ještě nepřesvědčil. Tento film sice má zajímavý námět (samozřejmě pokud si v těchto depresivních námětech libujete), ale po celý film se hlavní hrdina tak nějak potácí od čerta k ďáblu, čímž se divák docela nudí. Sice to částečně rozproudila Liv Tyler, která v jakémkoliv díle září jako sluníčko, ale stejnak filmu něco chybělo. Možná nějaká větší gradace, nebo alespoň překvapivější konec - leč nic takového nepřišlo. Ale nemůžu říct, že by se na film koukalo nějak zle, prostě jsem jen čekal něco víc... (25.04.2014)