Saedeu mubi

Přestože se to jmenuje Sad Movie, víc jsem se usmíval nebo smál, než byl smutný. Nehodnotím výš než 4*, protože: 1) Znám lepší jihokorejské filmy. 2) Přál bych si, aby jeden příběh skončil jinak. Nehodnotím hůř než 4*, protože: 1) Woo-sung Jung je můj oblíbený herec. 2) Líbili se mi Su-jeong Im (překvapení), Min-a Shin a trpaslíci. 3) Scéna, ve které dvě sestry sedí před televizí, jedna vypráví, přičemž druhá ji neslyší a směje se na vysílaném pořadu, je geniální. 4) Hudba z konce filmu je velmi pěkná (viz. trailer). 5) Celkově na mě film zapůsobil jako pohlazení. (24.08.2010)

Kýčovitá omalovánka. Zprvu se mi líbila hodně. Těšil jsem se na nové obrázky, na vztahy mezi nimi, na jejich propojenost, na slzy kvůli nim prolité. Dobře napsané, protože sympatické, postavy mi záhy přirostly k srdci a očekávaje od tvůrců věrnost ke zvolenému názvu, už už jsem si připravoval krabici papírových kapesníků na utírání tváře zmáčené slzami. Další Okamžik k zapamatování (s kterým má Sad Movie společného Woo-sung Junga) z toho nakonec nebyl, ač nedokážu napsat, čí vinou. Bylo to příliš krásné, příliš dokonalé a předvídatelné. Zpomalené záběry podmalované nádhernou hudbou a škaredé věci postihující hodné lidi - bezostyšná hra na city. Jenže, nebyl A Moment to Remember v tomto ohledu stejným či alespoň podobným vyděračem? V čem je problém, proč to jednou zabralo a podruhé ne? Možná to způsobilo jenom mé citové rozpoložení, možná jsou důvody složitější, ale asi budu mít problém je popsat, neboť jsem se příliš soustředil na to, proč TO nefungovalo. Sad Movie je podobně jako Magnólie nebo Crash mozaikou lidských osudů, které se však jenom lehce oťukávají a nikdy do sebe nenarazí. Jejich hlavním spojovacím elementem je lidské neštěstí, smutek, komunikační problémy (o nich například vypovídá s mnohem větší lehkostí než „přetížený“ Babel). Na rozdíl od PTA nedokáže Jong-kwan Kwon (libozvučné jméno :) jednotlivé dílky, příliš dokonalé samé o sobě, poskládat do silného přitom křehkého výsledného tvaru. Některé nápady, některé konkrétní momenty, mi utkvěly v paměti, stejně tak s nimi spojený a těžko popsatelný pocit „blesku projíždějícího tělem“, nebo jak to výstižně nazvat. Na konci, kdy název filmu nabyl pravého významu, jsem nezůstal sedět jako opařený, nevyloudil jsem ani jednu slzu. Prostě konec, šlus, sbohem a šáteček. Úspěch podobných filmů asi hodně záleží na jemných nuancích, na nepostřehnutelných náznacích a vaší náladě a ochotě být „emočně ždímán“. Čtyři hvězdičky mu nakonec, po nelehkém rozhodování, dám, neboť technické stránce, stejně tak hereckým výkonům nelze v podstatě nic vytknout. 75% Zajímavé komentáře: wipeout, LuckyStar (14.07.2008)

Esencia toho, čo nazívame kórejský romanťák. Už samotný názov takmer drzo kričí na díváka očom celý film vlastne je, čo divák dostane a dokonca ako to skončí. Umocnené tým, že namiesto jedného príbehu tu dostanete štyri. Názvom - a tým pádom aj typickým nevyhnuteľným záverom si však tvorci sami sebe podraziľi kolená. Všetky štyri príbehy sú totižto neskutočne krásne, milé, zábavné, vtipné, nenásilne prepletené, vyšperkované mnohými detailami.....a ten smutný koniec im proste nepristane. Omnoho krajší by bol práveže happyend, vďaka ktorému by príjemná atmosféra celého filmu nádherne doznela a nepremenila by sa ako v tomto prípade na citové vydieranie. Inák niet čo vytknúť, pozerá sa na to nádherne, je to perfekne obsadené a vobec....nemohlo sa to radšej volať Happy Movie ? (7/10) (06.05.2010)

Už názov hovorí, že toto veselý film nebude. I tak je tu humor, ktorý sa až v samom závere premení na to, čo na kórejských filmoch nemám rád - uplakané scény, ktoré nemajú konca. Cením si filmy, ktoré dokážu zabrnkať na city, ale musia vedieť kedy prestať. Napriek tomu som si takmer celý film užil. Mozaika vzťahov funguje, kórejci robia filmy s citom a aj v tomto (až v závere) smutnom filme si našli miesto na humor. Keď si odmyslím posledné minúty, tak mi film sedel a až záver ma dostal pred dilemu, či dať 3 alebo 4 hviezdy. Pochopím i priemerné hodnotenia, ale mám rád kórejské filmy a nedokážem ho odpísať len pre zopár sĺz navyše. Slabšie štyri hviezdy. 70%. (04.05.2014)

Moje nadšení z tohoto filmu je nekončící. Všechny příběhy na mě udělaly dojem a nenechaly mě chladnou. Do všech jsem se hned od začátku vžila a prožívala je až do konce. S tím většinou u amerických filmů, které řeší více osudů, mívám problém. Tady vůbec. Navíc, kdy se mi poštěstí vidět mé čtyři oblíbené herce v jednom filmu, že? Nejvíc mě asi rozesmutnil příběh Woo-sung Jung a Su-jeong Im. Tae-hyeon Cha mě už posedmé přesvědčil že je víc než dobrý herec a Min-a Shin je rozkošná i s jizvou na tváři. Krásná hudba u které jsem měla pocit, že jsem ji už někde slyšela. 5* (01.10.2011)