Příběhy ztracených duší

Tento film jsem si koupila v novinovém stánku kvůli hereckému obsazení. Bohužel něco tak nudného a zbytečného jsem již dlouho nezažila. Příběhy jsou příliš krátké a člověk se s postavami nedokáže ztotožnit, navíc jednotlivé zápletky jsou také o ničem. Pokud se chete nudit a nechápavě zírat a neustále klást si otázku Co to sakra je? tak se na Příběh ztracených duší podívejte, v jiném případě doporučuji utíkat co to dá. (16.03.2011)

Nevím a netuším, co si mám o tomhle filmu myslet. Naprosté zklamání od začátku do konce. Je to nudné, nesmyslné a přihlouplé. Nerozumím, jak se do takového filmu mohli přidat taková herecká esa jako Michael Gambon, Hugh Jackman, Cate Blanchett nebo Keira Knightley. Jen za jejich přítomnost ve filmu dávám jednu hvězdičku. Jinak by to byl pro mě odpad! (15.12.2013)

Pospojování několika kraťasů do jednoho filmu nemá logiku, přestože se ji mezititulky zoufale snaží najít. Ta ale neexistuje, ani dějově, ani formou, postavami - prostě ničím. Snad jedině vervou, s jakou byly všechny kousky nespojité mozaiky natočené, a která mi připomínala zanícení, jaké je občas vidět ve filmech studentů FAMU. Obrovské nadšení, překypující energie, vymazlenost a místy až přílišné opájení se obrazem. ____ Když pominu první příběh o úchylném trpaslíkovi, který prověřil můj dávící reflex, byly ostatní historky svižné, ačkoliv některé neměly moc co říct (hotelové setkání s Paulem Bettanym nebo vyspávání parádní opice Jamese Gandolfiniho). Ale studie osamělosti v podání čím dál šílenější Cate Blanchett, souznění náhodné skupinky lidí čekajících na lístek do divadla nebo mlčenlivá Daryl Hannah tlačící nákupní vozíky a snášející každodenní seřvání od šéfa patří k miniaturám, které se mimořádně vydařily. /5. 2. 15./ (05.02.2015)

Dost dobře nechápu vznik této kompilace kraťasů různých herců a režisérů z různých let. První tu máme The Same s Joshem Hartnetem z roku 2001, následuje Euston Road s Paul Bettanym z roku 2004, dále Standing Room Only, kde se sešlo jednozačně nejvíce hvězd a to Hugh Jackman, Michal Gambon, Mary Elizabeth Mastrantonio a Andy Serkis z roku 2004, potom Supermarket, kde si samy sebe zahráli Illeana Douglas, Daryl Hannah, Jeff Goldblum a Sarah Silverman v roce 2004. Také New Year’s Eve s Keirou Knightley z roku 2002, posléze Bangers s Cate Blanchett z roku 1999 a poslední je kraťas A Whole New Day s James Gandolfinim z roku 1999. Nevím kdo dostal tyto různé kraťasy dát dohromady a uvést to jako film, každopádně to moc nefunguje a jako samostatné části myslím, že jsou lepší. Asi si někdo řekl: "Nacpeme kraťasy různých známých herců do jednoho filmu a on o to bude zájem." Nevím, jak tenhle záměr vyšel, každopádně o žádný zázrak se nejedná. Pro umělecky zaměřené bych doporučil hned první The Same, nejzajímavěji působí Euston Road a Standing Room Only. A Whole New Day má docela zajímavou zápletku, zbylé dvě povídky už jsou docela slušné slátaniny a Bangers ozvlášť. (14.04.2012)

Hned na úvod příběh beze slov, který byl úžasný. Namlsán příběhem liliputa jsem čekal něco úžasného i od Paula Bettanyho, ale na konci příběhu si jen říkám "sakra proč tak hloupý?". Ve srovnání s tím, co přišlo později to ale pořád byla pecka. Celkem mě ještě bavila fronta s Wolverinem a díky pěkné Keiře i Silvestrovský příběh, ač neměl žádný konec. Poblázněná Cate Blanchett je tím nejhorším, ale naštěstí ten příběh netrval dlouho. Gandolfii byl z hereckého hlediska nejlepší, ale pointa byla bohužel od začátku jasný. Nemít film takové obsazení, nestál by za těch 80 minut. (05.12.2014)