Škola svádění

Billy Bob Thornton je sice Bůh, ale ani jeho nadlidské herecké schopnosti a obrovské charisma opravdu nepomohly téhle rádoby komedii vyšvihnout se o třídu výš - do třídy s názvem "dobrá komedie" - pořád je to Béčková, sem tam sranda. Místy opravdu blbost, kdy jsem neváhala použít tlačítko rychlého posunu... (03.02.2008)

Film celkově nic moc, řekněme slabší průměr, který by se mezi tou kopicí dalších romantických komedií ztratil jak jehla v kupce sena, ale role učitele tohoto "specifického předmětu" Billy Bob Thorntonovi sedí jak prdel na nočník. Charisma, určitá arogance a narcismus k tomu zde vyloženě patří a dělají tak z filmu trochu něco jiného, než obyčejný tuctový slaďák. Hodnotím 65% (10.10.2012)

Tak jsem se pořád lehce nudil a někde v polovině se ukázalo, že scenáristé přece jen měli nějaký nápad. O chvíli později jsem ovšem zjistil, že nevěděli co s ním. Ty sekvence, kdy jsem se u toho bavil, byly asi tři, ale film má skoro 100 minut a Billy Bob Thornton to sám prostě z podprůměru nevytáhne. (03.09.2009)

Hmmm, napsat takto nesympatickou postavu, jakou je Jon Hader ve Škole svádění zaslouží metál, místo vtipného pošťuchování Hadera a BBT je soupeření o dívku spíše těžko uvěřitelnou hyperbolou. Pro příznivce Sarah Silverman - je zde sprostě nevyužitá. Ještě, že se Todd Phillips zachránil svou následující Pařbou ve Vegas, protože po tomto zbytečném snímku byl talentovaný komediální režisér na odepsání. 30 % (13.05.2013)

Navzdory opět cirkusovému oficiálnímu textu distributora se hlavní hrdina nepřihlásil do kurzu svádění, nýbrž do kurzu přežití — to je rozhodně přesnější popis týmové aktivity pro totální loosery, kteří se s pomocí neortodoxního doktora P. mají naučit procházet životem trochu dravěji, než jako pytle brambor. Standardní komedie, ani ne špatná, snad trochu laciná. Bohužel pro mě zde nefungují základní mechanismy pravděpodobnosti, bez nichž mi příběhy nevoní. Odmyslím-li si Rogera, což je na hlavního hrdinu opravdu dost nesympatický dement. Problém je v tom, že skoro všichni ti nesmělí, neprůbojní a vesměs neschopní účastníci kursu, včetně Rogera, se v zájmu momentálních potřeb scénáře naprosto nelogicky chovají jednou jako retardi z ústavu, jednou jako zcela asertivní jedinci, jež sám mohu jedině obdivovat (a to rozhodně nemluvím o za vlasy přitažených akcích ve stylu 007). Pro mě těžký provar. (17.07.2011)