10 000 př. n. l.

Rychlá průplachová blbost pálící přesně mezi dvě a tři hvězdice. Emmerich je samozřejmě zosobněná sterilita, velké plátno mu ale pořád přidává dost bodů na to, abych neklel. Výlet za mamuty je veliký, burácí, občas jím proběhne nějaká hezky vyrobená potvora a právě včas jím proletí i závěrečné titulky. Navíc celá tahle pravěká výprava je bezelstnější než dvanáctiletá holka, která přijde v minisukni na sraz pedofilů. Když mi bylo devět, taky jsem takový byl (tak bezelstný, samozřejmě :-). Též jsem dojatě zíral na chlupáče v Antroposu a prohlížel si jeho kly. Emmerich to holt dělá o pár desítek let dýl. Nevyčítám mu to. 50% (07.03.2008)

Na regulérní hollywoodský velkofilm moc blbé a naivní, na realistický útržek ze života prvních lidí zas příliš pohádkové a neskutečné. Kdyby se však Emmerich křečovitě držel historických faktů, nevypadalo by to dobře - rok 10 000 př. n. l. zde prezentuje v podobě velkolepé trikové exhibice, kterou jsem prostě nemohl sledovat s vážnou tváří (dialog s tygrem! Velká matka! zázračné obživnutí!), ale zároveň mě nikdy vyloženě neiritovala. Je to celé tak pečlivě zkonstruované, vymydlené, ploché a rutinní, že to v žádném případě nemůže zanechat jakýkoli osobitý otisk. P.S. Ale mohli se prásknout přes kapsu a na závěr připojit cool bitku mamuta s dinosaurem. Dílo zkázy by bylo dokonáno... 50% (30.04.2008)

Emmerich se zbláznil, hoďte na něj síť (na mamuty)! To, že pradávní lidé nejspíš chodí 2x ročně na preventivní prohlídky a bělení k dentistovi, kde spořádaně sedí v čekárně s přecitlivělým šavlozubým tygrem, než na ně dojde řada, to bych velkoryse přešel. Ovšem, že z potenciálně atraktivního námětu bylo tímto německým vládcem přírodních i filmových katastrof uplácáno (či spíš přeplácáno) ryzí nezáživno, to tolerovat při nejlepší vůli nelze. Rolieho pohádka na špatnou noc navíc postrádala vsuvku s poštovním pterodaktylem, nosícím depeše od císaře Napoleona Bonaparteho, či v saku oděného Tyranosaura, obchodujícího s cennými papíry na newyorské burze a to neznamená nic jiného, než že ve svém nabubřelém fantasmagorismu má pan autor stále značné rezervy.. (31.10.2011)

Na jeden krát bez újmy stráviteľná rozprávka/nerozprávka. Hľadať v tomto guláši nejaké historické pojítka možu len srandisti, ktorým ale trochu napomáha sám Emmerich. Keby mal tento nemčúr čoby len ždibku nadhľadu a za hrsť zmyslu pre humor, tak toči béčka s puncom kultovosti. Zatiaľ točí béčka za a-čkové money. 50% (25.08.2008)

Čistých 5/10, presne uprostred medzi tým, čo to mohlo byť (v mnohých scénach tie možnosti vidno a vyrážajú dych) a čo to nakoniec je. Najväčšou slabinou filmu nie je ani tak scenár (napriek jeho bezkrvnosti, nelogickosti a frekvencii, s akou do nás tvorcovia ládujú osudové proroctvá, do mňa čosi z toho pocitu "veľkej legendy" predsa len preniklo), ale to, na čo trailery lákali predovšetkým: prehistorická fauna. Mamuty cválajú, pomáhajú stavať pyramídy, šikovne si vyťahujú nohy zo sietí (chytanie mamuta do siete je zrejme filmová kravina roka), čudesný pštrosoraptor dokáže vyliezť na strom a pri šabľozubcovi som sa akurát tak potešil, že Diego z Doby ľadovej konečne dostal úlohu v "dospelom" filme (nikto ma nepresvedčí, že to nie je on!). CGI je katastrofálne, technickým prevedením i tým, čo ukazuje. Vizuál našťastie zachraňujú nádherné exteriéry, vynikajúce masky a "kostýmy" (odlíšenie jednotlivých kmeňov je super), veľkolepé dekorácie a zopár naozaj veľkofilmových bojových scén. Príbeh je rovnaká schéma ako napr. Apocalypto, ale chýba mu jeho napätie a archetypálna osudovosť, a je rovnako odtrhnutý od historickej reality ako Kráľ Škorpión, ale nemá jeho béčkovú zábavnosť. Na druhej strane má sympatického hrdinu, peknú bacuľatú okaňu a strih sa s ničím nekašle, takže to všetko parádne odsýpa a nuda sa rozhodne nedostaví. Bavil som sa. Občas v súlade so zámermi tvorcov, občas v rozpore s nimi, ale nevidím dôvod tento film nenávidieť a na DVD si ho celkom rád pozriem ešte raz. P.S.: Omara Shariffa s tými jeho polopatistickými komentármi (často vysvetľujúcimi niečo, čo je zjavné už z vizuálneho podania) som už na konci mal chuť podhodiť do cesty cválajúcim mamutom. (17.03.2008)