Sejmi je všechny

„FUK U TOO“ Clive Owen chroupá mrkev, ochraňuje kojence v papírové tašce, souloží s Monicou Bellucci a v průběhu toho střílí po tuctech pohůnky Paula Giamattiho, jejichž finální počet se blíží kulaté stovečce. Pan Smith představuje typ hrdiny, kterému je vše ukradené a chce jenom kousek vlastního soukromí, pročež je ochoten „po shrekovsku“ podstoupit libovolně dlouhou a namáhavou cestu. Kdesi hluboko v nitru přesto má kousek dobrého, nezkaženého srdce, jak dokazuje jeho „taťkovský“ vztah k bezejmennému novorozenci a láska, s jakou pro jeho dobro obětuje vlastní fusekli. O jeho minulosti se (jak začíná být u současných hollywoodských akcí zvykem) nedovíme nic. Budoucnost v ideálním případě a své samotářské povaze navzdory, stráví po boku prostitutky s, ehm, mateřským cítěním (o tomhle fetiši jsem slyšel prvně). Prostřílí-li se ovšem přes zástupy tuctových padouchů, množících se jako newyorské krysy, až k tomu největšímu bastardovi s největším počtem životů. Kulka v břiše, kudla v hlavě, mrkev v oku, skoky a pády z dvaceti metrů, rotace po silnici v sešrotovaném autě – nic nemusí být nemožné, nic nemusí dávat smysl. Hlavně ať je to cool, přehnané a zábavné. Po pravdě, člověk nemusí umět napočítat do sta, aby zpatlal něco podobného. Stačilo pár ujetých nápadů, které každému utkví v paměti, chaotický, jen výjimečně účel plnící střih a trio prvoligových hereckých hvězd. Na charisma Clivea, zpupnost Paula a sex-appeal Monicy je sázeno nejvíce. A scénář? Proboha, k čemu? (I když minimálně nějakou speciální MTV cenu za nejvtipnější využití slova "shit" bych tvůrcům udělil). Neustále je omíláno totéž schéma (ty se schováš, mi tě najdem, ty nás zabiješ), postavy jednají bezmyšlenkovitě a jejich jedinou motivací je pobavit diváka. Pobavit diváka – co víc byste chtěli? 80% (01.10.2007)

Snesitelná a místy nadmíru vtipná jednohubka, kterak jeden permanentně nasranej morous kosí protivníky dobře mířící pistolí i proklatě ostrou mrkví. Tenhle týpek si nechává říkat Smith. Jeho samotu na autobusové zastávce však nečekaně přeruší vřískající těhotná žena a chlápek s bouchačkou, který jí pronásleduje. Málomluvný Smith si povzdechne a s maximální neochotou ji jde pomoci. V tu ránu se objevují další desítky padouchů, Smith vyděšenou ženu mezi létajícími kulkami odrodí, efektně zmasakruje protivníky, přestřelí pupeční šňůru a ujme se – žel už sirotka. Máme za sebou dobrých pět minut a tenhle přiblblý příběh vás ještě několikrát náramně naštve. Vysněný projekt britského režiséra a scénáristy Michaela Davise coby „náctiletého nadšence akčního žánru“ na druhou stranu slupnete jako vizuální bonbón, ve kterém měl Davis rozmyšlenou každičkou drobnost, každý úhel kamery. Jenže nedopečená forma je do očí bijící. Doposud podprůměrný komediální režisér miluje asijské střílečky (i on mísí mnohdy infantilní humor s drsnou akcí), ale prakticky po celou stopáž divákovi dokazuje, že by se z každé páté scény dalo vytěžit o poznání víc. Nápadů má habaděj, ale nedokáže je dostatečně převést na plátno. Měl zůstat coby jakýsi „poradce“ a režii přenechat někomu, kdo má šmrnc. Owenův sarkastický hrdina, který má vždy v repertoáru nějakou tu suchou hlášku a v kabátu čerstvou karotku, rozcupuje tucty gangsterů á la John Woo, zasouloží si s Monicou Bellucci, nicméně jeho oťukávání akčního žánru by si zasloužilo větší péči. Detaily úchvatné, celek průměrný!! A co na to přehlcený divák? (25.03.2009)

JSEŠ MRTVÁ DĚVKO by nikdo neměl říkat před drsným C.Owenem, zvlášť když jí mrkev. Ten totiž nesnáší 40ti letý kretény co nosí copánky, má porodní rychlokurz a je NEJNAŠTVANĚJŠÍ MUŽ NA SVĚTĚ….. PŘÍBĚH:****je jen jakousi zástěrkou pro tuny nábojů, spoustu zbraní a mrkve! Samozřejmě že funguje, stejně jako třeba u Ramba. Není to ovšem žádná bezduchá vyvražďovačka typu Semi eso. Tady je jasný od druhý minuty, že to bude zábava. Možná trochu úchylná, ale kdo je dneska normální. Nevzpomínám si, kdy jsem se naposledy tolik bavil!!!/ HUMOR:*****neskutečný ,,hlody“ mají základ v obyčejných situacích, ze kterých se stávají absurdní, plné černého humoru. Suchý hlášky a neskutečný věci, které nemůžu popsat, aby jste se měli nač těšit./ AKCE:*****připomnělo mi to podobnou akční jízdu – Kurýra. Ustřelit nohy stolu, aby se po něm dalo vyběhnout, přestřelky v zajímavých lokacích a vtipných situacích, střílí se i u porodu. Opravdu! Stále a pořád nové věci. A že pan Smith neumírá? To je přece dobře! Ke všemu hraje dost dobrá muzika (Nirvana, Motorhead, AC/DC….), co víc si přát?/ NAPĚTÍ:***ano, i když se jedná o banality – nijak se nepřeceňuje. Podobný asi jako když Vás chytne videohra…. P.S.: Jak myslíte, že se zde oddělí pupeční šňůra?... Ano! (11.04.2008)

Davis nabil zásobník ostrými, ale z hlavně mu při vší snaze létá jeden slepý náboj za druhým. On je totiž rozdíl mezi filmovým fanouškem a filmovým fanouškem. Ten první spadá do roviny dvojky Neveldine-Taylor, která má kromě nápadů i talent, ten druhý pak do škatulky loserů typu Marka Stevena Johnsona, kteří možná mají načteno, potažmo nakoukáno, ale v jejich buňkách nekoluje ani špetka potřebných ingredincí pro filmovou tvorbu. Sejmi je všechny má scénář plný nápadů, šílených scén a praštěných hrdinů, jenže s Davisem za kamerou je to jen sprška jisker, která místo rozdělání ohně akorát otravně doutná. (05.11.2007)

Našťastie rovnako zábavné, ako blbé. Z Wooovho Hard Boiled ťažiaca non-stop akčná zábava pre nekritických fanúšikov akcie osemdesiatych rokov a klasických rockových šlágrov. Mňa potešil skôr Paul Oakenfold v scéne s autami a batolaťom na ceste. Je zaujímavé sledovať, v nakoľko odlišnom filme si Clive Owen zopakováva rovnakú postavu, akú mal v Potomkoch ľudí - pričom mu sedí rovnako dobre. (05.11.2007)