Královský omyl

Normálně mě Daněk a jeho historické příběhy baví, tentokrát se to nějak nepotkalo. Herecky se tomu nedá nic vytknout, zvlášť Macháček se za jednu z mála šancí na velkou roli odvděčil dobrým výkonem. Akorát to tady nějak neutíká a až moc se tu mluví. A to odhlížím od toho, že Jindřich z Lipé rozhodně nebyl nějaký neprávem ukřivděný dobrák, ale jeden z chlapíků, co si během vlády slabého Jana L. zprivatizovali české země. (13.05.2019)

Mýlit se je lidské, nikoli však královské. Ponurá atmosféra roku 1315 v ponurých kulisách hradu Švihova, byť toho času mu zbývalo do výstavby předlouhých 165 let, kdy pan Půta kázal sídlo své vystavět. Jen myšlenka vtíravá se vkrádá skrze jakés takés vědomosti o 5. roku panování krále Jana Cizince, z dějepisu pamatujíce si, že Jindřich z Lipé, nekorunovaný český král a bezskrupulózní darebák, je tu vylíčen bezmála coby Oldshatterhand. Ta podivná sebranka žijící na hradě v čele s purkrabím, co plete verše Otčenáše, však zážitek vynahrazuje navzdory naivitě pojetí dějin. (10.12.2015)

(2x) Královský omyl v autorežii scenáristy Oldřicha Daňka, mistra na příběhy z historie dávno i nedávno minulé, přináší ponuré středověké drama ze začátku 14.století. Výrazý hlas Josefa Větrovce, stejně jako zvukové efekty v podobě ozvěny nás v prvních minutách zavedou do temného prostředí uprostřed hradeb a naladí na stále více houstnoucí atmosférou. V popředí kvality stojí herecké výkony pánů Miroslava Macháčka (téměř démonický Jindřich z Lipé) a Martina Růžka (správce žaláře), zajímavý je v epizodní roli Valdeka na začátku Jaroslav Mareš. Temné scény jsou sice místy odlehčeny i zajímavou, mírnou poetikou v podobě hudby v podaní jednookého flétnisty, ale přesto jde o divácky náročnější snímek s pomalu plynujícím příběhem, který si žádá na pochopení trocha zaujetosti a vnímavého sledování. Některé scény zbytečně moc patetické. Podobné filmy: Markéta Lazarová, Údolí včel, Spanilá jízda, Ďáblová past. (13.05.2017)

Zajímavá alegorie na šedesátá léta. Nevím proč, ale nejevíc mi to připomnělo Husáka. Ten také několikrát odmítl, a to nabízené místo, až se dostal na jednu z nejvyšších pozic reformního procesu. Ale líbili se mi i detaily ve smyslu - král někoho nechá zavřít, ale už nevím, co se s ním děje. A v domnělém vězení panují jiné podmínky, než to na první pohled vypadá. Proč jenom tenhle film zapadl? (31.10.2021)

Film mě do určité míry zklamal. V podstatě jde o televizní projekt, odehrávající se asi na čtyřech lokacích jednoho hradu, a kdyby tehdy měli ty možnosti, byla by to jen další Hříčka o královnách. Na to málo lokací a postav to má 2,35:1 širokoúhlou černobílou kameru, slušného kameramana, ale atmosféru to nemá. Hodně zachraňuje Macháček svým charisma, který neprávem obviněného zahraje naprosto dokonale, o hodně hůř dopadají Martin Růžek jakožto svým způsobem čestný purkrabí, byť trochu hloupý (ne vždy jsem mu jeho roli věřil), nebo Luděk Munzar coby mnich, který "nikdy nic neví" - svým výkonem mi připomněl postavu ze Slunce, seno a pár facek, doktora, který křičí: "Já nic, soudruzi policisté, já nic neudělal!" Nebo jednoho prezidentského kandidáta roku 2018. Čekal jsem u filmu větší prokreslení postav i situace, takhle se snímek poměrně vleče a klopýtá ke svému konci. Cestou sice zazní pár vynikajících postřehů a myšlenek, dokonce i černohumorných replik a situací, ale je to přece jen málo, jako šafránu. A mrzí mne, že některé linie nebyly nakonec dořečeny. Celkově si myslím, že si autor nedokázal vybrat, jestli je film o charakteru a cti, nebo o podivném spojenectví dvou mužů, kteří nemohou opustit hrad, i když jeden by teoreticky mohl, nebo o tom, zda má král právo se mýlit, a zda by královna měla uznat svou chybu - tříští se to mezi tři, čtyři směřování, a nevyjde z toho nakonec dobře a pořádně ani jedna. Nepřekvapilo mne, že správně po komunisticku je zápornou postavou mnich, ale docela mne překvapilo negativní rýpnutí do Přemyslovců. (26.03.2018)