Andělé slunce

Film ve mně žádný výrazný dojem nezanechal. To polské "Sviňky" se také obejdou bez naturalistických krutostí... a přitom vtáhnou do příběhu daleko víc, působí opravdověji a dětská prostituce se samozřejmostí všedního dne uzavírá beznadějný(?) kruh. http://www.csfd.cz/film/261146-svinky/ (14.02.2012)

Aj keď mi bolo jasné, čo sa za všetkými tými pozatváranými dverami dialo (okrem toho, že mali herci pauzu), ostala som nezasiahnutá. Všetko bolo podávané v náznakoch, "herci" nemali na to, aby predviedli nejaké uveriteľné emócie a hlavná hrdinka zvládla tak maximálne skriviť ústa, keď sa jej niečo nezdalo. Zmršená šanca natočiť silný príbeh. (22.01.2009)

Tak nějak si člověk dokáže představit, jaká zvěrstva se na světě dějí, a přesto mě tenhle typ filmů vždy znepokojí. Zajímavé je, že naturalistické brutality se téměř nedočkáte, o to působivější snímek je. Z bláta do louže, z nevěstince do nevěstince. Ať se snaží člověk utéci kamkoliv, jako by se vždy vrátil na počátek cesty. Utéci zkrátka není kam. Záběry krásné přírody doprovázené podmanivou hudbou se střídají s téměř statickým obrazem chodby, ze které vedou dveře do pokojů mladičkých vězněných prostitutek. Jen pohyb světla a překrývající se záběry zákazníků dávají tušit tu nevýslovnou hrůzu...Temná strana světa, ve kterém žijeme. (28.12.2011)

Film, který nehledá výtvarné hodnoty, ale slouží spíše jako informace o ztrátě lidskosti či ponížení lidství. Představa, že se tohle ještě může stát se zdá hodně přitažená za vlasy. Jak vidno v tomhle ještě z půli analfabetickém světě hladu a bídy, ale také nesmírného bohatství je všechno možné. Vykreslená bezvýchodnost života mladičkých dívek je děsivá a ponurá. Ale zpět k filmu, nicméně jako divák si kladu otázku pro hlubší autenticitu. Jestliže vychází osud dívky ze skutečné události, tak co se stalo té upocené bandě zločinecko-primitivních psychopatů. Postihlo jejich kruté zlo nějaký trest anebo spravedlnost nebyla žádná? (05.06.2011)

Kvalitně natočený snímek na téma obchodu s bílým masem, který je v Brazílii zřejmě zcela běžnou záležitostí. Sluneční andělé mají námět, který přímo vybízí, aby se v něm tvůrci vyváleli, ve všem tom hnusu, který se zde děje a pak to nevybíravým a drsným způsobem "vymáchli" na diváky. Jenže veškerá ta špína zůstala pouze ve filmu, ke mně se jaksi nedostala. Nezanechal ve mně žádné hlubší pocity. Nechtělo se mi brečet, neměla jsem chuť křičet, ať už toho nechají, nemrazilo mě, necítila jsem lítost a vztek, ani jsem nebyla ničím jiným více "zasažena." Nevím, jestli to bylo českým dabingem, u kterého jsem měla místy pocit, že vyzněl spíše zábavně, nebo tou "tropickou" pohodovou hudbou. Snímek je zpracován spíše jako celistvá ukázka jednoho otřesného problému a příliš se nezaměřuje na rozebírání jednotlivých postav se snahou vcítit se do nich. Maria je krásná dívka, a ač toho za celý děj moc nenamluví, tak na to, že jí bylo jedenáct, si myslím, že ve své roli obstála více než dobře. Obsazení mužských postav, všech těch, tlustých, upocených, odporných a nadržených parchantů, jsem měla chuť kompletně vyliskat. Včetně hlavního bosse Saraivy. Asi nejdrsnější scéna pro mě byla, když se po pokusu o útěk Marie a Ines, Saraiva rozhodne jednu z nich krutě potrestat. Je hrozné, jak lidé, zde vystupující, vnímají mladičké, ještě dětské bytosti. Pouze jako kus masa. Čím mladší, tím lepší. Jako věc, jako nástroj k přežití... Závěr filmu ukazuje, že pokud je nějaká dívka do této prohnilé "sféry" odkopnuta, často jí zbývá jen tato cesta, jíž se může vydat. To místo z ní udělalo svou součást, jiného člověka a ona, ať se snaží, jak chce, tak vždy nakonec skončí jako zboží, za které se platí. Vždyť to je to jediné, co umí. Jak takové dívky asi skončí...? "Myslíte si, že chlapi v tomhle kraji chtějí šoustat s kouskem gumy na ptákovi?" (01.04.2011)