VOD (1)
Série(7) / Epizody(61)
Obsahy(2)
Tento břitký seriál sleduje napjaté životy skupiny teenagerů v posledních dvou letech střední školy. (Netflix)
Recenze (390)
Wow, lovely. Channel 4 nezklamal. 1. řada je výbornou výpovědí o dnešní generaci teenagerů. Tvůcům se totiž podařilo namixovat mix příběhů (extrémy i klasické mladické strasti), díky kterému celý seriál působí hrozně uvěřitelně. 2. řada bohužel trpí klasickým neduhem všech pokračování. Jinak řečeno, bigger neznamená better. Od začátku je to děsně depresivní a měla jsem pocit, že scénáristi se tam snažili nacpat dramatické zápletky jen proto, aby tam nějaké byly a ne z důvodu, že by si to vyžadoval příběh. S lehce tématizovaných dílů první řady se staly epizodky soustředící se vždy jen na jednu postavu a to celkovému výsledku zrovna neprospělo. Z poloviny děcek jsou totální trosky. Ale pořád je to velmi dobrá řada s dojemným koncem, na který jen tak nezapomenete. Z herců bych jednoznačně vyzdvihla Nicolase Houlta a Hannah Murray. 1. řada - 5*, 2. řada - 4*. O restart nemám zájem. ()
1. série: 'Every fucking year.' Teda takovou pecku jsem fakt nečekala. Nevím co mám chválit dřív, tak začnu originalitou. Každý díl je prezentován z pohledu jiné z mnoha hlavních postav a tak člověk všechny postupně dobře pozná a taky si ke každému vytvoří až překvapivě pevné pouto. Právě postavy jsou asi nejlepším aspektem celého seriálu. Všechny jsou špičkově propracované a zatraceně realistické. Ať už se dostanou do jakékoli situace, ať už řeší jakýkoli problém, vždycky se chovají uvěřitelně a lidsky, takže je jednoduché se s nimi sžít a člověk nakonec lituje i těch, kteří mu ze začátku nebyli sympatičtí. Co se děje týče, jednotlivé epizody a příběhy jsou buď vyloženě oddechově komediální (Tony, Maxxie & Anwar), celkem depresivní (Cassie - obzvlášť pokud jste stejně jako já takovou Cassie v životě doopravdy znali, Effy), oboje zároveň (Chris), nebo tak nějak vyváženě mezi (Jal, Sid, Michelle). Ještě musím zmínit skvělé obsazení (nejen hlavních hrdinů) a soundtrack. 2. série už je na tom o poznání hůř. Komedie vymizela, místo ní je tu ještě víc drama a místy to až zavání telenovelou. Taky chování některých postav se úplně změnilo, celkově vymizelo předchozí kouzlo a začala jsem neuvěřitelným způsobem nenávidět Cassie. Ale fuck it. Do dalších sérií už každopádně se pouštět nebudu. ()
Jasný důkaz toho, že i člověk který čte J.P.-Sartra může být kokot, že zlatá mládež nemá kromě trávy a vodky nic společného, že souložit učitelku psychologie se nevyplácí, že i dneska se dá natočit rozumný teen-seriál. Po druhém shlédnutí obou sérií zvyšuji na čtyři, protože se mi líbí, jak seriál pracuje s emocemi a rozumně, ne zbytečně a nenásilně dávkuje( za doprovodu skvěle vybraných songů) kritické situace. ()
Konečně někomu došlo, že seriálům o šťastné mládeži z vyšších vrstev už odzvonilo. Britové přišli se Skins, seriálem o mládeži ze střední třídy, která má k té šťastné daleko. Je to mnohdy depresivní, působí to místy reálně, místy surreálně, postavy se točí v začarovaném kruhu nejen partnerských vztahů, na jeden díl minimálně deset hlášek. První dvě řady jsem zhlédnul na jeden zátah za dva dny...to ani jinak nešlo, protože Skins se mi dostaly hned prvním dílem nemálo pod kůži a je naprosto neuvěřitelné, jakým vývojem postavy za 19 dílů prošly. Tím chci naznačit, že co se týče toho hlavního jádra, byly to opravdové bytosti, u kterých se tvůrci vyvarovali přílišnému schematizování. Vývoj dějový typický pro seriál, některé díly jsou přímo skvělé, některé mírně nudné. Co mi ale nepřišlo vůbec patřičné, jakým stylem byl vážný tón v některých momentech odlehčen (nic proti odlehčení jako takovému). Ten kontrast dramatu a někdy až absurdní grotesky působil moc necitelně. Proto to tentokrát neženu do plného počtu, ale těsně pod. I když bych právě kvůli Tonymu, Chelle a Maxxiemu strašně rád... ()
Galerie (265)
Zajímavosti (69)
- Effy (Kaya Scodelario) a Pandora (Lisa Backwell) jsou jediné postavy 1. generace které se objevily i v další. (GreatestFan)
- V 9. epizodě 3. série pojmenované ''Katie and Emily'' se bál koná podle plakátu 30. června. V den bálu je ale v mobilu Emily (Kathryn Prescott) při čtení zpráv je vidět 10. červenec. (GreatestFan)
- Ve 3. epizodě 3. série s názvem''Thomas'' se v roli DJe objeví Daniel Kaluuya, který hrál v první generaci Poshe Kennetha. (GreatestFan)
Co napsat o seriálu, který je ve všech ohledech jiný než jeho "zámořští kolegové" (Dawsonův svět, One Tree Hill, 90210,The O.C....), ale co se týče žánru, je naprosto jedinečný a poněkud drsnějším způsobem otevřený a realistický, což je ale v případě Skins jedině dobře a je to právě ta skutečnost, která dělá ze Skins něco jiného a něco naprosto výjimečného na poli teen-seriálů. Režie je překvapivě na seriál nápaditá, citlivá, pan Harry Enfield (nebo později kdokoli jiný:)) dokáže poměrně přesně a citlivě zobrazit emoce a psychiku jednotlivých postav, veškeré peripetie, do kterých se Sid, Michelle, Tony, Effy, Anwar, Maxxie, Chris, Jal a Cassie dostávají, jsou zobrazeny až neuvěřitelné reálně (ani nebudete věřit, jak moc se v tom sami uvidíte). Perfektně jsou zde zejména zachyceny vztahy mezi rodiči a dětmi, které tu bývají mnohdy kompilovanější než vztahy mezi hlavními hrdiny. Prostřednictvím jednotlivých epizod je divák seznámen postupně se všemi členy "gangu" (hodně velké uvozovky.)), každá epizoda je věnována jedné konkrétní postavě, přičemž se na pozadí odehrávají zdánlivě nesouvisející osudy ostatních, které se ale postupem času prolínají a dávají prostor k dalším "fuck it situacím":)) Nejcennější na celém seriálu je, že ukazuje a zobrazuje věci tak, jak skutečně jsou (nebo je k jejich reálnému zobrazení nejblíže) a nejede po pro mnohé osvědčené linii áála Dawsonův svět (bez komentáře), 90210 (každý s každým, miluju tě, nanávidím tě, přece jen tě miluju, stejně tě nenávidím...), The O.C. (oproti Skins vyloženě trapné) a nakonec se neubráním srovnání i s mým poměrně oblíbeným One Tree Hill, které se ale naštěstí kvalitou ze všech zmíněných Skins nejvíce přibližuje. Hold britská produkce má trochu jiný pohled na život náctiletých, na jejich problémy a na jejich místo v dnešní společnosti. Daleko více než ta americká sází místo patosu a sentimentu na tvrdé zobrazení reality, občas prodchnuté suchým humorem (díky za něj.)). Tvůrci tímhle "kouskem" určují nová pravidla žánru a dokazují, že i již mnohokrát zpracované téma o teenagerech zdaleka není vyčerpané a že prostřednictvím pečlivého a promyšleného vyprávění lze vytvořit dílo, které diváka emocionálně zasáhne a nutí jej si klást spoustu otázek a to je podle mě to nejcennější, čím Skins oplývá. Budu se opakovat, ale každému střízlivému člověku musí po zhlédnutí Skins připadat seriály jako již zmíněné BH, Dawson nebo O.C. neuvěřitelně trapné a hubené chudinky skrz naskrz "provoněné" komercí (netvrdím, že Skins nejsou vůbec komerční, ale v porovnání s ostatními...) a strategií, která je přesně nasměrována na pubertální děcka mezi 10. - 14. rokem. Možná, že je to až moc subjektivní, ale ta "realistická a poněkud ostřejší forma" mi vůbec nedala možnost pochybovat o poselství, které tenhle seriál nese. A že je fuc(k)t velké.)) P.S.: poslední epizoda 2. série je v jedné chvíli příjemně odlehčená :)) a hlavně je to takové finále, které se na poli seriálů jen tak nevidí. Třetí sezónu nehodnotím a nekomentuju. () (méně) (více)