Všichni moji blízcí

V tuhle chvíli, když píšu komentář, nevím, jestli dát silné tři nebo slabé čtyři. Ten film je dobře natočený, jenže vyprávění příběhu je takové zvláštní. Celkem dlouho trvá, než přijde nějaký zvrat, Nicholas Winton ve většině filmu není ani zmíněný a první polovina filmu je vyprávěná poněkud zdlouhavě. Závěr dost silný, ale pro mě musí být nějak zajímavé i to před tím, jako tomu bylo ve Spalovači mrtvol. Je fajn, že se to ze začátku snažil Mináč občas odlehčit, protože tam ještě nešlo do tuhého. A zatímco první polovina je strašně v pohodě a fajn, druhá polovina je zase depresivní. Zmatek žánrů. Někteří herci dobří, jiní přehrávají. Takže nakonec dávám silné tři. (26.07.2018)

Výborný film, prošpikovaný českými hereckými hvězdami. Procítěně a emotivně zpracovaný příběh slabší povahy může dovést až k slzám, těm silnějším se snad alespoň trochu stáhne hrdlo. Určitě jde o jeden z nejpůsobivějších filmů na židovské téma a mezi českými filmy 90.let se řadí tento mezi absolutní elitu. (09.05.2003)

Ačkoliv celý film ohraničuje Nicholas Winton, jako hlavní motiv bych viděl spíše jakousi židovskou natvrdlost, které ústí ve víru, že ve 20.století se přeci nic takového nemůže stát. Po procitnutí do reality je pak už pro mnohé pozdě. Určitě působivé drama, ale na podobné téma už jsem viděl i lepší filmy. 80% (24.01.2011)

Když pan Satinský na konci filmu ústy hlavního hrdiny vypráví: ..další vlak už nejel, 1.9. začala válka .. měl jsem slzy na krajíčku. Když pak povstal celý sál před dojmutým panem Wintonem, nemohl jsem se již udržet. Při pohledu na ostatní členy rodiny se kterými jsem film sledoval jsem zjistil, že pláčí všichni. Krásná poklona Siru Wintonovi. Když jsem se pak dodatečně dozvěděl, že nebýt jeho manželky, která při uklízení půdy jejich domu náhodou narazila na podivné krabice s fotkami dětí, čísel a jmenovek, které to pak pan Winton vše dávno po válce pověděl, musel jsem se tomuto člověku v úctě poklonit podruhé. Jen díky tomto náhodnému objevu se svět a hlavně zachránění dozvěděli o panu Wintonovi. Ta neskutečná skromnost a lidskost je odzbrojující. (25.01.2011)

Během dlouhé expozice obsahující i etnické obřady a slavnosti se několikrát protne hranice té chvíle, kdy je nutno říct, že dobře už bylo.. Matej Mináč, specialista na Nicholase Wintona, přináší mezinárodní ambice, silné scény (děti zpívající nacistický marš), citlivost, lidskost i emotivní vyústění, čili atributy, které ve snímcích z období, kdy se bůh choval jako pěkný antisemita, málokdy chybějí.. (05.08.2015)