Skleněné peklo

Pravda je, že katastrofické filmy nemám moc v oblibě. Budovy hoří, loď se potápí, domy padají, povodeň se valí a lidi utíkají - to mě nikdy moc nechytlo. Výjimku tvoří dva filmy, a to "Dobrodružství Poseidonu", které nastartovalo ten velký boom katastrofáků v 70. letech a "Skleněné peklo", které ve svém žánru nemá ani sebemenší konkurenci. Tento film je po celých 160 minut stále zábavný, akční a překvapující, že vám nedá vydechnout. Postav je hodně a každá je po charakterové stránce naprosto odlišná. V popředí stojí architekt Roberts a velitel hasičů O´Halloran, dva neohrožení muži, kterým jsou svěřené životy lidí v hořícím skleněném pekle. Steve McQueen a Paul Newman byli naprosto jedineční. Už jako malej špunt, kdy jsem viděl film prvně, jsem byl naprosto mimo a právě takhle jsem si představoval opravdové hrdinství. Možná po desátém shlédnutí jsem dospěl k tomu, že "Skleněné peklo" má zasloužené místo mezi tou největší a nejuznávanější světovou klasikou a v mé nejoblíbenější třicítce. (17.02.2005)

Výkladní skříň filmů o lidech konfrontovaných s vlastní smrtelností a zřejmě to nejlepší, co katastrofický cyklus v sedmdesátých letech přinesl. Během čtyřicetiminutové expozice jsou nám představeny téměř všechny důležité postavy (vyjma McQueena, na kterého si jako na hlavní hvězdu večera musíme ještě chvíli počkat), jsou utvořeny páry, které následně mohou být rozdělovány a spojovány i načrtnuty subsvěty (zejména bohatí vs. chudí, později také civilisté a hasiči), jejichž střetávání bude zajišťovat dynamiku filmu. Na projekt vycházející ambiciózně ze dvou knižních předloh a dirigovaný dvojicí vyhraněných osobností (Guillermin režíroval herce a staral se, aby všechno drželo pohromadě, Allen si jako producent ošéfoval akční a trikové scény) je Skleněné peklo uspokojivě konzistentní, byť mu během poslední hodiny trochu dochází kyslík. Scény napínavé bez ohledu na to, nakolik (ne)sympatická postava se nachází v ohrožení, prozrazují hitchcockovskou školu. Stejně tak vedení naši pozornosti k možným zdrojům budoucího neštěstí (příčinu požáru vidíme jako první bez přítomnosti jakékoli postavy). Nenápadně, ale důmyslně film pracuje s barevností jednotlivých scén – od chladně modrých a zelených odstínů se přechází k „hřejivým“ barvám ohně, jež vizuálnímu stránce postupně začne dominovat. Přes rozdrobení děje do mnoha individuálních dramat, ne vždy nejelegantněji integrovaná do jádra vyprávění, neztrácíme ze zřetele, že oheň se šíří po celém mrakodrapu a v ohrožení jsou desítky lidí. Nejbezbrannější jsou v konzervativním duchu katastrofických filmů přirozeně ženy a děti, zatímco mužští hrdinové zosobňují vedle chamtivosti a zbabělosti zejména neohroženost, tvrdou fyzickou práci a hrdinství. Na vině jsou prohnilí jednotlivci, nikoli systém a není problému, který by se nedal vyřešit návrat k tradičním ctnostem, což Američané po destabilizujících 60. letech a aféře Watergate potřebovali slyšet. Princip je jednoduchý, cíl jasný, prostředky okázalé, zábava zaručena. 80% Zajímavé komentáře: tron, choze, genetique, Rex Mundi, Ony, agathon (09.01.2010)

║Rozpočet $14miliónov║Tržby USA $116,000,000║Tržby Celosvetovo $139,700,000║ Po technickej stránke dosť slušne zvládnutý projekt a hlavne na danú dobu v 70.rokoch, keď sa dosť často točili všelijaké možné katastrofické filmy. Samozrejme u takýchto tipov filmov dosť brzdí napredovanie deju samotný príbeh a náležitý spád, a v tomto prípade to miestamy rezonuje práve na akejsi pomyselnej hrane únosnosti ale vďaka hereckým hviezdam ako Paul Newman či Steve McQueen si to drží svoju nadpriemernú úroveň a ich hrdinstvo sa dá uveriť a nie je zbytočne preplácané. Neškodilo by určite prestrihať podaktoré scény aby to malo lepší spád ale to je už len taká polemika k vylepšeniu. Dosť je viditeľné že sa tu tlačí na počet mŕtvych a tým pádom prídu trošku fádne úmrtia, doslova sú tam dosť nasilu vtesnané úseky do deja, len aby sa stále niečo ohavné dialo. /70%/ (01.07.2005)

Mať podobné personálne a materiálne zabezpečenie filmu v dnešnej dobe, to by bola lahôdka. Ale na svoju dobu vyše tridsať rokov dozadu dokáže veľmi perspektívne konkurovať aj dnešným rivalom na trhu, dokonca vytvára aj mierne monopolné postavenie. Počas náročnej minutáže sa prakticky stále niečo deje, niečo (niekto) padá, niečo sa hasí, zachraňuje. V krajných situáciách nesmú chýbať dramatické výstupy, kedy sa do popredia dostáva pravá stránka ľudského charakteru. To v mnohých podobných filmoch chýba, tu to divák dostane aj s úrokmi. Z čoho mám väčšiu radosť je, že technické kiksy alebo logické prešľapy sú maximálne zminimalizované. To však nie je prípad hereckého faktora, kde okrem McQueena a Newmana im takmer nikto v prejave nestíhal. 90%. (23.12.2007)

Tak určitě je to klasika, ale za nejlepší katastrofický film všech dob to určitě nepovažuji. Newman a McQueen určitě podali strhující výkony, co mi však vadilo bylo až moc vedlejších postav a přestřelená délka. Jako ne že bych se nudil, ale tak rovný 2 hodiny by bohatě stačili. 165 minut je fakt moc.70% (23.04.2014)