Carlitova cesta

Mafiánská cesta z poněkud jiného pohledu žánru svědčí, zvláště pod režijní taktovkou Briana De Palmy. Epické vyprávění na téma „očista“, jenž trvá dvě a půl hodiny, však dojíždí na úplnou zbytečnost. Ať se to vezme z jakékoliv strany, tak scénář Davida Koeppa by si sám o sobě stěží vystačil na devadesátiminutovou stopáž. Bohudík De Palma projevil silnou dávku invence a vyhrává si s každou scénou do posledního detailu. Jako celek to odsýpá neuvěřitelně rychle a to i za předpokladu, že se ve filmu dohromady nic pořádného neděje. Herecké výkony velmi nepokrytě pokukují po různých oceněních, zvláště Sean Penn, jenž prodělal velmi radikální proměnu a skvěle dostává klasickému heslu, že „právníkům se prostě nedá věřit“. Carlitovi, Ala Pacina jsem pomalu stárnoucího gangstera věřil do poslední kapky krve, kterou musí na své cestě prolít. Snad tedy ještě menší výtka k absenci větší dávky „DePalmovského násilí“, kterou však vynahrazuje přestřelka na eskalátorech, a každý můžeme jít svou vlastní cestou (17.09.2005)

"Měla jsem sen, ale probudila jsem se. A teď ten sen nenávidím." De Palmův a Pacinův komorní melancholický přídavek/alternativní doslov a zároveň protipól k Zjizvené tváři (z níž se tu mihne několik herců), který narozdíl od ní nevypráví o cestě přes mrtvoly, ale o cestě od mrtvol a tu neprovází paranoia mocných, ale smutný fakt, že v téhle branži opravdu nemůžete nikomu věřit a vaše zásadovost a víra v přátelství, loajalitu či čest vás stáhne dolů. Opět výborný Pacinův výkon (když jsem film viděl poprvé v pubertě, Carlito mě uhranul a chtěl jsem být jako on, odsud také černý kožený kabát v mém šatníku) a stejně tak výkon Seana Penna. V době svého uvedení kritika film nedocenila a nevedl si moc dobře ani v kinech, o to většímu zájmu se ale těšil na videu. Lahůdková gangsterka se srdíčkem. (09.01.2003)

Opravdu podařený filmeček se skvostně hrajícím Pacinem, což už v dnešní době není novinka.. Sean Penn coby nenápadný lidský zmetek tak, jak to bývá často i ve skutečnosti... Jedním dechem shlédnuto, ne jako před zhruba osmi lety, kdy jsem ještě neměl takový rozhled a zkušenost a hodnostil spíše sporadicky. Prostě skvělý film, který právem patří mezi nejlepší. (23.06.2011)

Miluji Carlitovu cestu z mnoha důvodů - je to totiž film mnoha vrcholů. Sean Penn podal nejednou obdivuhodný výkon, ale jeho roztěkaná kreace v Carlitově cestě mne ohromí naprosto pokaždé, když film vidím. Schopný De Palma, který se ve své kariéře nevyhnul občasným slabším kouskům, zde podává jedny z nejúchvatnějších nepřerušených záběrů své kariéry (závěr, kdy kamera poletuje po nádraží, je prostě ohromný). A k tomu lahůdkový Al Pacino jako Carlito Brigante, který si prostě musí získat sympatie (a obavy) naprosto každého diváka. Jeden z mých nejsilnějších filmových zážitků vůbec... (02.01.2006)

Ne že by Carlito byl vyloženě nesympatická postava, ale zase jsem se nějak nemohl přinutit mu výrazně držet palce. Sice pořád opakuje, že "toho chce nechat", nicméně se neustále motá kolem fochu. Děje ve filmu zas tak moc není, hlavním kladem jsou herci. Al Pacino snad podobnou roli ani zkazit nemůže, Sean Penn ala Lennon zato předvádí jeden z lepších výkonů své kariéry. Vzato kol a kolem je to pro mne jen mírně nadprůměrný film. (27.02.2007)