Kurz negativního myšlení

4,5*/5....Vynikajúci film, psychologicky otvorený a "presný", inteligentne napísaný a natočený, správne vybalansovaná dávka černoty, humoru a nadsázky, vynikajúco vytipovaný herci, skvelý hudobný backround...To, čo v mojich očiach robí film ešte lepším a čo ma "dostalo" (okrem Geirovej fuckujúcej scény, jemne asociujúcej 25.hodinu:) je mrazivo pravdivá filozofická rovina celého filmu, charakterizovaná brutálne trefným záverečným vyjadrením: " Nikdy sa nedostaneš úplne k podstate svojich problémov, kým neprejdeš kurzom negatívneho myslenia" - smutno realisticko geniálno pravdivé. (26.05.2010)

No, čekal jsem asi něco jiného, nejspíš Inside I'm Dancing v trochu veselejším hávu. Zdejší černočerný humor mi připadal spíš jako vygradovaný cynismus a popravdě řečeno, nenašel jsem ve filmu moc věcí k zasmání. Spíš to na mě působilo jako syrové, nepříjemné, krutopřísně upřímné absurdní drama, ve kterém nebylo o vyhrocené situace nouze. Kurz negativního myšlení stojí především na výborných hercích a perfektně vykreslených charakterech, které se postupně vybarvují v celé své "kráse", až mi bylo tak z půlky osazenstva solidně na blití. Pak taky musím pochválit hudbu, moc se mi líbila. Škoda jen, že příběh samotný mě až tolik nezaujal a konec byl na můj vkus moc smířlivý, jinak bych nejspíš filmu přiklepl vyšší hodnocení. (01.11.2010)

Výborný kousek, který od začátku do konce tak trochu vychládá, aby závěrečnou scénou skoro zničil vše, co předtím vybudoval. Ach ta neutuchající deprese, co se jí jen drogy a alkohol umí na chvíli vysmát do ksichtu:-)(() 2 ajantis: Co takhle raději navštívit odborníka na hlavičku. Dle tvých názorů a vůbec je to dost na místě a doba už vhodnější nebude. Uleví se ti, debile, věř mi! (05.11.2007)

Někdy je člověk tak v prdeli, že mu nezbývá nic jiného, než se tomu smát a tak nějak o tom je tenhle film. Jednoduché, ale skvěle vytěžené téma, skromná stopáž, úderné tempo, zkrátka kombinace černého humoru a zoufalství (s převahou humoru) dotažená téměř k dokonalosti. Věřím, že Kurz negativního myšlení dokáže probudit malého, smějícího se cynika v každém z nás. 8/10 (11.12.2015)

Když mi při práci větev jako noha zlomila před lety sedm obratlů a lopatku, taky jsem měl blízko k tomu, abych skončil na kriplkáře. Nevím co bych potom dělal, možná bych si to hodil, možná bych zase začal chlastat, těžko říct. Určitě ale vím, že bych se k lidem kolem sebe nechoval tak zhovadile jako Geirr. Občas si mě sice něčím naklonil, třeba když nečekaným direktem poslal k zemi tu otravně vlezlou psychočůzu, ale většinu času mě jeho slabošské ublíženectví a nasranost na svět nebavily. Nebavila mě ani většina ostatních postav, nebyly mi ničím blízké ani sympatické, chovaly se dost nepravděpodobně a nezáleželo mi na nich. Film na mě "v psychologické rovině" nijak významně natož novátorsky nezapůsobil, protože pesimismus i negativismus jsou v různých podobách a variacích samozřejmou (sou)částí mého/mých světonázoru/názorů, stejně ovšem jako i opačné úhly pohledu, prostě nic nového pod Sluncem. Po formální stránce se jedná o vizuálně nepříliš přitažlivou a filmařsky okázale ledabylou poloamatérštinu ve stylu podobných severských rádoby syrových a autentických ledabylostí. Nejdéle si z filmu asi zapamatuju scénu s ruskou ruletou odkazující na Deer Huntera, ale silně pochybuju že se k němu ještě někdy vrátím. (20.05.2019)