Krev Borgiů

Borgiové jsou s velkou historickou přesností (i když zase nijak zvlášť podrobně se v dějinách Itálie neorientuju) vykresleni jako správná italská mafiánská rodina, která se neštítí vlastně vůbec ničeho. Papež Alexandr VI. vypadá tak, jak by měl správný papež vypadat, tedy jako slizský úchyl. Z jeho děťátek nejvíce samozřejmě zaujme Cesar, který si myslí, že je slavný Gaius Julius Cesar. No a jinak se tu pořád souloží a vraždí a intrikuje, prostě řehole. I když je jasný, že takováhle křesťansko-mafiánská rodinná sága se nedá odbýt 65 minutami nebyl to samozřejmě žádný Kmotr ani Scarface, takže 140 minut bylo trochu hodně, hlavně proto, že ke konci mi to přišlo jako sled vražd bez přílišného vysvětlování nebo propracovávání jednotlivých událostí. Prostě provdáme dceru, pak jí odděláme manžela a pak jí provdáme znova a jedeme dál. Moc se mi líbila renesanční atmosféra, kostýmy, kulisy atd. Jsem na vážkách jak to hodnotit, protože po slibném začátku jsem se ve druhé půlce docela nudil a chyběl mi tam pořádně strhující závěr nebo tak něco. Na druhou stranu to bylo docela milé překvapení, protože na španělské filmy skoro vůbec nekoukám, takže mě Borgiové docela příjemně překvapili až na vytčené nedostatky. Takže takových přesných 70% (19.02.2014)

Viděno v původním španělském znění s anglickými titulky. Krátce po zhlédnutí jsem zjistil, že to pod názvem "Rod Borgiů" vysílá TV Barrandov jako dvoudílný film, podíval jsem se na to tedy znovu, tentokrát v českém dabingu. Že by to byl ale nějaký výrazný divácký zážitek, to se tedy říct nedá. Má oblíbenkyně María Valverde, kvůli které jsem si ostatně tento film vyhledal a zhlédl, je zde sice výborná a bavila mě, ale jinak mi to celé přišlo slabé. Je to taková ta klasická historická kostýmní podívaná, která bohužel nedisponuje žádným velkým příběhem ani zajímavými postavami, s kterými by se dalo identifikovat. Film mi navíc přišel protivně přeplněný sexem a celá ta přehlídka vyšňořených postav mě nijak zvlášť nezaujala a bylo mi lhostejné, jak to skončí či nakolik se to drží historických reálií epochy, která mě nikdy dvakrát nezajímala. O úmorně dlouhé stopáži ani nemluvě. Po všech stránkách průměrný film, který se předpokládám z hlavy vykouří zatraceně rychle. (27.11.2011)

Rodina Borgiů je zde vylíčena obvyklým stereotypním pojetím a děj se překotně hrne sem a tam zahalen do obšírných mýtů. Pohlédneme-li na defilé osudů skutečných historických postav, které zvolily autokratický styl vládnutí za použití těžko uvěřitelných zločinů a extremních intrik, tak vše nebylo asi tak černobílé jak líčí film. Snad pouhý fakt je důkazem, že hmatatelný život třeba Francisco Borgia, který taktéž vyšel z jejich rodu, byl úplně jiný. Ale zpět ke zpracování filmu, který dějově nepřináší nic nového ani objevného. O to větší bylo moje zklamání, že jsem se zajímavějšího modernějšího pohledu na Borgie nedočkal. Co říci závěrem? Na druhou stranu chápu, že tvůrci neměli snadný úkol vtěsnat do dvouhodinového filmu vše. Ještě dodám, že německý režisér Oliver Hirschbiegel připravuje nový seriál pod názvem Borgia, který možná prolomí zavedené stereotypy. No co, počkáme a uvidíme, čím nás německý tvůrce překvapí. (01.01.2011)

Historický film, který se snaží věrohodně ukázat, jak to s Borgiovými zřejmě skutečně bylo a nepodkládá nám kupříkladu nepotvrzené zvěsti o travičství Lucrecie. Naopak ukazuje Caesarovo krutovládu, která spolu s jeho otcem zasáhla celou nesjednocenou Itálii. Film velice zajímavý, ale místy zdlouhavý. Herecky spíše průměrný. Přesto koukatelný. 60% (21.09.2010)

Krátký životopis rodiny Borgiů od doby, kdy se Rodrigo Borgia stal papežem římským. Od té doby rodina ještě víc usilovala i o světskou moc a neváhala kvůli tomu i vraždit. Nejen nepřátele, ale i členy rodiny. Ze synů zůstal naživu jen bojovný César a jeho sestra Lucrezia, kterou rodina několikrát výhodně provdala. (31.10.2020)