Planina v ohni

Spálené životy, film, který sice vlastním, ale jestli se na něj podívám znovu, bůh ví. Přišla jsem si u toho jak nějaký detektiv. Různé časové roviny mě v počátku poněkud zmátly, ale pak jsem v podstatě za malý časový úsek odhadla další vývoj, včetně konce. Poměrně drsný zážitek, ovšem kvůli Charlize a Kim nelituji, že jsem film viděla. Tyto filmy mě znovu utvrzují v tom, že lidi by měli mezi sebou hlavně mluvit a ne si věci domýšlet, a pak dělat zoufalé činy. Ale kdyby lidé nebyli hloupí a komunikovali mezi sebou a znali pak všechny důvody pro činy druhých, asi by pak filmy o rozumných lidech byly nudné a fádní. Tady naopak těch nerozumných lidí pár bylo a film byl díky nim docela masakr. (02.12.2011)

Geniální scénárista „volné“ trilogie (kterou mám hóóódně rád) Amores Perros, 21 gramů a Babel napsal a dokonce i sám zrežíroval další neméně zajímavý, emotivní, podmanivý, ale hlavně lidský a dostatečně uvěřitelně vyznívající příběh. Opět mozaikovité vyprávění je v tomto případě vlastním klíčem k samotnému příběhu – upřímně mě první půle nijak zvlášť nenadchla a bál jsem se, že film bude pokračovat v (do té doby) neopodstatněném duchu zoufalství a prázdnoty svých postav, přičemž pointou bude nějaké neštěstí (třeba hromadná bouračka). Nicméně poté jsem byl opravdu rád, že jsem se mýlil.)) a dostal pointu jako hrom, nad kterou jsem jen nevěřícně kroutil hlavou a uznale pokyvoval scénáristickému umu Guillerma Arriagy. Jediná výtka by se snad týkala režie. Možná to vlastně není ani tak úplně výtka, spíš nutné srovnání Inarrituova režijního přístupu s Arriagovým. Ve zmíněné trilogii (Amores Perros, 21 gramů, Babel – zejména se to týká její prostřední části) dokázal totiž Inarritu především pomocí protřelé kamery a záběrů ze zdánlivě nezajímavých nebo extravagantních úhlů ještě více podtrhnout emotivní a psychologickou hloubku příběhu – v tomto ohledu je Arriaga „pouhým“ režírujícím scénáristou. Na druhou stranu lze považovat Arriagův režijní přístup za příjemně civilní, „čistý“ a se zvoleným tématem vcelku korespondující, leč možná příliš umírněný a ukolíbaný téměř jistým faktem, že o adekvátní emocionální účinek se postará samotný scénář. (26.11.2010)

Nepříjemně skládaná mozaika se žádnou, ale naprosto žádnou pointou - to jest vážně otřesná kombinace. Arriaga se navíc svou vlastní skokovou medicínou docela dobře opil. Totiž když Mariana svý dcerce vykládala, že se ve svých 16 letech bála, že dopadne jako ona, asi tim přece nemyslela tu jednu neúmyslnou vraždu, jako spíš svou děvkovitost o pár let později ... hm? Jako by se scénář spichoval na koleni během dvou tří dnů, vážně. Jedinym pořádnym pozitivem pro mě teda zůstává normálně vyspělej výkon debutantky Jennifer - protože Zimmer s Theron se vskutku nepředřeli a Basinger ukázala tak maximálně něco málo z ochotnický tvorby muzea Madame Tissaud. (06.08.2013)

Nezávislý americký film o jedné fatální vraždě má diskontinuální organizaci děje s dvěmi větvemi paralelního vyprávění, které tedy nejsou lineární, ale skáčou v čase do minulosti a zpět do přítomnosti, aby se následně prolnuly ve finále. Tyto postmoderní manýry nebudou vyhovovat každému, už jen proto, že není snadné se v tomto mixu orientovat a zde je navíc evidentně autorovým záměrem správně složit poslední díl této skládačky až v závěru filmu. Bez ohledu na tyto osobní preference by tento film mohl zaujmout příznivce psychologického dramatu i opravdu hodně netradiční detektivky. Produkce: 2929 Productions (29.09.2018)

Ďalší vydarený Arriagov scenár, tentokrát si však pod svoje krídla vzal aj réžiu... Asi trištvrťku filmu som rozmýšľal, čo vlastne majú tie dva príbehy spoločné - stále som očakával, že sa niekde prekrížia, no potom tesne pred koncom mi to celé došlo. Bohužiaľ, zhodu mien medzi tými príbehmi som nepostrehol skôr, takže trochu mi takmer celý film unikala pointa (a myslím, že sa to stalo aj mnohým ďalším). Napokon sa ale príbehy pekne previazali a všetko do seba zapadlo. Takýto žáner filmov, kde sa príbehy krížia alebo na seba nadväzujú v inom čase, mám veľmi rád - takže aj Burning Plain celkom zaujalo, obzvlášť pri takom slušnom hereckom obsadení. Navyše aj samotný príbeh bol dosť dramatický, hoci veľmi by ma zaujímalo aj čo sa asi dialo v tom dlhom časovom období, ktoré oba príbeh od seba delilo - ale to už zostáva zrejme len na domýšľavosti samotného diváka. (20.02.2013)