Elitní jednotka

Záležitost, která rozhodně stojí za pozornost, avšak mě osobně bavila až od druhé poloviny. Vlastně když to vezmu kolem a kolem, tak celé to graduje až ve druhém díle, takže tento film představuje jen seznámení s "krásami" ulic Ria de Janiera, jeho slumů, zkorumpovaných policistů i drsňáků z vojenské policie. Druhá polovina filmu je zaměřena na poslední zmíněné a jejich výcvik, kdy se hlavní hrdina, velitel této skupiny, snaží rekrutovat a vycvičit svého nástupce. Sám hodlá zamířit na vyšší post, ale o tom už ve Vnitřním nepříteli. 80% (10.12.2012)

O třídu slabší než Město bohů, ale stále je to drama, které má obrovskou sílu. Nejhorší na všem je, že jsme nuceni sledovat peklo na zemi očima toho vůbec nejkrutějšího policisty, jehož jednání se nám v průběhu děje čím dál více hnusí, ale zároveň čím dál více chápeme, že jinak to prostě nejde. Ať už jde o mučení a střílení dealerů, nebo ten neskutečně tvrdý vojenský výcvik, jenž se v jednu chvíli opravdu těžko sleduje. Každopádně José Padilha dosáhl svého a představil nám společnost tak bezútěšně spustošenou a zkorumpovanou z obou stran zákona, že na něco takového jen tak nezapomenu.. (28.08.2012)

Rio de Janeiro a totálny bordel plný feťákov a skorumpovaných fízlov. Scenár je prekvapivo skvelý a tak ako na papieri, tak aj vo filme proti tomu bordelu výrazy špeciálna jednotka, ktorá má nie len drsné podmienky na prijatie, ale aj drsné podmienky na bojovom poli a drsnú atmosféru k tomu. Prvá polovica skvelo nastrelí dej a ta druha skvelo zastrelí koniec. 80% - 4* (06.10.2011)

Rio de Janeiro je rájem jen na první pohled. Má totiž i obří chudobu, velkou míru kriminality a děsivý obchod s drogami a zbraněmi. A tu a tam se nespokojenost lidí nebo střety gangů utrhnou ze řetězu a ulice města připomínají válečnou zónu. Od (dočasného) uklidnění situace je tu BOPE. Speciální jednotka, která pomůže, když běžné ozbrojené síly nedokáží stav zvládnout. Což se děje docela často. Nekorektně čistí slumy a režisér José Padilha docela hlasitě vykřikuje věci, které se obvykle někde v soukromí šeptají. Když začnou hovořit zbraně, je dynamický, brutální a realistický. Výsledek je určitě zajímavý, ale že by mě vyloženě uchvátil a nalákal na druhé shlédnutí po letech, tak to určitě ne. A co takhle emoce? (06.07.2020)

Tropa de Elite se může chlubit především skvělým úvodem - v pár minutách před diváky sugestivně rozprostře příběhové kulisy, načrtne místní poměry a představí postavy. Škoda že poté, co nás film vtáhne do sebe, zbývají v minutáži ještě dobré dvě hodiny a najednou už není nic moc co nabízet - stále sledujeme neutěšenou situaci v brazilských favelách a ještě neutěšenější stav místní policie, avšak ani řada dlouhých konverzačních scén již nedokáže vypovědět více, než kratičký úvod. To už si pak člověk chtě - nechtě všimne zmateného a především příběhu prostého vyprávění občas přerývaného stejně chaotickými přestřelkami, na nichž je vidět, že režisér ještě nemá řemeslo úplně v ruce. Tropa de Elite staví svůj úspěch na kontroverzním tématu a určitému pocitu autentičnosti (v okolních komentech zmiňovaná brutalita přilš nefunguje, jelikož film příliš nedovoluje vcítit se do utrpení postav), ve formálních i obsahových kvalitách však ještě má co dopilovávat. 60% (20.01.2008)