Pan Nikdo

Neskutečně zamotaný film, kde jsem celou dobu nevěděl, co se tam děje a jaký má příběh vlastně děj, ale nakonec to na mě vypadlo, a přitom to zase tak složité nebylo. Pan Nikdo je určitě hodně originální film, s parádní muzikou, která v tomto případě dělá opravdu hodně, a hlavně to má, co se týče příběhu, naprosto srovnané. Veškeré nepřesnosti se pak jasně stanoví a určí. Zdá se mi to nebo scénář musel psát nějaký blázen s IQ geniálních hodnot? I když ono to zase až tak složité není, když se vysvětlí ta myšlenka. No bůhví, i tak to byl zážitek, na který se jen tak nezapomene. O to sympatičtější jsou všelijaké body, které do sebe krásně zapadají. To není jako seriál Ztracení, tady Vám všecko do puntíku nádherně vysvětlí...fakt magor, nechápu člověka, co by se se scénářem takhle crcal. (04.07.2010)

Mr. Nobody se stůj co stůj snaží vypadat, jako strašně chytrý film. Aby byl tento efekt umocněn, je dokonce prokládán různými vědeckými glosami. Jenomže v závěru si divák uvědomí, že tyto inteligentní sekvence, od kterých by se dalo očekávat vodítko k pochopení filmu jsou jen takovou ozdobou, blyštivou, ale povrchní. Mr. Nobody ke tedy sled mnoha sice souvisejících scén, režisér jim však nedokázal dodat věrohodné pojítko. Film je naštěstí naprosto dokonale zvládnutý po všech technickýh stránkách a i herecky, což je taková líbívá záplata, která ovšem i vzhledem k neúměrné délce filmu nestačí. (24.01.2011)

Poslední dobou jsem měl štěstí na skvělé filmy, kterým jsem dal většinou plný počet. Škoda, že Mr. Nobody tuto "sérii" přerušil… Slyšel jsem o tomto snímku hodně, tak jsem taky hodně očekával a... zatraceně málo dostal. Mám rád, když je film od začátku zvláštní a hraje si s vámi až dokonce, ale k sakru, to se musí umět! To musí být na režisérské stoličce někdo jako Lynch, aby to mělo ten správný efekt! Tady to bylo od první minuty dost ubohé a zmatené, ale co je hlavní, atmosféra (jakákoliv) chyběla! Tenhle snímek si hraje na hluboké filozofické dílo, ale podsouvá nám jen fakta, které téměř každý zná, aniž o tom ví (jsou to prostě normální logické věci typu "pokud ses nerozhodl, máš ještě na výběr" atd...) a je uvnitř tak prázdný, že to s vámi nic neudělá. Jediné emoce, které u mě tento snímek vzbudil, byla nuda a zoufalost z toho, jak dlouho bude ještě pokračovat. Zachraňoval to pouze Jared (což je dobrý herec, ale ruku na srdce, on vždy zůstane "jen dobrý") a Diane (která mě ohromně potěšila). V některých momentech se mi líbila hudba, ale tohle je jinak vše. Jestli chcete vidět film s námětem "co by, kdyby", raději si pusťte několikrát lepší Osudový dotek, protože ten vás alespoň nenaštve ještě víc svým koncem (který tento film definitivně dorazil). Prostě a jednoduše, Mr. Nobody není můj šálek kakaa, takže jen kvůli dvou výše zmíněným hercům dávám za dvě hvězdy. Ale bylo to fakt o fous… P. S. Zřejmě se stanu scenáristou, protože několikrát během filmu jsem si řekl "a teď se stane tohle…“ a ono se to fakt v příští scéně stalo! O čem to vypovídá, o mé genialitě nebo o hlouposti tohoto filmu? (14.07.2010)

PAN NIKDO je horší než důmyslněji odvyprávěný TOTO HRDINA, který po mně nechce, abych se s postavou identifikoval a dojímal se, ale lepší než OSMÝ DEN, na kterém oceňuji styl, ale jinak je hrozně kýčovitý a sentimentální (čemuž se PAN NIKDO hodně blíží). V podstatě jsem z toho během sledování byl docela nadšen, protože je to film o jiných filmech a jiných formálních (sub)systémech, takže to pro mě bylo hodně opojné, ale problém vězí v konci. Nemám ani tak problém s tím, že se to tváří kdovíjak chytře, a přitom to je hrozně tezovité, protože jsou jednotlivé myšlenky pro jistotu divákovi explicitně řečeny, ale že je to hrozný narativní konstrukt. Nevytýkal bych, že si PAN NIKDO bere hodně z jiných snímků, protože je jeho obrazoborectví a vyprávění podřízeno dětské představivosti, která je formována právě zkušeností s různými (mediálními) texty, ale musím se ptát: opravdu může být hlavní hrdina obeznámen s touto filozofickou teorií, opravdu mohl ve svém věku vidět tento film, který se právě okázale cituje, resp. se z něj přebírají konkrétní vypravěčské a stylistické postupy? Navíc svým závěrem jde proti postmodernistickým podívaným (PODIVUHODNÝ PŘÍPAD BENJAMINA BUTTONA, MALÝ VELKÝ MUŽ), které byly o konci velkého vyprávění, neumožňovaly divákovi identifikovat se s hlavním hrdinou prostřednictvím jeho nečinnosti či jeho nespolehlivostí a cynickým přístupem k věci, nechtěly po mně, abych jihnul nad divákovi předžvýkanými banalitami. Chápu, proč se to někomu může zamlouvat, ale i když je ten film pro mě stylisticky opojný, tak je to hrozný narativní konstrukt, který je ve své poučenosti filmovou historií a filmovými formami příliš otravně okázalý (na rozdíl od PODIVUHODNÉHO PŘÍPADU BENJAMINA BUTTONA) a hrozně tezovitý, takže významově nepříliš bohatý. (28.08.2010)

Kdyby nebylo kdyby... Film hojně využívá a propojuje myšlenky z již viděného,příkladem poslouží filmy jako Osudový dotek,Fontána,Donnie Darko či Věčný svit neposkvrněné mysli... z tohoto důvodu nemůžu udělit plný počet.Styl vyprávění mi z počátku nesedl ale postupem času jsem si zvykla,herci ujdou, vizuální stránka filmu a soundtrack jsou bez chyby. (28.07.2010)