Větší, silnější, rychlejší

" Hodně lidí je bere a nevidím, že by to byl problém. " Pokud se dá vydělat na blbosti jiných, tak proč to nezkusit. Proč jsou cigarety a alkohol legální ? Protože vydělávají neskutečné peníze, je to vše jen o cílené regulaci závisláků ve velkých masách a pokud masy přesvědčíte, že jsou drogy dobré a špatné, není to přece problém ne ?. Pokud na to někdo nemá, neměl by to dělat. Není to jen dokument o steroidech, ale o Americe celkově a o tom ,že Americký sen je jen výmyslem zkorumpovaných a bohatých. "Aneb prožij si taky svůj Americký Super Hero sen." Hodně lidí musí lhát, aby se dostali dopředu. Takhle to prostě funguje. (01.12.2011)

"Země, kde být druhý znamená být první poražený." Nic tak nevystihuje sebeprezentaci Spojených států jako tahle věta. Když naši přivezou bronz je to sláva, když Američani přivezou bronz, plivou na ně. Z takového tlaku vyplývá obrovská frustrace, sebeobviňování (Chrisův starší brácha byl těžkej notor), přehnaná touha po zlepšení mimo svoje možnosti nebo skutečný potřeby. Přes některé nedostatky zde již zmiňované musím dát maximum, protože máloco mě v poslední době tak bavilo a tak zaujalo svým úhlem pohledu. Chris Bell použil téma steroidů, aby se jejich prostřednictvím vyjádřil k americkému snu. Člověk (a Američan též) je ve své podstatě dost slabé individuum a pokud je neustále bombardované vzory "těch, co to někam dotáhli" a proti tomu "být druhý je špatný", co z toho vzejde? Nestačí bejt sám se sebou spokojenej, když se mám jen dobře, ne úžasně? V zemi kolektivního individualismu ne, to je společenský tabu. I za cenu zdravýho rozumu a ztráty soudnosti. (01.04.2010)

Skvělé. Moorovsky vtipné a satirické, ale méně vypočítavé, objektivnější a hlavně osobnější. Toto není jen film o Americe a obžaloba její posledností vítězi. Toto je smutný a místy až brutální pohled do zrcadla pro členy rodiny Chrise Bella. Režisér poukazuje na jejich slabosti, závislosti, životní očekávání a především životní prohry. Když otec řekne synovi, že jeho bratra považuje za "screw-up" a pokud se nestane zázrak tak ho určitě časem najdou mrtvého...to je celkem drsný. Točit o sobě i svých nejbližších a rodinné problémy obnažit před světem...to chtělo od Chrise Bella kuráž. (03.02.2010)

Demytizace amerického snu, ve kterém jsou všichni bohatí a úspěšní podvodníci a lháři, kteří si cestu na vrchol ulehčili steroidy. Není to tak útočné jako u Michaela Moora, ale taky to není tolik tendenční a podlézavé diváckým emocím. Bell se umí chytře vyptávat a vyvozovat z toho jasné závěry. Škoda toho, že mu trochu uniká filmařské řemeslo, kdy by mohl popustit uzdu střihačským nůžkám, protože po hodině se už víceméně opakuje stále dokolečka a posledních dvacet minut nefalšovaně nudí. Ale stejně… byť to dojem zanechá, arnoldovskou ikonu to nesmaže. 3 a ½. (21.09.2008)

Dokumentární filmy nemám rád (ještě lépe, nesnáším je, nudím se u nich - na tématu nesejde). Ale tento mne docela hodně zaujal - sice aktivní sporty jdou úplně mimo mně, ale přece jenom mi film dal mnoho myšlenek, ke kterým by člověk nijak nedospěl (proč úprava očních rohovek Tigera Woodse či kyslíková postel jednoho z účastníků Tour de France jsou legální, a steroidy kterými dosahují někteří stejného výsledku ne?), a nebo jen zamyšlení, proč je velký Arnold tak proti stereoidům. když vše co má získal pomocí nich. A proč je sport jediným odvětvím kde je doping vyloženě zakázán, a tak dále, a tak dále. Po prvních minutách jsem měl Chrise Bella jako dalšího nabubřelého blbečka, ale postupem filmu jsem k němu začal získávat docela respekt - ten kluk ví o čem mluví. I když v posledních minutách už trochu vařil z vody, stejně dávám palec nahoru! (18.07.2012)