Tři zlaté vlasy děda Vševěda
Plavčík a Vratko
Režie:
Martin ŤapákScénář:
Peter GlockoHudba:
Svetozár StračinaHrají:
Štefan Skrúcaný, Marek Ťapák, Michal Dočolomanský, Emília Vášáryová, Zuzana Frenglová, Milan Lasica, Vlado Müller, Hana Gregorová, Tereza Pokorná-Herzová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ve stejný den, kdy se králi Svatoslavovi (M. Dočolomanský) narodí dcerka, se uhlíři Matějovi (V. Müller) narodí syn. Shodou okolností musí Svatoslav onu noc přečkat právě v uhlířově domě a zde se stane svědkem sudby, kdy kouzelná kmotřička předurčí uhlířovu synovi, že si vezme královu novorozenou Julienku. Zděšen tímto zjevením se král rozhodne poslat svého dvorního astrologa (M. Lasica), aby se syna uhlíře zbavil. Ten se však zalekne znamení a raději pošle děťátko po řece, které pak šťastně dopluje k rodině bezdětného mlynáře (L. Haverl). Po dlouhých letech se král Svatoslav po cestě zastaví u mlynáře a v jeho mladém synovi Plaváčkovi (Š. Skrúcaný) pozná souzeného ženicha své dcery. Rozhodne se tedy Plaváčka poslat na svůj hrad, kde má být popraven. Hodná kmotřička se ale postará, aby se mu nic nestalo a aby se oženil s Julienkou (T. Pokorná-Herzová). Zoufalý král ve svém království zakáže smích a přikáže Plaváčkovi, aby mu přinesl tři zlaté vlasy děda Vševěda, od něhož se ještě nikdy nikdo nevrátil… Klasickou pohádku dle známých motivů z lidového vyprávění o Plaváčkovi a třech zlatých vlasech děda Vševěda natočil Martin Ťapák podle scénáře Petra Glocka vycházejícího z předlohy "Plavčík a Vratko, čo osúšajú slzy sveta" slovenského sběratele lidové slovesnosti Pavla Dobšinského. Výrazné herecké obsazení doplnila mimo jiné i Emília Vášáryová v roli královny a Svatoslavovy ženy, Július Satinský jako král jednoho z království či Karol L. Zachar jako Vševěd. Režisér Martin Ťapák také obsadil do role Plaváčkova kamaráda Mozola svého syna Marka Ťapáka, který byl ovšem v titulcích uveden pod jménem Martin Marek. Snímek uvádíme s původním českých kinodabingem v režii Víta Olmera. (Česká televize)
(více)Recenze (50)
Je obdivuhodné s akou prirodzenosťou začlenil režisér Ťapák do rozprávky prvky ľudovej slovesnosti (porekadlá, čo Plavčík a Otlak len tak medzi rečou trúsia) a tradícií (pálenie Moreny, ako kúzlo čarodejníka). Sú to len kratučké fragmenty, ale je ich tam veľa. Herci boli dobrí, ale je to práve réžia, ktorá radí Plavčíka a Vratka medzi skvosty slovenských rozprávok. Škoda, že tieto nuansy ocenia iba máloktorí rodičia a deti si ich vôbec nevšimnú. ()
Slovenské pohádky 80. let natáčené v německé koprodukci patří k tomu nejlepšímu, na co můžou být Slováci právem pyšní. Částečně to platí i o této pohádce na motivy Pavla Dobšinského, případně Karla Jaromíra Erbena. I zde nechybí nezaměnitelná atmosféra, kterou jsem si jako divák velmi užíval. Herecky je to už krapet horší. Michal Dočolomanský jako zlý král je výborný, stejně tak mnohé herecké osazenstvo. Ovšem jinde je to horší. Štefan Skrúcaný v roli Plaváčka je sice velmi hezký, ale herecky mě moc nezaujal, a Marek Ťapák v roli Plaváčkova druha Mozola je tu navíc a vyloženě mimo. Nevyrovnanost je bohužel i u původního českého kinodabingu. Někde hlasy sedí, ale předabovat pány Lasicu a Satinského, když oba češtinu perfektně ovládali, se mi moc nelíbilo. A ten, kdo navrhl, aby Vlada Můlllera namluvil Miroslav Moravec (!), by si zasloužil naplácet na zadek. ()
celé nejaké strnulé. dočko sa príliš nevytiahol, pokorná taká nejaká celá dementná a zhulená, skrúcaný tiež nezabodoval, mať pekné modré (a škuľavé) oči nestačí. ešteže to ťapák trocha potiahol. vášáryová sa vyznamenala dôstojným ničím. zámer dobrý, výsledok priemerný. body za nostalgiu. polónyi asi jeden z najhorších šašov v histórii rozprávok. to nie je ako króner v soľ nad zlato. skrátka, priemer. príjemné znovuzjavenie geniálneho dua L+S, ale tu nedostali príležitosť. nič extra. natočilo sa x lepších kúskov. ()
Toto bola taká poslabšia rozprávka. Zápletka je celkom slušná (kráľovi a uhliarovi sa v tú istú noc narodí dcéra a syn, osud určí, že sú si súdení no kráľ sa s tým nechce zmieriť) no jej rozvedenie za veľa nestojí. Plavčíkovi spadne princezná do náruče bez akejkoľvek snahy a následná výprava za Vratkom “od ktorého sa nikdy nikto živý nevrátil” je šablónovitá až hanba. Tri krát Plavčíka niekto zastaví so svojimi problémami a pošle ho za Vratkom po riešenie, pričom ma nebavilo už keď sa to stalo prvý krát. Spracovanie je navyše dosť nevábne, pričom kulisy a teatrálne herecké kreácie ukazujú skôr na inscenáciu ako na film. 5-/10 ()
V niektorých momentoch obstojná rozprávka, ale potom prišli tie slabšie chvíle, keď sa trochu zastavil rozum buď nad príbehom alebo nad gumovým hadom, ktorý sa objavil až dvakrát. Nesympatická postava kráľa ovládaného svojím čarodejníkom bola nesympatická až príliš. –––– Rieka nám syna požehnala. Priiplával k nám malý plavec. Plavčík maličký. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (8)
- Film bol pozitívne prijatý aj v zahraničí, keď získal piate miesto v čitateľskej ankete Sovietskeho ekranu v kategórii najlepší film socialistických krajín 1986. (Arsenal83)
- Natáčanie filmu prebiehalo v Terchovej, Zuberci, Zvíkove, Vrátnej doline, Mariánke, Smoleniciach, Devínskej Novej Vsi, Bodíkoch, Lakšárskej Novej Vsi, Hutoch, Veľkom Borovom, Borinke a na hradoch Zvíkov a Pernštejn. (dyfur)
- Film má svoj alternatívny názov, ktorý sa komerčne pre svoju dĺžku pochopiteľne neujal: Plavčík a Vratko, čo osúšajú slzy sveta alebo Cesta k slnku 2. (Arsenal83)
Reklama