Tři zlaté vlasy děda Vševěda
Plavčík a Vratko
Režie:
Martin ŤapákScénář:
Peter GlockoHudba:
Svetozár StračinaHrají:
Štefan Skrúcaný, Marek Ťapák, Michal Dočolomanský, Emília Vášáryová, Zuzana Frenglová, Milan Lasica, Vlado Müller, Hana Gregorová, Tereza Pokorná-Herzová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ve stejný den, kdy se králi Svatoslavovi (M. Dočolomanský) narodí dcerka, se uhlíři Matějovi (V. Müller) narodí syn. Shodou okolností musí Svatoslav onu noc přečkat právě v uhlířově domě a zde se stane svědkem sudby, kdy kouzelná kmotřička předurčí uhlířovu synovi, že si vezme královu novorozenou Julienku. Zděšen tímto zjevením se král rozhodne poslat svého dvorního astrologa (M. Lasica), aby se syna uhlíře zbavil. Ten se však zalekne znamení a raději pošle děťátko po řece, které pak šťastně dopluje k rodině bezdětného mlynáře (L. Haverl). Po dlouhých letech se král Svatoslav po cestě zastaví u mlynáře a v jeho mladém synovi Plaváčkovi (Š. Skrúcaný) pozná souzeného ženicha své dcery. Rozhodne se tedy Plaváčka poslat na svůj hrad, kde má být popraven. Hodná kmotřička se ale postará, aby se mu nic nestalo a aby se oženil s Julienkou (T. Pokorná-Herzová). Zoufalý král ve svém království zakáže smích a přikáže Plaváčkovi, aby mu přinesl tři zlaté vlasy děda Vševěda, od něhož se ještě nikdy nikdo nevrátil… Klasickou pohádku dle známých motivů z lidového vyprávění o Plaváčkovi a třech zlatých vlasech děda Vševěda natočil Martin Ťapák podle scénáře Petra Glocka vycházejícího z předlohy "Plavčík a Vratko, čo osúšajú slzy sveta" slovenského sběratele lidové slovesnosti Pavla Dobšinského. Výrazné herecké obsazení doplnila mimo jiné i Emília Vášáryová v roli královny a Svatoslavovy ženy, Július Satinský jako král jednoho z království či Karol L. Zachar jako Vševěd. Režisér Martin Ťapák také obsadil do role Plaváčkova kamaráda Mozola svého syna Marka Ťapáka, který byl ovšem v titulcích uveden pod jménem Martin Marek. Snímek uvádíme s původním českých kinodabingem v režii Víta Olmera. (Česká televize)
(více)Recenze (50)
Je obdivuhodné s akou prirodzenosťou začlenil režisér Ťapák do rozprávky prvky ľudovej slovesnosti (porekadlá, čo Plavčík a Otlak len tak medzi rečou trúsia) a tradícií (pálenie Moreny, ako kúzlo čarodejníka). Sú to len kratučké fragmenty, ale je ich tam veľa. Herci boli dobrí, ale je to práve réžia, ktorá radí Plavčíka a Vratka medzi skvosty slovenských rozprávok. Škoda, že tieto nuansy ocenia iba máloktorí rodičia a deti si ich vôbec nevšimnú. ()
Nebýt Terezky Pokorné, bylo by to k nekoukání. Oba chlapci byli toporní až nesnesitelní, Michal Dočolomanský snad po zmínce o této volovině pláče dodnes. Ale kamera nebyla špatná a exteriéry místy překrásné. Neuvědomuji si to teď přesně, ale nehrál Vševěda Dibarbora? Ono je to jedno, stejně ta figura byla přímo děsivá. Takže za těch pár zmíněných kladů 2*, za Terezku třetí. ()
V niektorých momentoch obstojná rozprávka, ale potom prišli tie slabšie chvíle, keď sa trochu zastavil rozum buď nad príbehom alebo nad gumovým hadom, ktorý sa objavil až dvakrát. Nesympatická postava kráľa ovládaného svojím čarodejníkom bola nesympatická až príliš. –––– Rieka nám syna požehnala. Priiplával k nám malý plavec. Plavčík maličký. ()
Slovenské pohádky 80. let natáčené v německé koprodukci patří k tomu nejlepšímu, na co můžou být Slováci právem pyšní. Částečně to platí i o této pohádce na motivy Pavla Dobšinského, případně Karla Jaromíra Erbena. I zde nechybí nezaměnitelná atmosféra, kterou jsem si jako divák velmi užíval. Herecky je to už krapet horší. Michal Dočolomanský jako zlý král je výborný, stejně tak mnohé herecké osazenstvo. Ovšem jinde je to horší. Štefan Skrúcaný v roli Plaváčka je sice velmi hezký, ale herecky mě moc nezaujal, a Marek Ťapák v roli Plaváčkova druha Mozola je tu navíc a vyloženě mimo. Nevyrovnanost je bohužel i u původního českého kinodabingu. Někde hlasy sedí, ale předabovat pány Lasicu a Satinského, když oba češtinu perfektně ovládali, se mi moc nelíbilo. A ten, kdo navrhl, aby Vlada Můlllera namluvil Miroslav Moravec (!), by si zasloužil naplácet na zadek. ()
Herecké výkony by mohli byť lepšie. Potešili len starí harcovníci Lasica a Dočolomanský. Skrátka herecký talent je dôležitý aj v plytkých rozprávkach. Avšak dej je naozaj veľmi dobrý a diváka zaujme. Ide totiž o akúsi dobrodružnú výpravu do tzv. rozprávkového Mordoru/k Vratkovi. Ešte aj naši "hrdinovia" sú dvaja (Sam a Frodo). Takže určite zaujímavé, aj zábavné, milé, trochu zle obsadené. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (8)
- Michal Dočolomanský s Emílií Vašáryovou si už roli krále s královnou v podobném příběhu o Plaváčkovi zahráli dříve. Poprvé to bylo ve filmu Plavčík a Vratko (1981). (Gig)
- V pôvodnej slovenskej verzii je hneď niekoľko hercov dabovaných: Štefan Skrúcaný (Plavčík, nahovoril Dušan Jamrich), Milan Lasica (astrológ, nahovoril Teodor Piovarči), Tereza Pokorná (Julienka, nahovorila Zdena Studenková), Zuzana Frenglová (Majolena, nahovorila Ida Rapaičová), Miloš Pietor (kráľ, nahovoril Ivan Krajíček) (Arsenal83)
- Herec Ťapák si so smiechom zaspomínal na napínavú scénu počas natáčania: „Hral som Otlaka a Zuzka Frenglová moju frajerku. Boli tam scény na koňoch, a keďže ona nechodila na kondičné jazdy, mala podmienku, že si sadne na koňa, ktorý pôjde len krokom. Lenže mala pri tom náruživo kričať: Otlak, Otlak!, čo by asi pri pomalej jazde vyzeralo čudne. Sľúbili jej to teda, no netušila, že za koňom stál pripravený chlapík a cez ostrú ho poriadne šibol. Takže miesto Otlak, vykrikovala: Pomoc, pomoc!, no potom sa to predabovalo, ako volá na Otlaka.“ (Arsenal83)
Reklama