Režie:
Rudolf RůžičkaScénář:
Martin ŠafránekKamera:
Juraj FándliHudba:
Petr SkoumalHrají:
Filip Čapka, Svatopluk Skopal, Miroslav Donutil, Renáta Doleželová, Zdeněk Žák, Gabriela Wilhelmová, Radim Kalvoda, Jan Jílek, Jana Gazdíková (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Už mezi dětmi může zlověstně rašit nesnášenlivost. Přesvědčí se o tom i talentovaný Petr, jehož mezi sebe nepřijmou noví spolužáci - naráží jen na odmítání a dokonce na zradu důvěry. Více než rozkrýt dětské mentality se však tvůrci pokoušejí předložit jakou modelovou společenskou moralitu, které ovšem schází jak věrohodnější motivické zázemí v jednání jednotlivých postav, tak odvaha poukázat na fungování deformovaných vztahů. Avšak úrovně a sdělnosti Schormova filmu Pět holek na krku, který se zabýval obdobným problémem, bohužel nedosáhli. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Rodinný snímek o školních příhodách třináctiletých dětí, solidaritě, vzájemnému pochopení a řešení typických problémů a lumpáren. Rivalita i cit spolužáků je zde prezentována velmi realisticky. Po kašovité bitvě ve školní jídelně hrozí trest. Vezmou zodpovědnost všichni, anebo to svedou na nového spolužáka, který jim už od samého počátku nepřirostl k srdci? A proč ta bitva vlastně vznikla? Film velmi kriticky upozorňuje i na výchovný postoj školy a rodičů. Poukazuje na zodpovědnost každého bez rozdílu. Ano, výchovný koncept, jinak zábavného a veselého filmu je tu zřejmý. Film považuji za kvalitní a nostalgicky vzpomínkový. I já byl například vracen s nedojedeným jídlem zpátky ke stolu. ()
Jééé, tak na tohle jsme kdysi chodili do kina se školní družinou a už tehdy mi ten hlavní hrdina připadal jako debílek. Když jsem teď na to náhodou v televizi natrefil, tak jsem se z nostalgie na to podíval. No je to taková píčovina pro děti s nějakym morálnim ponaučenim na konci. Mimochodem dětský herci jsou naprosto otřesný. ()
Tak osmdesátá léta jsem na základce prožil jako žák, ale nějak si nevzpomínám, že bychom mluvili směsicí spisovné a hovorové češtiny, která dost tahá uši ("nemáš nějaké drobné") a že by ve třídě byli vedle normálních i žáci mentálně retardovaní (žák č.1: "hele, tamhle jede bagr, jede zbourat školu" - žák č. 2: "Fááákt?" - bagr: odbočí pryč - žák č. 2: "To jsou ale blbé fóry"). Jinak se ve filmu vyskytuje trochu zbytečná krutost, jak k lidem, tak ke zvířatům. Si myslím, že by si ten sadistický otec uvědomoval úchylnost svých choutek a těžko by jim dával průchod na veřejnosti, byť se tato veřejnost skládala ze dvou kluků. ()
Myslim, ze dnes podobne filmy, muze ocenit uz jen ma generace (30-40let). A to pochopitelne diky nostalgii. Krasne se mi vybavily vzpominky na nase druzinarky, ktere nas stejne jako ve filmu vracely s nedojezenym jidlem zpet ke stolu:-). Pribeh jinak neni v nicem originalni. Herecke vykony prumerne, zaujme mlady Donutil. ()
Miroslav Donutil byl předabovaný a ten hlas mu vůbec neseděl. Klidně ho mohli nechat mluvit jeho hlasem. Zapadnutí do třídního kolektivu není jednoduché zvlášť, když se dítě nějak odlišuje a vybočuje. Taky jsem si něčím takovým prošla. Pak se ale všechno srovnalo a jelo se v dobře zajetých kolejích. Samozřejmě jsme se taky něco navyváděli a seděli v jídelně s nedojedeným obědem. Tenhle příběh má i výchovný charaketer. Metody některých rodičů by určitě byly případ pro sociálku. Řezat dítě řemen je šílená ubohost. ()
Reklama