Dark Waters

Uf, tohle je docela hodně hustej eurohoror o strašlivým tajemství kláštera na pustém ostrově. Prosycenej děsem, bizarností, šílenými stařenami a jeptiškami a čirou hrůznou. Ta bizarnost mě tady abych řekl pravdu docela až zaskočila a převálcovala. Asi od poloviny filmu už jsem s obavou čekal co příjde dál, protože jsou tady věci, který mne fakt děsí. Řádně zvrácené finále nás nenechá na pochybách o tom, že tenhle horor má své kořeny vyloženě evropské. Někomu tenhle film může přijít průměrnější, ale to je věcí rozpoložení každého diváka. Každý má tu svoji místnost 101 trochu někde jinde a tenhle film se zrovna kolem té mé pohyboval relativně blízko. Z těchto důvodů dávám plný počet. Vidět tohle v dětství tak zešílím. A jdu spát a (s ohledem na to, že je navíc ještě neděle večer) mám špatnou obavu, že dnes se mi bude v noci zdát něco fakt zlýho. (06.12.2010)

Totálne premárnený potenciál slušného námetu. Prostredie starého kláštora na izolovanom ostrove ponúkalo mnohé možnosti ako vybudovať atmosféru až do prasknutia, všetko sa však využilo iba podpriemerne a povrchne. Veľký podiel na tom mala aj slabá výprava a herecké výkony, ktoré miestami pripomínali úroveň posedenia pod jedličkou v materskej škôlke. Dejová linka tiež moc nepotešila, záhada okolo starého kláštora bola pretavená do nudného a šedivého príbehu. Jednu hviezdu som dal za bubáka v skale za kláštorom (pekná pripomienka starých, poctivých masiek) a druhú za koncovú scénu. Celkový dojem však vyznieva do strateného času. 40/100 (19.10.2014)

Viděno 2010: Určitě naprůměrný mysteriozní horor s jeptiškami - zvlášť v tom dnešním digitálním humusu. Navíc jako by se o 10 let posunul v časea přicestoval do devadestek z Argentovské Itálie o dekádu zpět. Jenže, vedle zajímavé a poctivě skládané atmosféry, tu je i dost špatná gradace děje a vcelku nijaký (nebo až příliš šokující?) závěr. (06.12.2010)

Dark Waters na první pohled vyvolává dojem, že vzniknul minimálně o jedno desetiletí dřív, než je uváděno. Už kvůli tomu by byla chyba ho přehlížet. Mladý a neznámý režisér uchopil svou látku pevně a s nevídanou jistotou, v tradici těch nejznámějších italských velikánů jakým byl třeba Argento. Dokazuje to nejen mystická postava Matky věčného smutku, ale hlavně silná atmosféra linoucí se od začátku do konce. Ostrov, z kterého není návratu, klášter plný podezřelých sester a jejich podivných rituálů, záhadná hrdinčina minulost a jedna odpudivá bytost, schovaná kdesi v tajných podzemních chodbách. Plus slušná dávka gore a minimum dialogů. Eurohorror, jak se na italské poměry sluší a patří. (28.02.2011)

Malý (a bohužel zcela neznámý) hororový klenot, který již od prvních minut skvěle buduje tíživou a znepokojivou atmosféru (je zde využito ohromné množství funkčních žánrových rekvizit - od místa izolovaného od civilizace až po děsivé tajemství z minulosti). Finále sice není úplně uspokojivé (hlavně nepřesvědčivých triků a masek je škoda), přeci jen jsem po tom všem, co předcházelo, asi čekal něco ještě infarktovějšího. Pointa nebyla špatná, jen mi přijde trochu nedovysvětlená (ono těch nejasností je tam bohužel víc), ale zkrátka nemělo takové grády jako většina předchozích scén. A že si je sakra zasloužilo! I tak ale tenhle oldschoolový napínák řadím mezi nejzajímavější horory, které jsem za poslední dobu viděl. 70 % (06.07.2010)