Drive

Srovnávat toto s Kurýrem může jen někdo, komu straší v bývalém londýnském vězení u řeky Temže a jelikož mně tam straší taky, nabízím jiný příměr: Dánský táta Refn adoptoval nedomrlé nedochůdče Rychle a zběsile a tomu po letech soužití s bratry Taxi Driverem a A History of Violence dorostly koule i charisma.. Hypnotická záležitost dokonalého souznění hudby, ruchů i ticha s obrazem, úsporným a přitom naprosto přesným Goslingem a krásně civilními scénami sbližování v protikladu drsného ultranásilí. Člověk může odtušit, kam to celé směřuje a přitom každá další scéna, každý další záběr, překvapí svou stylovostí a originalitou. A co víc, duch asfaltové džungle z Mannovy perly Heat prostřednictvím taktovky dánského kralevice filmové formy zase nabyl vědomí.. Závěrem mi dovolte trochu vše shrnující rytmicky organizované poetiky: „V neblahém úmyslu zkřížíš-li cestu Driverovi v bundě se štírem vyšitým tmavě žlutou nití - jsi v řiti..“ (22.09.2011)

Drive mi ve své komornosti připomínal film Collateral. Svým příběhem je totiž neuvěřitelně nenápadný, ale celých 100 minut jsem se zatajeným dechem sledoval a pomalu se ani nehnul, aby mi z pokoje nevyprchala neuvěřitelně tíživá a minimalistická atmosféra. Za to každopádně nemohl jenom příběh, ale ve své podstatě naprosto perfektně natočený film, který nemá chybu jak v atmosféře, vizuální stránce, tak především hudbě, která s filmem dělá neuvěřitelné kousky. Například úvodní titulky se mi s hudbou líbili tak, jak hodně dlouho žádné. Celé to ale mělo spád a Ryan Gosling mi dokonce naplno předvedl, kdo skutečně je a jak dobrý herec se v něm skrývá. Díky tomuto filmu na něj totiž nikdy nezapomenu a budu se těšit na každý jeho další příspěvek do světa kinematografie. (07.05.2012)

Drive je slušným výplodkem mezi Davidem Lynchem a Samem Raimim. Hudba Angela Badalamentiho k tomu Lynchovi prostě vybízí. Nevím, proč je tady napsán nějaký Martinez. Nicméně, film Drive evokuje táhlou poetickou náladou a pak krátce a stroze zabředne do syrovosti a odhalenosti násilí. V hudbě by se tomu říkalo jazz/grindcore. Tento film byl tedy žánrově smíšený a tak i mé pocity byly smíšené. Nakonec to nebyl ani akční odvaz ani poetická romantika. Nakonec to nebylo pět hvězd ani odpad. (15.11.2011)

(1001) Už když jsem slyšela písničku k úvodním titulkům, tak jsem si říkala, že to bude průser. A taky že jo. U slow-mow záběrů už jsem si chtěla vyrvat oči z hlavy a tento pocit už mě neopouštěl. (Ryan jako retard pouze ve Světě podle Lelanda.) Opět jsem jednou šokována obecným vkusem. Opět se mi chce psát pamflety o tom, že takhle podané násilí ve filmu je problematické. I kvůli tomu, že film je plytký a absolutně bez nadhledu. (01.09.2012)

Něco takového by chtěl možná točit Jarmusch, ale už na to nemá. Drive je hooodně pomalé, a s divnou hudbou. Líbilo se mi to moc. Klasický příběh je tu natočen přece jenom zase trochu jinak. Nejvíc se mi líbila asi ta úvodní řidičská "akce," jak se tam chytře schovával poldům. Každopádně realistickou Pusher trilogii Refn zatím stále nepřekonal. (24.11.2011)